Huroni: Porovnání verzí

'''Huroni''' (z [[Francouzský jazyk|francouzského]] ''hure'' – [[hlava (anatomie)|hlava]] [[divoké prase|divokého prasete]]) (též '''Wendatové''', '''Wyandottové''' – obyvatelé poloostova, ostrované) vlastním jménem '''Onkvaonvé''' (tedy „Praví muži“) jsou jedni z původních obyvatel Severní Ameriky, připadající do irokézské skupiny jazykově příbuzných kmenů. V jazyce [[Irokézové|Irokézů]] jsou známi jako WendatovéWendati, zatímco WyandottovéWyandoti, tak jak jsou dnes nazýváni, vznikli spojením dvou zbylých kmenů Huronské konfederace s příbuzným kmenem [[Petuni|Petunů]] v 17. století.

Část jeho příslušníků Irokézové pobili, velké množství adoptovali do kmenů své Ligy, část nepřežila bez zásob (které jim vítězové ukradli nebo zničili) následující zimu. Několik stovek se zachránilo a migrovalo v oblasti Velkých jezer. Později se spojili s Petuny a začali se nazývat Wyandoti. Část se později přesunula do [[Ohio|Ohia]], [[Oklahoma|Oklahomy]] a [[Nebraska|Nebrasky]]. Zbytek odvedli jezuité do okolí [[Québec]]u (tzv. Huroni z Lorette). Přestože šlo po této decimaci populačně o malý kmen, těšili se Wyandoti mezi jezerními kmeny značnému vlivu. Z jejich řad pocházel i slavný náčelník [[Kondiaronk]]. V 18. století během imperiálních válek stáli obvykle na straně Francouzů. Během [[Pontiacovo povstání|Pontiacova povstání]] bojovali na straně indiánských vzbouřenců a dobyli mj. Fort Sandusky. V 80. letech 18. století bojovali proti [[Kentucky|kentucké]] milici. Ve 40. letech 19. století se v rámci velkých indiánských přesunů odstěhovali do [[Kansas]]u. Vté době se počet Wyndotů pohyboval jen okolo 700. Ve druhé polovině 20. století žily v [[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada|Kanadě]] necelé dva tisíce Huronů asimilovaných většinou početnějšími kmeny.<ref>Amerika v proměnách staletí</ref>