Lex Schwarzenberg: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkazy |
Bez shrnutí editace značka: možný spam |
||
Řádek 4:
Tímto zákonem přešel veškerý v [[Československo|Československu]] se nacházející ''nemovitý majetek zemědělský, lesní, rybniční, průmyslový, obchodní a živnostenský (v to počínaje všechny budovy a zámky s jejich zařízením, se všemi právy i závazky), dále živý i mrtvý inventář se zásobami a konečně veškeren provozní kapitál Josefa Adolfa knížete ze Schwarzenbergů, Jana knížete ze Schwarzenbergů a dr. Adolfa Schwarzenberga'' k 13. srpnu 1947 ''ex lege'' na zemi Českou a to bez náhrady{{Zdroj?}} (vlastníkům měl pouze být zemí Českou poskytnut zaopatřovací důchod ve výši, kterou určí vláda{{Zdroj?}}).
Důvodem této [[konfiskace]] nebyla spolupráce s nacisty, neboť Schwarzenberkové vždy aktivně vystupovali proti nacismu.{{
Uváděnými důvody byl kromě faktu velikosti majetku, dále jeho vznik v době monarchie a německý původ [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergů]]. V rámci parlamentního projednávání bylo dále zmíněno nevyjasněné postavení Adolfa Schwarzenberga z hlediska tzv. [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]], když byl v roce 1930 za své nepřítomnosti při sčítání lidu přihlášen k německé národnosti; jakož i potřeba ''odčinění křivdy, kterou páchali Schwarzenbergové na této jihočeské oblasti od toho okamžiku, kdy se spojili na pomoc s císařem [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem]] proti jihočeským Husitům''.<ref>[http://www.psp.cz/eknih/1946uns/stenprot/065schuz/s065002.htm Stenoprotokol 65. schůze Ústavodárného NS RČS z 10. července 1947]</ref>
|