Lex Schwarzenberg: Porovnání verzí

Tímto zákonem přešel veškerý v [[Československo|Československu]] se nacházející ''nemovitý majetek zemědělský, lesní, rybniční, průmyslový, obchodní a živnostenský (v to počínaje všechny budovy a zámky s jejich zařízením, se všemi právy i závazky), dále živý i mrtvý inventář se zásobami a konečně veškeren provozní kapitál Josefa Adolfa knížete ze Schwarzenbergů, Jana knížete ze Schwarzenbergů a dr. Adolfa Schwarzenberga'' k 13. srpnu 1947 ''ex lege'' na zemi Českou a to bez náhrady{{Zdroj?}} (vlastníkům měl pouze být zemí Českou poskytnut zaopatřovací důchod ve výši, kterou určí vláda{{Zdroj?}}).

Důvodem této [[konfiskace]] nebyla spolupráce s nacisty, neboť Schwarzenberkové vždy aktivně vystupovali proti nacismu.{{Zdroj?}} Adolf Schwarzenberg mj. štědře finančně podporoval [[Edvard Beneš|Benešovu]] [[Československá exilová vláda|exilovou československou vládu]].{{Zdroj?}} Právě z toho důvodu jim byl ostatně majetek poprvé zabaven už na počátku Druhé[[Druhá světová válka|druhé světové války]].{{Zdroj?}} Skutečným důvodem byl nepochybně pouze jeho obrovský rozsah<ref group="p"> hlubocké dominium Schwarzenbergů patřilo k největším a nejvýznamnějším hospodářským subjektům v ČSR, které bylo uznáváno i za svou péči o několik tisíc zaměstnanců vč. jejich spoluúčasti na správě hospodářství{{Zdroj?}}</ref> a údajně příkladné fungování{{Zdroj?}}, a to nejen z hlediska ekonomického, ale také ve vztahu k sociálnímu zabezpečení zaměstnanců, vztahu ke krajině atp.{{Zdroj?}} Vedle znárodněných podniků, připravovaných [[Jednotné zemědělské družstvo|JZD]] a dalších podobných, levicí, především komunisty prosazovaných aktivit, by bylo údajně výborné fungování soukromého schwarzenberského hospodářského majetku nepříjemnou konfrontací.<ref>[[Václav Rameš|RAMEŠ, Václav]], Proměny Schwarzenberského panství v Čechách, in: ''Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii'', České Budějovice 2008, S. 31-33.</ref>