Javoříčské jeskyně: Porovnání verzí

Odebráno 53 bajtů ,  před 8 lety
m
Robot: odstranění kategorie Kategorie:Turistická známková místa v Česku; kosmetické úpravy
m (přidána Kategorie:Turistická známková místa v Česku za použití HotCat)
m (Robot: odstranění kategorie Kategorie:Turistická známková místa v Česku; kosmetické úpravy)
 
== Lokalizace, vznik a charakter ==
Jeskyně se nacházejí v ostrůvku [[devon (geologie)|devonskdevonských]]ých [[vápenec|vápenců]] v masívu vrchu Špraněk (538 m n.m.) jenž je součástí [[Národní přírodní rezervace]] [[Špraněk]] a nachází se jihozápadně od obce [[Javoříčko (Luká)|Javoříčko]]. Podzemní prostory byly vytvořeny tokem (přesněji řečeno [[paleotok]]em) potoka [[Špraněk (potok)|Špraňku]]. Geneze některých částí nicméně zůstává dodnes mírně nejasná, zatím převládá [[názor]], že východní větev tzv. [[Jeskyně Míru|Jeskyní Míru]] byla patrně vytvořena [[paleotok]]em dnešního [[Březinský potok|Březinského potoka]].
 
Podzemní prostory v délce přes 4000 metrů a [[denivelace|denivelaci]] přes 60 metrů jsou uspořádány patrně do tří pater se zhruba čtyřicetimetrovým rozdílem nadmořských výšek. Tento rozdíl výšky jednotlivých pater souvisí se změnami [[erozní báze|erozních bází]] toku Špraňku v jednotlivých obdobích vývoje jeskyní, kdy tok postupně poklesal do nižších úrovní, čímž jeho vody opouštěly výše položená patra a stěhovaly se do pater nižších. Takto vznikly dne známá patra jeskyní. '''Horní patro''' je tvořeno největšími prostorami s nejkrásnější [[krápník]]ovou výzdobou, vedou jím návštěvnické trasy o délce 460/788 metrů. Bohatost krápníkové výzdoby vyniká zejména ve dvou mohutných prostorách – ''Suťovém dómu'' a ''Dómu Gigantů'', jakož i v tzv. ''Pohádkových jeskyních''. Kromě nejběžnějších typů krápníkové výzdoby, která místy dosahuje úctyhodných rozměrů (celý starý název Dómu Gigantů byl ''Dóm gigantických krápníků''), je zde bohatý výskyt i tzv. [[heliktit]]ů. Nejznámějším krápníkovým útvarem a symbolem jeskyní je přes 2 metry vysoká [[sintr]]ová záclona. '''Střední patro''' se vyznačuje obecně prostorami menšími, mnohdy značně zahliněnými, prakticky bez krápníkové výzdoby. Obě patra jsou spojeny 40 metrů hlubokými [[propast]]mi.
 
Jelikož na středním patře jsou rovněž známy propasti, směřující do hloubky pod střední patro, je zřejmé, že zde existuje ještě '''patro spodní'''. Pro to také svědčí jednak paralela s geologickým vývojem jeskyní [[Moravský kras|Moravského krasu]], především pak existence známého aktivního [[ponor]]u potoka Špraňku pod tzv. [[Zkamenělý zámek (Javoříčko)|Zkamenělým zámkem]], kde se část vody potoka ztrácí do podzemí a musí někudy odtékat - a to právě oním zatím hypotetickým spodním patrem. U něj se ale předpokládají spíše malé rozměry chodeb, které budou směřovat směrem k ponorům u propastí Pod smrkem v údolí pod obcí [[Javoříčko (Luká)|Javoříčko]] a pak dále ke známým [[vývěr]]ům u [[Mladeč|Mladče]]. Součástí tohoto spodního patra pak jsou patrně i některé prostory ve dnes známé jeskyni ve Zkamenělém zámku.
 
== Historie výzkumů ==
Odnepaměti byly na Špraňku známé a přístupné prostory tzv. '''Svěcené díry''' a [[propast]] '''Zátvořice'''. Nejstarší písemná zmínka o Svěcené díře pochází od anonymního autora z roku [[1873]].
 
V roce [[1936]] začal v jeskyních na Špraňku působit místní revírník Vilém Švec. Ten zahájil se svou skupinou ve Svěcené díře výkopové práce. Po šesti [[Týden|týdnech]] se jim otevřela 27 metrů hluboká [[propast]], na jejíž dno postupně sestoupili. Narazili na jeskynní chodbu, která pokračovala oběma směry. Po obtížném průniku prostorami tzv. '''Objevné cesty''' (součást středního patra) objevili badatelé dne [[14. duben|14. dubna]] [[1938]] mohutné prostory Dómu gigantů a z něj posléze i další prostory horního patra Javoříčských jeskyní. Brzy po objevu bylo v '''Suťovém dómu''' zaměřeno místo, z nějž byla prokopána [[chodba]] na [[Zemský povrch| povrch]]. To umožnilo zahájení zpřístupňovacích prací a jeskyně byly dne [[15. květen|15. května]] [[1939]] otevřeny pro [[veřejnost]].
 
Dalším významným obdobím historie Javoříčských jeskyní je období [[1949]] - [[1958]]. Badatelská skupina brněnského Geografického ústavu pod vedením doc. [[Vladimír Panoš|Vladimíra Panoše]], kdy byly objeveny jednak další části středního patra - '''Hlinité jeskyně''' a dále tzv. [[Jeskyně Míru]] v pokračování Svěcené díry, tvořící součást horního patra. Jeskyně Míru, resp. jejich část, byla také v roce [[1961]] zpřístupněna veřejnosti.
 
== Odkazy ==
* [http://www.caves.cz/cz/jeskyne/javoricske-jeskyne/ Informace a mapka na stránkách Správy jeskyní České republiky]
* [http://permon.wz.cz/podzemi/javoricko.html Informace na serveru Permon]
* [http://javoricko.cz Javoricko.cz - turistický informační portál]
 
{{geo cz|49|40|20|16|55|16}}
[[Kategorie:Okres Olomouc]]
[[Kategorie:Zábřežská vrchovina]]
[[Kategorie:Turistická známková místa v Česku]]
 
[[eo:Kavernoj en Javoříčko]]
1 245 454

editací