|
[[File:Tizian 009.jpg|thumb|[[Tizian]]: Kající se Marie Magdalena]]
(Sv.) '''Marie Magdalena''' (v [[Český ekumenický překlad|českém ekumenickém překladu]] '''Marie Magdalská'''; v [[Bible kralická|kralickém překladu]] '''Maria Magdaléna'''; lidově také '''Máří Magdaléna''') byla dle podánípodle [[Nový zákon|Nového zákona]] ijedna [[apokryf]]ůz sestražen, akteré ženadoprovázely [[Ježíš Kristus|KristaJežíše]] z Nazareta, zejména v závěru jeho života. VVystupuje i v některých církvích[[apokryf]]ech a v řadě křesťanských církví je uctívána jako [[svatý|světicesvatá]].
== ŽivotV Novém zákoně ==
V [[evangelium|evangeliích]] se vyskytuje několik osob se jménem Maria, mezi nimi také Marie Magdalská, tj. "pocházející z [[Migdal|Magdaly]]" (město na břehu [[Galilejské jezero|Genezaretského jezera]]). V Lukášově evangeliu se uvádí už během Ježíšova veřejného působení jako jedna z žen „které chodily s Ježíšem a jeho učedníky“ a z níž Ježíš předtím „vyhnal sedm démonů“.{{citát bible|L|8|2}}. Celkem na osmi místech se zmiňuje její jméno v souvislosti s Ježíšovou smrtí, pohřbem a zmrtvýchvstáním. Delší souvislý úsek, v němž hraje významnou roli, je příběh prázdného hrobu a jejího setkání se vzkříšeným Ježíšem v Janově evangeliu.{{citát bible|J|20|1-18}}.
Jmenovala se Marie a pocházela z [[Magdala|Magdaly]] (město na břehu [[Galilejské jezero|Genezaretského jezera]]). Magdalena je vlastně latinské přídavné jméno a znamená „magdalská“, tedy „ta, která pochází z Magdaly“. Jako slovo obecné znamená magdala [[aramejština|aramejsky]] „věž“.
Narodila se někdy kolem roku [[Ježíš Kristus|Ježíšova]] narození. Podle [[Nový zákon|Nového zákona]] patřila k prvním ženám, které se rozhodly následovat svého Mistra. Ježíš ji prý zbavil „sedmi démonů“, kteří jí nedovolovali vstoupit mezi tzv. „slušné lidi“. Často citovaná legenda o ní vypráví, že byla velkou hříšnicí a až setkání s Kristem ji napravilo.
Z nejnovějších poznatků však vyplývá{{Doplňte zdroj}}, že její role v celém příběhu byla daleko důležitější. Marie pocházela z rybářského města Magdala (v překladu „věž nasolených ryb“), o němž se jeden ze starých židovských textů zmiňuje jako o hnízdu neřesti, které zničí Bůh. To by vysvětlovalo obecně známou špatnou pověst Maří Magdaleny, neboť další důkazy o tom, že by se jednalo o nevěstku, v podstatě neexistují.
[[File:IVANOV YAV HRISTA MARI1.jpg|thumb|left|A. A. Ivanov ''Noli me tangere'' (Zjevení Krista Marii Magdaleně)]]
Podle Lukášova evangelia byla Magdalena oddanou a stálou Ježíšovou průvodkyni, která ho poslouchala a podporovala. Podle všech evangelií stála pod křížem se dvěma dalšími ženami ([[Maria (matka Ježíšova)|Pannou Marií]] a Marií Kleofášovou) a byla přítomna jeho smrti ({{citát bible|J|19|25}}) i pohřbu ({{citát bible|Mk|15|47}}). Den po sobotě, když šla s dalšími dvěma ženami jeho mrtvé tělo pomazat a hrob nalezly prázdný, podaly o tom první zprávu apoštolům ({{citát bible|L|24|10}}). V Matoušově verzi potkaly cestou od hrobu vzkříšeného Ježíše a hovořily s ním {{citát bible|Mt|28|1-10}}). Podle Janova evangelia šla ke hrobu Magdalena sama, přiběhla k apoštolům se zprávou o prázdném hrobě. S Petrem a Janem pak zřejmě běželi k prázdnému hrobu a oba apoštolové se vrátili do města. Marie zůstala před hrobem a setkala se s Ježíšem, kterého zprvu nepoznala. Když se jí dal poznat, vykřikla aramejsky Rabbuni! (Mistře), ale Ježíš ji varoval, aby se ho nedotýkala (lat. ''noli me tangere'') a všechno oznámila apoštolům ({{citát bible|J|20|1-18}}). Tím biblické zprávy o Marii Magdalské končí.
