Páni z Hradce: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ZéroBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (Robot: Přidávám ru:Витковичи из Градца
Řádek 5:
Jedná se o starý český rod založený prostřednictvím [[Vítek I. z Prčice|Vítka z Prčic]], který daroval svému synovi [[Jindřich z Hradce|Jindřichovi z Hradce]] (1205-1237) opevnění (později [[Jindřichův Hradec (zámek)|Jindřichohradecký hrad a zámek]]), které pak Jindřich přestavil a stalo se hlavním sídlem rodu. Okolo této stavby poté začalo vznikat město, jež se dnes nazývá [[Jindřichův Hradec]] a Hrad (později v renesanci zámek) se stal jeho centrem. Rodové statky měli tito pánové především okolo jižní českomoravské hranice s „hlavními“ městy [[Jindřichův Hradec]] a [[Telč]], kolonizovali také pomezní hvozdy na Moravě a v Rakousku. Většina příslušníků rodu působila ve významných funkcích v království, rovněž bojovali o moc a majetek se sousedními rody i samotným králem. Ve 13. století si Vítek s Oldřichem rozdělili majetek a vytvořili dvě linie - strážskou a ústeckou.
 
Oldřich z Hradce stál proti [[Jan Lucemburský|Janu Lucemburskému]], nakonec se usmířili a Oldřich se účastnil korunovace [[Karel IV.|Karla IV.]] I Oldřichovi potomci si rodové jmění rozdělili. Jindřich vedl sváry se svými sousedy. Menhart nejprve bojoval proti [[Husitství|husitům]], poté jim však velel při [[Bitva u Tachova|bitvě u Tachova]]. Patřil mezi čelní představitele [[Panská jednota|panské jednoty]], vykonával funkci nejvyššího [[purkrabí]]ho, avšak stál na straně [[Oldřich RožmberkII. z Rožmberka|Oldřicha Rožmberka]] proti [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]], který jej zajal a věznil, po onemocnění jej však propustil, přesto Menhart záhy zemřel. Další syn Oldřich se hlásil k umírněnému křídlu husitů, působil ve sboru správců království. Jan oponoval husitům a podporoval [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]], [[Kostnický koncil|Kostnickým koncilem]] byl označen jako nejkřesťanštější pán v Čechách. Roku [[1505]] velel jiný Jindřich jako nejvyšší purkrabí zemskou výpravu proti [[Šlikové|Šlikům]]. Adam z Hradce vojensky radil králi [[Ladislav Pohrobek|Ladislavovi]] při výpravě do [[Uhersko|Uher]], díky tomuto jej při korunovaci nezletilého krále roku [[1519]] nejvyšším kancléřem a zastupoval krále. Asistoval při korunovaci [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I. Habsburského]] za českého krále, nesl mu totiž říšské jablko. Účastnil se i křtu králova syna [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána]]. Zemřel roku [[1531]] ve svém [[Praha|pražském]] paláci. Jáchym od roku [[1554]] působil jako nejvyšší kancléř, přikoupil [[Vimperk]] a [[Zámek Hluboká|Hlubokou]]. Jako zbohatlík přestavěl rodinné sídlo a zahynul v [[Dunaj]]i při návratu domů. Hlava moravské větve a Jindřichův bratr Zachariáš daroval značnou část majetku [[Zámek Telč|zámku v Telči]]. Jeho synovec Adam od roku [[1519]] vykonával funkce nejvyššího purkrabího a nejvyššího kancléře. Pokračoval v přestavbě rodinného sídla. Zemřel v roce [[1596]]. Roku [[1604]] zemřel poslední potomek rodu [[Jáchym Oldřich z Hradce]], jímž rod po meči vymřel. Díky sňatku Lucie Otilie s Vilémem Slavatou z Chlumce a Košumberka celý majetek přešel na rod [[Slavatové z Chlumu a Košumberka|Slavatů]].
 
== Erb ==