Verze z 23. 5. 2012, 10:25 editovat PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 275 748 editací m napřímení odkazu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 23. 1. 2013, 02:37 editovat zrušit editaci Frettie (diskuse \| příspěvky) Zakladatelé účtů, Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres, Patroláři 84 038 editací m WPCleaner v1.23 - Opraven odkaz na rozcestník - Rokytka / Opraveno pomocí WP:WCW - Opravy pravopisu a typografie - Popis odkazu před i za jeho koncem Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Různé významy\|tento=[[Křižovatka\|křižovatce]] v [[Praha\|Praze]]\|druhý=stanici [[Metro\|metra]]\|rozlišovač=stanice metra v Praze}} [[Image:Palmovka drive.jpg\|thumb\|Původní křižovatka Palmovka fotografovaná z parku Pod Koulí, jižní konec [[Zenklova (ulice v Praze)\|Zenklovy ulice]] na [[Sokolovská (ulice v Praze)\|Sokolovské ulici]]]] [[Soubor:Sponi_Palmovka.jpg\|thumb\|Dnešní Palmovka -– křižovatka tramvajových tratí z Karlína, Žižkova, Vysočan, Kobylis a Holešovic na začátku [[Libeňský most\|Libeňského mostu]], v popředí vchod do vestibulu stanice Palmovka Pražského metra a budova [[Komerční banka\|Komerční banky]]]] [[Image:Palmovka ulice.jpg\|thumb\|Ulice Palmovka v Praze 8-Libni]] Řádek 9: Původně byla tímto názvem označována libeňská [[viniční usedlost]] č. p. 59, která už dnes neexistuje. Podle nejstarších historických pramenů ji v roce [[1631]] koupil [[Adam Fridrich]], později ji prodal novoměstskému kupci [[Matěj Vojtěch Miler z Mildenburku\|Matěji Vojtěchu Milerovi z Mildenburku]]. Po jeho smrti byla vinice (v té době nazývaná Milerka) rozdělena mezi dědice. Jedním z dědiců byla dcera Voršila, provdaná Palmová. Od té doby se tomuto místu říká Palmovka. V roce [[1832]] koupil celou oblast s [[Vinice\|vinicí]], stavením, [[~~chlév~~Chlév\|~~stáj~~stájí]]í, kolnou, [[stodola\|stodolou]], zděnými [[altán]]y a ovocným [[sad]]em [[František Antonín Müller]], který zde založil [[Továrna\|továrnu]] na [[mýdlo]] a [[Svíčka\|svíčky]]. V č. p. 2 pak vyráběl [[alkoholické nápoje]]. Do rodiny Müllerových synů často jezdil básník [[Vítězslav Hálek]]. Podle nepotvrzených zpráv zde napsal své poslední verše. Jeho prapravnučka herečka [[Jana Štěpánková]] byla po mnoho let členkou libeňského [[Divadlo pod Palmovkou\|Divadla pod Palmovkou]]. V roce [[1889]] koupil Palmovku realitní podnikatel [[Vojtěch Švarc]], který pozemky rozparceloval a nabídnul k blokové zástavbě [[činžovní dům\|činžovními domy]]. Samotnou usedlost koupil stavitel [[Alfons Wertmüller]], který menší část pozemků věnoval libeňské obci na stavbu nové školy. Na konci [[19. století]] začala vznikat okolní uliční zástavba a stará usedlost zanikla. Řádek 17: Do poloviny 80. let [[20. století]] vedla přes Palmovku [[Železnice\|železniční trať]] z [[Nádraží Praha-Vysočany\|vysočanského nádraží]] do stanice [[Nádraží Praha-Těšnov\|Praha-Těšnov]] (vedla v místech dnešní [[tramvaj]]ové trati v ulici Na Žertvách). Osobní doprava na tomto úseku byla ukončena již v roce [[1972]], nákladní o 12 let později. Poblíž [[chráněný železniční přejezd\|chráněného železničního přejezdu]] u Palmovky stálo [[Železniční stanice\|nádraží]] [[Praha-Libeň dolní nádraží]]. Po likvidaci trati byla zbořena větší část [[Železniční stanice\|nádraží]] a vzhledem k velkému dopravnímu ruchu se stala Palmovka velmi živým místem. V roce [[1986]] zde začala výstavba metra; stanice pod ní byla otevřena v [[listopad]]u roku [[1990]]. Téhož roku byla zprovozněná [[tramvaj]]ová trať z Palmovky na Ohradu. Stejně jako velká část [[Praha\|Prahy]] byla Palmovka v roce [[2002]] postižená [[povodeň\|pětisetletou vodou]], která byla způsobena zpětným vzdutím vody pocházející z Vltavy do povodí [[Rokytka (přítok Vltavy)\|Rokytky]]. Nedaleko křižovatky na Palmovce na [[Náměstí Bohumila Hrabala (Libeň)\|Náměstí Bohumila Hrabala]] sídlí televizní stanice [[Prima family\|Prima]].

Palmovka: Porovnání verzí