Kadima: Porovnání verzí

Přidáno 722 bajtů ,  před 9 lety
aktualizace po volbách
m (r2.7.1) (Robot: Přidávám el:Καντίμα)
(aktualizace po volbách)
| nejvíce_poslanců = 29 ([[Volby do Knesetu 2006|Kneset 2006]])
| mandáty1_titul = [[Kneset]]:
| mandáty1 = {{Infobox politická strana/mandáty|282|120|0|0.4|0.9}}
| ideologie = [[Sionismussionismus]] <br /> [[Liberalismusliberalismus]]
| volební_výsledek = 22,47 % ([[Volby do Knesetu 2009|2009]])
| mandáty2_titul = Nejvíce poslanců
| mandáty2 = 29 ([[Volby do Knesetu 2006|Kneset 2006]])
| mandáty3_titul = Nejméně poslanců
| mandáty3 = 2 ([[Volby do Knesetu 2013|Kneset 2013]])
| evropská_strana =
| mezinárodní = Aliance demokratů
| internetové_stránky = [http://www.kadima.org.il www.kadima.org.il]
}}
'''Kadima''' ({{Vjazyce|he}}: קדימה; „vpřed“ či „kupředu“) je [[Izrael|izraelská]] [[Liberalismus|liberálně]] centristická politická strana usilující o urychlené řešení [[Izraelsko-palestinský konflikt|izraelsko-palestinského konfliktu]].<ref name="BusinessInfo">BusinessInfo.cz ''Izrael: Vnitropolitická charakteristika - Charakteristika vládních stran.'' [online] [Cit.2008-03-22]. [http://www.businessinfo.cz/cz/sti/izrael-vnitropoliticka-charakteristika/2/1001005/ Dostupné online].</ref> Po volbách v roce [[2006]], kdy získala 29 ze 120 křesel v [[Kneset]]u, se stala nejsilnější [[Seznam izraelských politických stran|izraelskou politickou stranou]]. V roce 2009 se její úspěch opakoval a získala 28 mandátů, podle průzkůmů veřejného mínění z roku 2012 její vliv upadá. <ref name=I1>http://blizky-vychod.blogspot.cz/2012/09/how-looks-current-israeli-politics.html</ref> V [[volby do Knesetu 2013|předčasných volbách]] v roce 2013 těsně překročila hranici volitelnosti a získala 2 poslanecké mandáty.<ref name="ynet20130123">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Ynetnews]]
| titul = 19th Knesset to see Right, Left virtually tied
| url = http://www.ynetnews.com/articles/0,7340,L-4335946,00.html
| datum vydání = 2013-01-23
| datum přístupu = 2013-1-23
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
== Historie ==
{{Výsledky voleb do Knesetu|float=right|maximální zisk=29|počet voleb=34|2003=15|2006=29|2009=28|2013=2}}
Evakuace [[politika osadnictví|židovských osad]] z [[Pásmo Gazy|Pásma Gazy]] a [[Izraelský plán jednostranného stažení|jednostranné stažení se Izraele z tohoto území]] vytvořilo na izraelské politické scéně napětí a vedlo k rozštěpení vládní strany [[Likud]] a [[Izraelská strana práce|Strany práce]].<ref>
{{Citace monografie
| isbn = 978-80-87029-16-9
| strany = 308}}
</ref> Z Likudu vystoupil tehdejší [[Premiér Izraele|premiér]] [[Ariel Šaron]] a [[21. listopad]]u [[2005]] společně s některými svými kolegy ([[Ehud Olmert]], [[Cipi LivniLivniová]], aj.) založil stranu Kadima. K ní se připojilo i několik politiků ze Strany práce ([[Šimon Peres]], [[Dalia Icik]], [[Chajim Ramon]], aj.).
 