Jisté je, že v Magdaleně získal Ježíš oddanou a nesobecky věrnou průvodkyni. Od prvního setkání jej doprovázela. Naslouchala jeho slovům, doprovázela Krista na [[Křížová cesta|Křížové cestě]], byla přítomna jeho smrti a stála pod křížem se dvěma dalšími ženami ([[Maria (matka Ježíšova)|Pannou Marií]] a Mariinou sestrou), když už všichni odešli ([[Jan 19,25]]). Později, když šla jeho mrtvé tělo pomazat a nalezla jeho hrob prázdný, byla první, které se Kristus po svém [[Vzkříšení#Vzkříšení (resp. Zmrtvýchvstání) Ježíšovo|zmrtvýchvstání]] zjevil a pověřil právě ji, aby podala [[apoštol]]ům zprávu o této události ([[Jan 20,1-18]]).
== Apokryfy ==
Marie Magdalská hraje významnou roli v několika gnostických spisech ze 3.-4. století. Jejich zlomky byly známy už dříve z citátů raně křesťanských spisovatelů, téměř úplné texty v koptštině se našly po roce 1945 v [[Nag Hammadi]] v horním Egyptě. Ve spise ''Pistis Sofia'' (Víra - Moudrost) vypráví Magdalena apoštolům, co jí ve snu řekl Ježíš, ale Petr a Ondřej to odmítnou. Také tzv. "Mariiny otázky" a "Evangelium Mariino" vztahuje Petr Pokorný<ref>Pokorný, ''Píseň o perle'', str. 235. </ref> i E. Hennecke k Marii Magdalské.<ref>Hennecke, ''Neutestamentliche Apokryphen'' I., str. 250. </ref>
== Legendy ==
O dalším životě Marie Magdalské vypravují již jen legendy, které ji zejména od doby [[Řehoř I. Veliký|Řehoře Velikého]] pravděpodobně spojují se dvěma dalšími ženami z evagngelií, totiž s Marií, sestrou Lazarovou, a s ženou-hříšnicí (což bylo běžné označení pro prostitutku), která Ježíšovi umyla nohy u stolu ve farizeově domě a u níž evangelium neuvádí jméno ({{citát bible|L|7|36-50}}). Tyto tři ženy, které na Východě rozlišovali, byly v západní tradici považovány za tutéž osobu - patrně mylně, protože.Janovo evangelium je rozlišuje.<ref>Haag, ''Bibellexikon''. str. 1099</ref>
OPodle jejímjedné dalšímz životělegend vypravujíodešla již jen legendy. OdešlaMarie hlásat křesťanství do mnohadalekých zemí a měst. Navštívila také [[Řím]], kde se slovy „Kristus vstal z mrtvých“ podala císaři [[Tiberius|Tiberiovi]] červené vajíčko. Údajně vV čase pronásledování křesťanů bylaměla spolubýt se svým bratrem [[Lazar]]em a sestrou Martou zahnána na loďlodi bez vesel, zahnána na volné moře. Na ní doplula do [[Francie]] a tam také hlásala [[evangelium]]. Podle jiné verze žila kajícnicejako poustevnice v pustináchjeskyni uasi [[Baume]], několik35 kilometrů východně od [[Aix-en-Provence]]., Zde prýkde kolem poloviny [[1. století]] Marie Magdalena zemřela. Jejím atributem se stala lebka, symbol pouště a lidské pomíjivosti. Díky pověstem vznikla ve Francii dvě poutní místa: [[Vézelay]] a [[Saint-Maximin-la-Sainte-Baume]]. Podle řeckého podání přišla Magdaléna do [[Efesos|Efezu]] (v dnešním [[Turecko|Turecku]]), kde pomáhala sv. [[Jan Evangelista|apoštolu Janovi]], a tam také zemřela.
[[Soubor:Canova-Magdalene 45 degree view.jpg|thumb|[[Antonio Canova]]: Marie Magdalena]]
Je velmi pravděpodobné, že v postavě Marie Magdaleny legendy a tradice spojily osudy několika osob. Od doby [[Řehoř I. Veliký|Řehoře Velikého]] byla tato Marie spojována ještě s dalšími dvěma ženami: sestrou Lazarovou a ženou-hříšnicí (což bylo běžné označení pro prostitutku), která Ježíšovi umývala nohy u stolu ve farizeově domě a u níž není v evangeliu uvedeno jméno. V západní tradici byly tyto tři ženy považovány za tutéž osobu, zatímco na Východě je rozlišovali. Přidržíme-li se striktně toho, co říká Písmo, pak není jasný a přesvědčivý důvod pro to, aby Marie z Magdaly byla identifikována se sestrou Lazarovou a s omilostněnou hříšnicí, a tedy považována za bývalou prostitutku.
