Trojplošník: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz na ctyrplosnik |
+ interference |
||
Řádek 3:
Obvykle bývá nejspodnější [[křídlo]] umístěno ve stejné rovině jako spodní část trupu, střední křídlo v rovině horní části trupu a nejvyšší křídlo je posazeno na vzpěrách nad trupem. První trojplošník navrhnul [[Ambroise Goupy]] v roce [[1908]], postavil ho [[Louis Blériot]] a vybavil [[motor]]em [[Renault]] o výkonu 50 k (37 kW). Trojplošníky mají větší nosnou plochu než [[Dvouplošník|dvouplošníky]] nebo [[Jednoplošník|jednoplošníky]] podobného [[Rozpětí křídel|rozpětí]] a [[Hloubka křídla|hloubky]] křídel. Díky tomu mohou dosáhnout většího vztlaku na křídlech a menšího poloměru zatáčky při manévrování.
Nevýhodou trojplošníků byla velká interference mezi plochami, čímž se snižoval jejich vztlak proti jedno- nebo dvouplošníku se stejnou plochou křídel.
Během [[První světová válka|1. světové války]] se někteří [[Letecký výrobce|výrobci letadel]] snažili využít skvělých manévrovacích schopností trojplošníků a vyvinuli několi typů [[Stíhací letoun|stíhacích letounů]] s touto konfigurací. Nevýhodou těchto strojů však byl větší odpor vzduchu a tím i nižší rychlost letounů v letové hladině i ve střemhlavém letu. Ne vždy získávaly v bojích trojplošníky převahu nad tehdy běžnými dvouplošníky a tak se typy letadel s touto konfigurací vyráběly jen v menších sériích. S trojplošnou konfigurací se také experimentovalo u velkých [[Bombardér|bombardérů]], např. u letounu [[Caproni Ca.4]].
| |||