Societas eruditorum incognitorum in terris Austriacis: Porovnání verzí

Petraschovi se podařilo získat pro společnost mnoho významných osobností Střední Evropy.<ref>Becker-Cantarino, Barbara (2005), German literature of the eighteenth century: the enlightenment and sensibility, Boydell & Brewer, s. 284</ref> Byli mezi nimi příslušníci šlechty, státní úředníci (například [[Theodor Anton Taulow von Rosenthal]] a [[Johann Chr. von Jordan]]) i kněžští historikové ([[Řád svatého Benedikta|benediktini]] [[Oliver Legipont]], [[Magnoald Ziegelbauer]] a [[Hieronymus Pez]]) a církevní osobnosti (olomoucký kanovník [[František Řehoř Giannini]] aj.).<ref name="teich">Teich, Mikuláš, Bohemia in history, Cambridge University Press, s. 80</ref> a církevní osobnosti (olomoucký kanovník [[František Řehoř Giannini]]{{zdroj?}} aj.). Dále měla společnost také množství dopisujících členů, mezi nimi německého kritika, dramatika a reformátora německého jazyka [[Johann Christoph Gottsched|Johanna Christopha Gottscheda]],<ref>Van Horn Melton, James, Absolutism and the Eighteenth-Century Origins of Compulsory Schooling in Prussia and Austria, Olomouc: Cambridge University Press, s. 80</ref> slovenského zakladatele moderní uherské vlastivědy [[Matej Bel|Mateje Bela]], vedoucí italské vzdělance jako [[Ludovico Antonio Muratori]] a [[Angelo Maria Quirini]], ale také Čecha [[Josef Bonaventura Piter|Josefa Bonaventuru Pitera]].<ref name="kultur">Koschmal, Walter; Nekula, Marek; Rogall, Joachim, Deutsche und Tschechen:Geschichte, Kultur, Politik, C.H.Beck</ref>