Vojenská hranice: Porovnání verzí

Přidáno 45 bajtů ,  před 8 lety
m
napřímení odkazu
m (napřímení odkazu)
m (napřímení odkazu)
Vojenská hranice jako převážně Srby osídlená oblast značně strádala během [[Druhá světová válka|Druhé světové války]]. Nedlouho po vyhlášení [[Nezávislý stát Chorvatsko|NDH]] byly přijaty první protisrbské zákony, které byly podobné, či ještě přísnější jako [[Německo|německé]] protižidovské. Několik měsíců po vyhlášení fašistického Chorvatska začalo místní obyvatelstvo vést organizovaný odpor. Kromě [[četnici|pozůstatků královské armády]] se k odporu rozhodlo i venkovské obyvatelstvo. Jeho potenciál velmi rychle dokázala využít [[Komunistická strana Jugoslávie|komunistická strana]] a zorganizovat [[jugoslávští partyzáni|partyzánské povstání]]. Po celé období [[druhá světová válka|druhé světové války]] tak byla oblast Vojenské hranice místem, kde se koncentrovaly partyzánské síly a kde neměla chorvatská fašistická vláda fakticky žádnou moc, či vliv.{{chybí zdroj}}
 
V dobách existence [[SFRJSocialistická federativní republika Jugoslávie|socialistické Jugoslávie]] byla Vojenská hranice součástí [[SR Chorvatsko|Chorvatska]] (její východní část byla po dlouhých a bouřlivých diskuzích připojena nakonec k [[SR Srbsko|Srbsku]]). V ústavě chorvatské socialistické republiky bylo rovněž stanoveno, že konstitutivními národy republiky jsou Chorvati a Srbové. I přes značné investice, které socialistický stát do oblasti Krajiny usměrnil,{{chybí zdroj}} byla hospodářská zaostalost především dalmatské části Krajiny nesmírná. V roce [[1977]] byla dokonce poprvé přiznána za nerozvinutou oblast (do této kategorie již patřilo např. [[SAP Kosovo|Kosovo]], [[SR Makedonie|Makedonie]], či [[SR Bosna a Hercegovina|Bosna a Hercegovina]]).<ref name="NFY-177">{{Citace monografie
| příjmení = Ramet
| jméno = Pedro
263 821

editací