Wikipedie

Lex Schwarzenberg: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
přidání odkazů, neumím přidat jako reference
Bez shrnutí editace
Řádek 4:
Tímto zákonem přešel veškerý v [[Československo|Československu]] se nacházející ''nemovitý majetek zemědělský, lesní, rybniční, průmyslový, obchodní a živnostenský (v to počínaje všechny budovy a zámky s jejich zařízením, se všemi právy i závazky), dále živý i mrtvý inventář se zásobami a konečně veškeren provozní kapitál Josefa Adolfa knížete ze Schwarzenbergů, Jana knížete ze Schwarzenbergů a dr. Adolfa Schwarzenberga'' k 13. srpnu 1947 ''ex lege'' na zemi Českou a to bez náhrady{{Zdroj?}} (vlastníkům měl pouze být zemí Českou poskytnut zaopatřovací důchod ve výši, kterou určí vláda{{Zdroj?}}).
 
Důvodem této [[konfiskace]] nebyla spolupráce s nacisty, neboť Schwarzenberkové vždy aktivně vystupovali proti nacismu. Adolf Schwarzenberg mj. štědře finančně podporoval [[Edvard Beneš|Benešovu]] [[Československá exilová vláda|exilovou československou vládu]].{{}}<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/osobnosti-na-ct24/70153-lex-schwarzenberg ČT24. Osobnosti na ČT 24 - Lex Schwarzenberg. 2009.]</ref>
Právě z toho důvodu jim byl ostatně majetek poprvé zabaven už na počátku [[Druhá světová válka|druhé světové války]].{{Zdroj?}}<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-na-ct24/osobnosti-na-ct24/70153-lex-schwarzenberg ČT24. Osobnosti na ČT 24 - Lex Schwarzenberg. 2009.]</ref> Skutečným důvodem byl nepochybně pouzespíše jeho obrovský rozsah<ref group="p"> hlubocké dominium Schwarzenbergů patřilo k největším a nejvýznamnějším hospodářským subjektům v ČSR, které bylo uznáváno i za svou péči o několik tisíc zaměstnanců vč. jejich spoluúčasti na správě hospodářství{{Zdroj?}}</ref> a údajně příkladné fungování{{Zdroj?}}, a to nejen z hlediska ekonomického, ale také ve vztahu k sociálnímu zabezpečení zaměstnanců, vztahu ke krajině atp.{{Zdroj?}} Vedle znárodněných podniků, připravovaných [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] a dalších podobných, levicí, především komunisty prosazovaných aktivit, by bylo údajně výborné fungování soukromého schwarzenberského hospodářského majetku nepříjemnou konfrontací.<ref>[[Václav Rameš|RAMEŠ, Václav]], Proměny Schwarzenberského panství v Čechách, in: ''Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii'', České Budějovice 2008, S. 31-33.</ref>
 
Uváděnými důvody byl kromě faktu velikosti majetku, dále jeho vznik v době monarchie a německý původ [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergů]]. V rámci parlamentního projednávání bylo dále zmíněno nevyjasněné postavení Adolfa Schwarzenberga z hlediska tzv. [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]], když byl v roce 1930 za své nepřítomnosti při sčítání lidu přihlášen k německé národnosti; jakož i potřeba ''odčinění křivdy, kterou páchali Schwarzenbergové na této jihočeské oblasti od toho okamžiku, kdy se spojili na pomoc s císařem [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem]] proti jihočeským Husitům''.<ref>[http://www.psp.cz/eknih/1946uns/stenprot/065schuz/s065002.htm Stenoprotokol 65. schůze Ústavodárného NS RČS z 10. července 1947]</ref>
 
Zákon je výjimečný především tím, že postihuje konkrétní osoby způsobem, vysvětlovaným ''rozhodnutím československého lidu o cestě k socialismu'',<ref>[http://www.psp.cz/eknih/1946uns/stenprot/065schuz/s065003.htm Stenoprotokol 65. schůze Ústavodárného NS RČS z 10. července 1947]</ref> obtížně však akceptovatelným z hlediska tradičních právnických principů, respektujících nedotknutelnost vlastnictví a úlohu zákona jako obecného normativního právního aktu, kterého by nemělo být užíváno k úpravě právních vztahů konkrétně identifikovaných jednotlivců.{{Zdroj?}}
 
Ve druhé polovině 90. let 20. století usilovala neúspěšně [[Alžběta Pezoldová]] (roz. Schwarzenbergová; praneteř výše uvedeného Adolfa) před českými soudy o restituci uvedeného majetku resp. o zrušení ''Legis Schwarzenberg''.{{Zdroj?}} Její stížnost v této věci k [[Evropský soud pro lidská práva|Evropskému soudu pro lidská práva]] byla v roce 1996 odmítnuta jako nepřípustná.{{Zdroj?}} Dosud zaznamenala úspěch pouze ve věci žádosti o navrácení [[Schwarzenberská hrobka|Schwarzenberské hrobky]], kdy český [[Ústavní soud]] počátkem roku [[2009]] rozhodl, že zabavení hrobky představovalo porušení práva na ochranu rodinného života.{{Zdroj?}}
Řádek 16 ⟶ 17:
== Reference ==
<references />
 
 
== Poznámky ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Lex_Schwarzenberg“