Další rozpory ohledně Marie Magdalské vznikly při nálezu [[apokryf]]ních (nekanonizovaných) svitků po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] v Horním [[Egypt]]ě. Jsou čtyři a pocházejí z doby přibližně o století pozdější, než byla napsána i oficiální evangelia tvořící Nový zákon (konec [[1. století]]). Jsou to Rozhovor se Spasitelem, [[Tomášovo evangelium|Tomášovo]] , [[Filipovo evangelium|Filipovo]] a [[Mariino evangelium]]. Ve všech těchto apokryfech se uvádí, že Marie byla nejoblíbenější Ježíšovou učednicí. Kristus často dával ostatním za příklad její vzdělanost a rychlost správného úsudku. Židé zvyklí na poslušnost žen, které nelze považovat za sobě rovné a už vůbec nelze naslouchat jejich názorům, to dost nelibě nesli. Nejvíce ji odsuzoval [[Petr (apoštol)|Petr]], který se ji prý pokoušel z Ježíšova okruhu vypudit. Ježíš se jí však ostře zastal a prohlásil, že neexistuje důvod, proč by žena nemohla chápat jeho učení stejně jako muž a proč by je nemohla předávat jiným.
Na úvahy o tom, že Marie Magdalena byla Ježíšovou manželkou či milenkou a porodila jeho dítě, které je oním legendárním [[Svatý grál|Svatým grálem]], je nutno pohlížet jako na literární konstrukce anebo na zárodek nově [[Současná pověst|vznikajících legend]], které jsou sice zajímavé, ale neprokazatelné, protože historické prameny pro ně neposkytují žádnou oporu.
== Marie Magdalena v umění ==
Marii Magdalenu ztvárnilo mnoho umělců. Jedno z nejdojemnějších je na [[Isenheimský oltář|Isenheimském oltáři]] v [[Colmar]]u (Marie Magdalena u nohou Ježíše). Dále [[Giotto di Bondone|Giottův]] obraz v kapli v dolním kostele baziliky v [[Assisi]] nebo dílo [[Lucas Cranach starší|Lucase Cranacha]] staršího ([[Kolín nad Rýnem|Kolín]], Muzeum Wallrafa Richartze). Mezi autory jsou takoví umělci jako [[Antonio Correggio]], [[El Greco]], [[Fra Angelico]], [[Guido Reni]], [[Honoré Daumier]], [[José de Ribera]], [[Caravaggio]], [[Tizian]] nebo sochaři [[Antonio Canova]], [[Donatello]] a [[Giovani Bandini]]. Jedinečný obraz ''Úmrtí Máří Magdalény'' českého barokního malíře [[Petr Brandl|Petra Brandla]] jelze ke zhlédnutívidět v německém [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]] v [[císařská katedrála|Kaiserdomu]].
[[Soubor:Maria Magdalene icon.jpg|thumb|left|Marie Magdalena – ikona]]
== Uctívání ==
Díky legendám se stala Maří Magdalena patronkou mnoha řemesel a živností. Nejvíce se k ní dozajista utíkajíobracejí zkroušené kajícnice a svedené ženy, ale je také patronkou holičů (na základě legendy, že svými vlasy omyla nohy Ježíše Krista). Bývá zobrazována s mastí nebo s alabastrovou skřínkou.
Svátek Svatésvaté Marie Magdaleny je [[22. červenec|22. července]]. O jejím svátku se doporučovalo stříhat vlasy zvláště těm, kteří chtěli, aby vyrostly ještě delší. V den tohoto svátku se nemělo koupat, protože se věřilo, že by koupajícího stáhly pod vodu její dlouhé vlasy. Neuzavíraly se sňatky – sňatek uzavřený v tento den přinášel smůlu.
== Další podoby jména ==
== Literatura ==
* H. Haag et al., ''Bibellexikon''. Einsiedeln: Benziger 1968
* E. Hennecke, ''Neutestamentliche Apokryphen'' I. Berlin: EVA 1970
* P. Pokorný, ''Píseň o perle.'' Praha: Vyšehrad 1986
* {{Citace monografie | příjmení = Schauber | jméno = Vera | odkaz na autora = | příjmení2 = Schindler | jméno2 = Hanns Michael | odkaz na autora2 = | titul = Rok se svatými | vydavatel = Karmelitánské nakladatelství | místo = Kostelní Vydří | rok = 1997 | vydání = 2 | počet stran = 702 | isbn = 80-7192-304-4}}
| 