Baddeleyho model pracovní paměti: Porovnání verzí

 
Většina psychologů dnes soudí, že se [[pracovní paměť|pracovní]] či [[krátkodobá paměť]] skládá nejméně ze dvou [[subsystém]]ů a Baddeleyho model je jedním z nejčastěji používaných. Jiní autoři však používají jiné subsystémy, například [[konceptuální paměť]] pro uchovávání významů a myšlenek obsažených v mluvené řeči a psaných textech. <ref>{{citace monografie | jméno = Alena | příjmení = Plháková | odkaz na autora = Alena Plháková | titul = Učebnice obecné psychologie | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = | kapitola = | strany = 199 | isbn = 80-200-1387-3 | jazyk =}}</ref>
 
== Součásti ==
 
=== Fonologická smyčka ===
Fonologická smyčka pracuje s fonologickými a zvukovými informacemi. Je zodpovědná za ukládání zvukových a slovních informací do pracovní paměti a za neustálé opakování těchto informací, aby zůstaly v pracovní paměti, dokud pro nás přestanou být potřebné nebo dokud je nevystřídají nové informace. U člověka se projevuje jako vnitřní hlas, který mu zní v hlavě, když ukládá informace do krátkodobé paměti - když čte, když počítá v duchu, když si v mysli opakuje telefonní číslo, které se hodlá vytočit.
 
Existuje pět hlavních důkazů fonologické smyčky:
 
# Vliv fonologické podobnosti:<br />Když položky fonologické paměti znějí podobně, tak se zapamatovávají hůře, než položky, které vůbec neznějí podobně (např. „sůl, kůl, hůl, půl, vůl“ je těžší uchovat v pracovní paměti než „vlas, bod, čaj, páv, míč“) <ref>BADDELEY, Alan. Vaše paměť : Mechanismy, otázky, praktická cvičení a další souvislosti jedinečné schopnosti lidského organismu. Vydání první. Brno : JOTA, 1999. 335 s. ISBN 80-7242-046-1.</ref>. Sémantická podobnost, na druhou stranu, skoro nemá vliv.<ref>BADDELEY, Alan. Short-term memory for word sequences as a function of acoustic, semantic and formal similarity. ''Quarterly Journal of Experimental Psychology''. 1966, 18, 362–365.</ref>
# Vliv délky slova: <br />Alan Baddeley pojí pravidlo '''[[Millerovo magické číslo|pravidlo 7+-2 položek]]''' k rychlosti opakování slov ve fonologické smyčce: 7+-2 je podle něj počet jednotek, které je člověk za dvě sekundy schopen v duchu vyslovit. Řetězec delších slov je těžší si zapamatovat než řetězec slov krátkých. Ve studii, v níž měly bilingvisté, kteří uměli přibližně stejně dobře angličtinu a velštinu, za úkol si zapamatovávat série čísel nejprve v jednom jazyce a poté v druhém, si série anglických číslovek zapamatovávali dobrovolníci lépe, než série číslovek velšských, neboť anglické číslovky jsou kratší než velšské.
# Vliv artikulačního potlačení:<br />Když je člověku zamezeno opakování si položek v duchu tím, že člověk musí nahlas opakovat irelevantní slabiku, zapamatuje si značně méně položek, než kdyby nic opakovat nemusel.
# Přenos informací mezi systémy:<br />Když jsou dobrovolníkům ukázány předměty, které mají za úkol si zapamatovat, většinou převedou vizuální informace na informace fonologické a seznam předmětů si opakují ve fonologické smyčce. Když však musí člověk opakovat určitou slabiku nahlas, dochází k potlačení fonologické informace, a vliv fonologické podobnosti už nehraje roli při zapamatovávání předmětů.
# Neuropsychologické důkazy
 
=== Optickoprostorový náčrtník ===
 
Jelikož se ukázalo, že slova a zvuky nenarušují naší schopnost podržet v mysli obraz či prostorové rozložení, existuje otrok, který nazýváme optickoprostorový náčrtník (v překladech i ''vizuálně-prostorový blok'' nebo ''vizuálně-prostorový náčrtník''). Slouží k udržení optických a prostorových informací - barev, tvarů, velikostí, vzdáleností a jiných - a manipulaci s nimi.
 
=== Centrální exekutiva ===
 
Centrální exekutiva (v překladech i ''ústředí'' nebo ''centrální operační jednotka'') je zmíněným dvěma otrokům pracovní paměti nadřazená. Její úlohou je ovládat, koordinovat a zpracovávat informace z těchto dvou podřadných částí pracovní paměti a zaměřovat naši pozornost. Sama však nemá žádnou skladovací kapacitu.
 
Podle výkonnosti centrální exekutivy se pozná dobrý čtenář -- je schopen úsporně a rychle zpracovávat obsahy vět.
 
=== Epizodický buffer ===
 
Epizodický buffer, třetí otrocký systém, navrhl Baddeley v roce 2000. Je tedy ještě mnohem méně důkladně prozkoumán, než jiné součásti modelu, a většina knih ho zatím nezmiňuje. Úkolem bufferu je spojovat různé typy informací (slovní, vizuální i prostorové) v plynulé představy seřazeny podle času.
 
Epizodický buffer byl zaveden kvůli:
# [[Millerovo magické číslo|Kouskování (''chunking'')]]<br />Ukázalo se, že v pracovní paměti člověk dokáže udržet řetězec slov delší, než by mohl s fonologickou smyčkou, když je řetězec spojen ve smysluplnou jednotku (např. dlouhá věta).
# Schopnost pacientů s narušenou fonologickou smyčkou pamatovat si několik vět.
 
== Reference ==
Neregistrovaný uživatel