Joseph Stepling: Porovnání verzí

Narodil v národnostně smíšeném manželství. Jeho otec, pocházel z [[Vestfálsko|Vestfálska]], byl sekretářem vyslanectví u říšského sněmu [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] německého národa. Po otcově smrti se se svou matkou, která pocházela z Čech, přestěhovali do [[Praha|Prahy]]. Vzdělání se mu dostalo pouze na jezuitských školách. Jako žák si zvláště oblíbil [[Matematika|matematiku]], [[astronomie|astronomii]] a [[experimentální fyzika|experimentální fyziku]]. Dne 9.10.1733 vstoupil do [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitského řádu]]. vV l.letech 1734–1735 absolvoval noviciát v Brně, 1736–1738 filozofická studia v Olomouci. Po působení v polském Kladsku a Svídnici studoval v letech 1742 - 461746 teologii v Praze.<ref name="phil.muni">[http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/stepln.html Josef Stepling]</ref> V roce 1747 byl vysvěcen na kněze a začal přednášet matematiku a fyziku.

V roce 1751 se zásadním způsobem postaral o vybudování [[Klementinum|klementinské hvězdárny]] a stal se jejím prvním ředitelem. Z dědictví daroval na zakoupení přístrojů vysokou částku 4000 zlatých, desetkrát víc, než činil příspěvek českých [[stavy|stavů]]. Tou dobou zavedla císařovna [[Marie Terezie]] rozsáhlé školní reformy, které směřovaly k zesvětštění výuky a posílení státního dohledu nad ní. Proto se v roce 1753 stal státním direktorem na filozofické fakultě v Praze. Díky jeho zásluhám ve vzdělávání mu byla ponechána profesura i po zrušení jezuitského řádu. V novém duchu vychoval budoucí učitele matematiky a fyziky na pražské univerzitě [[Jan Tesánek|Jana Tesánka]], [[Antonín Strnad|Antonína Strnada]] a [[František Josef Gerstner|F. J. Gertsnera]].Během svého života udržoval vědecké styky s [[Christian Wolff|Christianem Wolffem]], [[RuđerJean-Antoine BoškovićNollet|RA. BoškovićemNolletem]], [[Jean-AntoineLeonhard NolletEuler|A L. NolletemEulerem]] a [[LeonhardRuđer EulerBošković| LR. EuleremBoškovićem]], s kterým plánovali návštěvu Prahy, jež se nakonec neuskutečnila. Před svou smrtí odkázal univerzitní knihovně 600 svazků knih.

Steplingovy práce byly spíše přehledového charakteru, psány převážně latinsky, ale byly první u nás, které vycházely z výsledků soudobé vědy. V jedné z nich věnované [[James Bradley|Bradleyho]] objevu [[aberace (astronomie)|aberace světla]] poukazoval na dobrou shodu s experimentálně zjištěné hodnoty pro velikost velké osy elipsy, kterou opisují [[nebeská sféra|stálice]] za rok vlivem aberace světla, určená přibližně na 40", a početně z hodnot pro rychlost světla a velikost zemské dráhy. Při výpočtech vycházel z newtonovské koncepce., <ref name="A">{{Cite book

| last = NovýNOVÝ

}} </ref>

V roce 1748 byl požádán Berlínskou akademií věd, která vytvářela novou přesnou mapu Německa, o změření [[zeměpisná délka|zeměpisné délky]] délky Prahy. Při měření používal dvou metod, zatmění Měsíce a zatmění satelitů Jupitera.<ref>[http://natura.eri.cz/natura/2001/12/20011206.html</ref>] Aby zpřesnil měření, doplnil údaje o vstup a výstup některých měsíčných kráterů do zemského stínu. V [[De:Nova Acta Eruditorium]] z roku 1748 o tom podal podrobnou zprávu, což byla první vědecká práce pražské hvězdárny. Měření se snažil co nejvíce zpřesňovat, proto v padesátých letech použil sedmi současných měření zatmění měsíce vve PrazeVídni, avýsledky vemu Vídnipředal [[Maxmillián Hell]], a v Praze a došel k závěru, že pražská hvězdárna leží 32°11′15″ východně od Ferra. Vídeňská měření mu předal [[Maxmillián Hell]]. Pro geodetická měření v naší zemi, která se konala pod záštitou [[Učená společnost České Republikyrepubliky|Učené společnosti]], určil přesnou polohu hvězdárny na 50°4′32″severní šířky a 32°11′15″ východní délky.

Ve zprávě De terrae motibus quaesita, quibus adnexa est medittio de causa mutationis thermarum Teplicensium facta 1. Nov. 1755 se vyjadřuje k událostem z Lisabonu a k teplickým léčivým pramenům.<ref> [http://www.vesmir.cz/clanek/bylo-jednou-jedno-zemetreseni Bylo jednou jedno zemětřesení / Časopis Vesmír / 90, 632, 2011/11 / vesmir.cz]</ref>

V únoru 1775 poprvé změřil [[magnetická inklinace|magnetickou inklinaci]] v Praze. Využíval tlakoměr k určení nadmořské výšky, sledoval i teplotu vody ve Vltavě. Prováděl experimenty s elektrostatickou elektřinou, které byly v té době velmi populární. Nechal natahat po chodbách Klementina stovky metrů železných řetězů, díky tomu, že je nechal elektricky nabíjet a do obvodu se zapojovali i vysocí státní a církevní hodnostáři, umožňoval vznešeným návštěvám silné zážitky. Na žádost VlateneckoVlastenecko-hospodářské společnosti<ref>[http://www.martinoviny.cz/vlastenecko-hospodarska-spolecnost/</ref>] se začal zabývat ochranou proti blesku. Na rozdíl od [[Prokop Diviš|Prokopa Diviše]] zastával názor, že nejlepší ochrana před bleskem bude spočívat v jednorázovém odvedení výboje do země.