Projekt GNU: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Počátky: Hurd, úloha Linuxu
m GNU manifest má samostatnou kapitolu
Řádek 18:
Když GNU projekt odstartoval, existoval pouze textový editor [[Emacs]] s funkcionálním programovacím jazykem [[Lisp]] pro psaní příkazů editoru, debugger, [[yaac]] kompatibilní generátor syntaktických analyzátorů a [[linker]] (sestavovací program). Aby se GNU systém mohl stát svobodným softwarem, bylo potřeba vyvinout vlastní [[překladač]] [[C (programovací jazyk)|jazyka C]] a další nástroje. V červnu 1987 se nashromáždily jednotlivé části projektu a byl vyvinut svobodný software pro [[assembler]], téměř byl dokončen překladač pro jazyk C ([[GCC]]), textový editor ([[GNU Emacs]]) a různé [[UN*X|unixové]] nástroje (jako <code>[[ls]]</code>, <code>[[grep]]</code>, <code>[[awk]]</code>, <code>[[make]]</code> a <code>[[ld]]</code>). V počátečním stavu se nacházelo také [[Kernel|jádro]] [[Operační systém|operačního systému]], které potřebovalo další úpravy.
 
Protože jádro se (dodnes) nepodařilo dovést do stavu vhodného k ostrému nasazení (experimentálním systémem od GNU byl [[GNU Hurd]]), byly GNU nástroje použity společně s [[Linux (jádro)|jádrem Linux]] (vzniklo v roce [[1991]]) a rozšířili se první [[Linuxová distribuce|distribuce Linuxu]]. Od té doby bylo možné využívat GNU k vývoji programů. Hlavním cílem bylo vytvořit množství aplikací a nástrojů, které se běžně používaly na ostatních [[UN*X|unixových]] systémech. V GNU prostředí bylo možné spouštět unixové programy, ale projekt se s tím neztotožňoval. Byl sepsán GNU Manifest, který měl sloužit k získání podpory a účasti ostatních vývojářů na projektu. Programátoři byli povzbuzování k účasti na kterékoliv části projektu, která by je zaujala. Lidé mohli projektu věnovat peněžní prostředky, počítačové součástky, nebo dokonce vlastní čas programováním.
 
== GNU Manifest ==
Řádek 29:
 
== Účast na projektu ==
 
Na webových stránkách GNU je seznam všech projektů, u každého je uvedeno jaký typ vývojáře je schopný provádět potřebné úkoly dané části GNU projektu. Úroveň znalostí se liší projekt od projektu, ale kdokoliv, kdo má znalosti z programování je vyzíván k účasti na projektu.
 
== Svobodný software ==
 
GNU projekt využívá software, který mohou uživatelé volně kopírovat, upravovat a distribuovat. Je volný v tom smyslu, že uživatel může měnit program k jeho individuálním potřebám. Způsob, jak programátoři získávají svobodný software, záleží na tom, z jakého zdroje jej vezmou. Software může být programátorům poskytován od přátel přes internet, nebo jej může zakoupit firma, kde programátor pracuje.
 
== Financování ==
 
Projekt je financován výnosy z podpory GNU projektů.
 
== Copyleft ==
{{Main|Copyleft}}
 
Copyleft pomáhá udržovat volné použití přes více programátorů. Copyleft všem dává právo k používání, změně a redistribuci programů, nebo jejich zdrojových kódů dokud se distribuční podmínky nezmění. Výsledkem je, že každý uživatel, který legálně získá daný program, má stejnou svobodu, jako ostatní uživatelé, kteří program používají.
 
GNU projekt a [[Free Software Foundation]] (FSF) občas odlišují mezi silným a slabým copyleftem. Slabý copyleft povoluje použití svobodných programů do programů, které nejsou poskytovány zdarma, zatímco silný copyleft toto použití striktně zakazuje. Většina GNU Projektů je distribuována pod silnou copyleft licencí, ačkoliv některé jsou vydávány pod slabou copyleft licencí, nebo dovolují free software licenci.
 
 
== Související články ==