[[Soubor:Shaul Mofaz.jpg|left|thumb|[[Šaul Mofaz]] – předseda strany od března 2012]]
Současně se založením Kadimy Ariel Šaron požádal [[Prezident Izraele|prezidenta]] o rozpuštění [[Kneset]]u a vypsání předčasných voleb. Šaron začal stranu připravovat na předčasné volby, ale po sérii zdravotních problémů utrpěl [[4. leden|4. ledna]] [[2006]] vážnou mozkovou mrtvici po níž upadl do kómatu, ze kterého se již neprobral. V&nbsp;lednu 2006 stanul v čele strany tehdejší vicepremiér Ehud Olmert, který se o měsíc později, poté co byl Ariel Šaron prohlášen za neschopného vykonávat funkci premiéra, ujal funkce premiéra. Ehud Olmert vedl nakonec stranu do předčasných voleb v březnu 2006. Ve volbách do 17. Knesetu - [[28. březen|28. března]] [[2006]] - získala Kadima 29 ze 120 křesel (tj. 22%) a stala se tak nejsilnější [[politická strana|politickou stranou]] v zemi.
 
Následující sestavení vlády připadlo na Ehuda Olmerta, který složil vládní koalici sestávající se z Kadimy, Strany práce, strany [[Šas]], strany důchodců [[Gil]]. Po [[Druhá libanonská válka|Druhé libanonské válce]] v létě 2006 přizval do vlády radikálně pravicovou stranu [[Jisra'el Bejtejnubejtejnu]] („Náš domov Izrael“).
 
Kadima a především její předseda Ehud Olmert se zdiskreditovali po fiasku v Druhé libanonské válce v létě 2006, která zdiskreditovala i politiku jednostranných ústupků, kterou zahájil Ariel Šaron jednostranným stažením Izraele z Pásma Gazy.<ref name="BusinessInfo" /> Od 17. září 2008 do 27. března 2012 předsedkyní strany [[Cipi Livni|Cipi Livniová]]. Poté byl předsedou zvolen [[Šaul Mofaz]], když porazil Livniovou poměrem 62 % ku 37 %.<ref>http://www.guardian.co.uk/world/2012/mar/28/israel-kadima-shaul-mofaz-leader</ref> Krátce po svém zvolení prohlásil, že by vyhověl 100 % územních požadavků Palestinců.<ref name=I2>http://eretz.cz/2012/04/saul-mofaz-dal-bych-palestincum-100-uzemi-ktere-chteji/?wpmp_switcher=mobile</ref> Některé z osad v [[Judea a Samaří|Judey a Samaří]] by ponechal Izraelcům a Palestincům by za ně dal jiné území stejné rozlohy, jiné z osad by nechal vystěhovat.<ref name=I2></ref> Za toto prohlášení byl kritizován stranou [[Národní jednota]] a předsedou židovských obcí v Judey a Samaří [[Danny Dajan|Danny Dajanem]]<ref name=I2>.</ref>
 
Ve volbách v roce [[2009]] Kadima zvítězila a získala 28 mandátů. Nebyla ovšem schopna sestavit vládu a tak v čele nové vlády stanul [[Likud]] s 27 mandáty. PodleMezi průzkumůkvětnem veřejnéhoa míněníčervencem ze2012 záříbyla rokusoučástí 2012druhé byNetanjahuovy stranyvlády, Kadimajejíž vsoučástí případěse volebstala získalaza pouzeúčelem 8schválení mandátůtzv. aTalova jezákona. takPro neshody pátounad nejsilnějšípodobou stranouzákona však nakonec vládu opustila. V předčasných parlamentních volbách v roce 2013 těsně překročila hranici volitelnosti a získala dva poslanecké mandáty.<ref name=I1><"ynet20130123"/ref>
 
== Odkazy ==
=== Související článkyReference ===
* [[Likud]]
* [[Izraelská strana práce|Strana práce]]
=== Poznámky ===
<references/>
 
* {{he}} [http://www.kadima.org.il/ Oficiální internetové stránky]
* {{cs}} [http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=114055 Aktualně.cz - Šaronova strana zvítězila i bez něj]
 
{{Pahýl}}