Rožďalovice: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Zdvorily (diskuse | příspěvky)
Verze 9641847 uživatele Zdvorily (diskuse) zrušena
Zdvorily (diskuse | příspěvky)
Upravena a doplněna historie
Řádek 40:
Dle [[Palacký|Palackého Dějin]] jsou v letech [[1223]] – [[1226]] Rožďalovice uváděny jako dědictví Soběhrdovo z neurčitého rodu. [[Jan Lucemburský]] nechal Rožďalovice za věrné služby rytíře Ješka z Rožďalovic povýšit kolem roku [[1340]] na město. Přestože první písemné zmínky pocházejí až z 1. čtvrtiny 13. století, archeologické nálezy dokládají osídlení již z mladší doby kamenné.
 
Roku [[1622]] získali město jako konfiskát Křineckých z Ronova (držitelé Rožďálovic od 2.pol.15.století) [[Valdštejnové]] a drželi jej až do roku [[1760]]. Za jejich panování roku [[1666]] Rožďalovice zcela zničil rozsáhlý [[požár]], který zcela setřel původní podobu města a podnítil novou stavební obnovu.
Roku [[1666]] Rožďalovice zcela zničil rozsáhlý [[požár]]. Současná podoba obce proto pochází až z období [[baroko|baroka]] a následujících období.
Před tehdy renesanční zámek byly v roce 1717 umístěny dvě barokní sochy od [[Jan Brokof|Michala Jana Brokofa]] (svatý Václav a svatý Jan Nepomucký). Samotný zámek byl barokně přestavěn až v 2.pol.18.století. Jeho dnešní vzhled je výsledkem úprav v letech 1935 a 1938. Dnes slouží jako domov důchodců. U kostela a zámku můžeme také najít tři mohutné stromy - asi 250 let starou lípu, 200 let starý dub a asi 150 let starý jinan dvoulaločný.
V roce 1718 byl na náměstí postaven [[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Mariánský sloup]] v souvislosti s morovými epidemiemi.
V letech 1726-1733 za Václava Josefa z Valdštejna byla na místě původního gotického farního kostela vystavěna výrazná dominanta obce, barokní kostel svatého Havla. Věže byly opatřeny novými báněmi v roce 1869. Pravidelně se zde konají mše pro věřící i z okolních obcí.
 
Z dalších rodů, za nichž došlo k rozkvětu Rožďalovic, uveďme ještě Křinecké z Ronova (2. polovina 15. století – 1622) a Lobkowicze (1815 – 1930).
Výraznou dominantou obce je barokní kostel svatého Havla z 1. poloviny 18. století, kde se pravidelně konají mše pro věřící i z okolních obcí, a barokně přestavěný zámek, dnes sloužící jako domov důchodců. Významné stavební počiny v obci pocházejí především z doby, kdy rožďalovické panství drželi [[Valdštejnové]] (1622 – 1760). Za jejich působení byly v roce 1717 umístěny před budovu dvě barokní sochy od [[Jan Brokof|Michala Jana Brokofa]] (svatý Václav a svatý Jan Nepomucký). V roce 1718 byl na náměstí postaven [[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Mariánský sloup]] v souvislosti s morovými epidemiemi.
 
Z dalších rodů, za nichž došlo k rozkvětu Rožďalovic, uveďme ještě Křinecké z Ronova (2. polovina 15. století – 1622) a Lobkowicze (1815 – 1930).
 
Z významných rodáků je třeba uvést především renesančního knihtiskaře a nakladatele [[Jiří Melantrich z Aventina|Jiřího Melantricha z Aventina]] (1511 – 1580), jehož nejznámější tisky jsou [[Pietro Andrea Mattioli|Mattioliho]] [[Mattioliho herbář|Herbář]] a česká bible zvaná [[Bible Melantrichova|Melantriška]], a profesora [[Gustav Adolf Lindner|Gustava Adolfa Lindnera]] (1828 – 1887), zakladatele české pedagogiky jako vědy. Nejenom těmto dvěma osobnostem je věnována expozice v Pamětní síni rodáků a přátel města Rožďalovic, která se nachází v budově bývalé školy v Husově ulici. Kulturním stánkem pro veřejnost je nově rekonstruovaná budova čp. 30, pocházející z původní městské zástavby. V domě je umístěna Galerie Melantrich – pobočka Polabského muzea Poděbrady.