Nitroglycerin: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Makecat-bot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.3) (Robot: Přidávám sh:Nitroglicerin
rekat., jednotky, typo
Řádek 21:
}}
 
'''Trinitroglycerol''' (nitroglycerin) je po chemické stránce trojnásobný [[estery|ester]] alkoholu [[glycerol]]u s [[kyselina dusičná|kyselinou dusičnou]]. Je to olejovitá bezbarvá až nažloutlá kapalina, která se velmi snadno explozivně rozkládá za uvolnění značného množství energie. Objevil ho [[Itálie|italský]] [[chemik]] [[Ascanio Sobrero]] v roce [[1847]]. Jako základní složka [[dynamit]]u představuje jednu z klíčových sloučenin ve výrobě trhavin v [[19. století|19.]] a [[20. století]] a i v současné době je častou surovinou pro výrobu různých [[plastické trhaviny|plastických trhavin]]. Další využití nalezl nitroglycerin v [[Lékařstvílékařství|medicíně]] jako prostředek pro zklidnění [[Srdečnísrdeční arytmie|srdečních arytmií]] a snižování [[Krevníkrevní tlak|krevního tlaku]].
 
== Základní fyzikální a chemické vlastnosti ==
Chemicky je nitroglycerin přesným názvem 1,2,3-tri-nitro-oxy-propan, správně též glyceroltrinitrát o sumárním vzorci
C<sub>3</sub>H<sub>5</sub>N<sub>3</sub>O<sub>9</sub>, molekulárnímolární hmotnost je 227,087&nbsp;[[amu]]g/mol.
 
Vysoce čistý nitroglycerin je bezbarvá olejovitá kapalina, technický produkt je obvykle mírně nažloutlé barvy. [[Bod tání]] dosahuje hodnoty 13,2&nbsp;°C, při teplotě 50 &nbsp; &nbsp;60&nbsp;°C dochází za normálního tlaku k rozkladu této sloučeniny, při sníženém tlaku (cca 5070&nbsp;Torrů[[pascal (jednotka)|hPa]]) je [[Teplota varu|bod varu]] uváděn přibližně kolem 180&nbsp;°C. [[Hustota]] kapalného nitroglycerinu je přibližně 1,60 &nbsp;g/cm<sup>3</sup>, pevná látka má při teplotě 10&nbsp;°C hustotu 1,735&nbsp;g/cm<sup>3</sup>.
 
Ve vodě je pouze málo rozpustný (přibližně 2&nbsp;g/l), dobře se však rozpouští ve většině běžných organických rozpouštědel od [[alkoholy|alkoholů]] po nepolární [[alifatické uhlovodíky]]. Dobře se rozpouští i v [[kyselina sírová|kyselině sírové]], koncentrovaná kyselina však působí jeho pomalou hydrolýzu.
Řádek 51:
Působení na lidský organizmus je silně individuální a obvykle při dlouhodobějším styku s touto látkou dochází k přivykání na zvýšené dávky. Dlouhodobá práce s nitroglycerinem nezpůsobuje [[chronická otrava|chronické otravy]]{{Doplňte zdroj}} a z [[toxikologie|toxikologického]] hlediska se proto nejedná o průmyslový jed.
 
Schopnosti rozšiřovat rychle cévy se využívá v medicíně k '''rychlému snížení krevního tlaku''', především u pacientů s chorobami srdce a vysokým krevním tlakem. Ihned po zpozorování nástupu srdečních problémů (bušení srdce, fibrilace) by si měl pacient zasunout tabletku s malým množstvím nitroglycerinu (obvykle 0,1mg1&nbsp;mg) pod jazyk a nechat ji rozpustit. V současné době jsou k dispozici i preparáty, v nichž je nitroglycerin podáván ve formě 1% alkoholického roztoku a doporučená dávka v tomto případě nemá překročit několik kapek. Nitroglycerin se též využívá k diagnostice [[vasovagalnich synkop]] při [[HUT]] testu.
 
== Průmyslová výroba ==
Jedním z hlavních důvodů masového rozšíření výroby nitroglycerinu je fakt, že tato preparace probíhá za poměrně mírných a snadno kontrolovatelných podmínek, nevyžaduje žádná vysoce složitá a drahá zařízení a vstupní suroviny jsou snadno dostupné a relativně levné.
 
Základní reakcí je zde [[nitrace]] trojsytného alkoholu [[glycerol]]u působením směsi [[kyselina dusičná|kyseliny dusičné]] a [[kyselina sírová|sírové]]. Tato reakce probíhá relativně snadno, obvykle se používá prostředí 40 - &nbsp;–&nbsp;60 &nbsp;% H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> a 30 - &nbsp;–&nbsp;40 &nbsp;% HNO<sub>3</sub>, do které se postupně dávkují malá množství glycerolu. Na rozdíl od nitrace [[toluen]]u při výrobě [[Trinitrotoluentrinitrotoluen|TNT]] probíhá nitrace i za přítomnosti menších množství vody.
 
Protože nitrace glycerolu je reakce značně exotermní (dochází k vývoji reakčního tepla v množství 120 - &nbsp;–&nbsp;170 &nbsp;kcal na 1 &nbsp;kg glycerolu), je základní podmínkou zvládnutí reakce dobré chlazení reakční směsi. Obvykle se pracuje při teplotách 15 - &nbsp;–&nbsp;30&nbsp;°C. Druhým nezbytným požadavkem je dokonalé promíchávání směsi po celou dobu reakce. Při lokálním nahromadění většího množství glycerolu dochází k místní bouřlivé reakci, která by mohla mít za následek explozi celé směsi.
 
Reakce se provádí v tzv. [[nitrátor]]ech, což jsou různě velké nádoby vyložené [[olovo|olovem]] nebo přímo zhotovené z olova. Pro tento materiál hovoří především to, že olovo je poměrně měkké a při případné explozivní havárii nedochází k rozlétávání ostrých kovových úlomků. Zároveň je olovo velmi dobře [[pasivace|pasivováno]] přítomnou H<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> a stěny reakční nádoby nejsou směsí kyselin naleptávány.
Řádek 64:
Z bezpečnostních důvodů musí být každý nitrátor vybaven na dně velkým výpustním otvorem, který ústí do velké nádrže se studenou vodou nebo směsi vody s ledem. V případě, že dojde k prudké akceleraci nitrace, provázené silným vývojem hnědých nitrózních plynů a hrozí bezprostřední nebezpečí výbuchu, má obsluha možnost celý obsah nitrátoru vypustit během několika sekund do zmíněné bezpečnostní nádrže.
 
Po ukončení nitrace (obvykle 20 - &nbsp;–&nbsp;30 minut) se do směsi přidá další vychlazená voda. Nitroglycerin se tím oddělí a několikrát se promývá roztokem sody (uhličitanu sodného), aby se z něj odstranily zbytky nitračních kyselin.
 
[[Kategorie:Organické nitráty]]
[[Kategorie:Výbušniny]]
[[Kategorie:Vazodilatancia]]
[[Kategorie:Organické nitrátyNitrosloučeniny]]
[[Kategorie:Estery]]