Adolf ze Schwarzenbergu (1551): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 2:
[[Soubor:Hluboka klika.jpg|thumb|Motiv turecké hlavy, který získal Adolf Schwarzenberg, na klice vrat zámku [[Hluboká (zámek)|Hluboká]]]]
'''Adolf hrabě Schwarzenberg''' ([[1551]]– [[29. červenec|29. července]] [[1600]]) byl příslušníkem šlechtického rodu [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergů]] a císařský polní maršálek.
Působil nejprve v [[Bavorsko|bavorských]] vojenských službách, později bojoval ve [[Španělsko|španělském]] vojsku vévody z Alby. V roce [[1594]] přešel do služeb císařských, válčil v Uhrách a jeho nejslavnějším činem bylo dobytí pevnosti [[Győr|Rábu]] ([[1598]]). Toto vítězství nad Turky slavila celá křesťanská Evropa. Císař [[Rudolf II.]] Adolfa vyznamenal, povýšil jej v roce [[1599]] do stavu říšských hrabat a do rodového erbu přidal havrana stojícího na turecké hlavě.
Adolf gróf Schwarzenberg v roku 1594 prešiel do služieb cisárskych, bojoval v Uhorsku a jeho najslávnejším skutkom bylo dobytie pevnosti Rábu (GYŐR 1598). Adolf se i dále účastnil osvobozování [[Uhersko|Uher]]. V roku 1596 sám Mehmed III. vedie svoje vojská. Po 30. rokoch sa prvýkrát stane, že sultán osobne vedie svoju armádu. V októbri obsadia hrad EGER, čo je vstupná brána do Horného uhorska a tiež hrad Nagykanizsa (Naďkaniža), v roku 1596
26. októbra sa odohrala najkrvavejšia bitka. Pred ňou to bola bitka pri Moháči, ktorá zabezpečila vstup Turkov na územie Uhorska. (1526). V roku 1596 ostalo na bojisku 20 000 tureckých a 12 000 kresťanských mŕtvol. Týmto sa ukončila prvá etapa bojov. Neskôr sa už veľké poľné boje neodohrávali.
Značný úspech bol ale, že koalícia Pálfi Miklós a generál Schwarzenberg dobila späť mestá GYŐR TATA VESZPRÉM, PALOTA a ďalšie menšie pevnosti (hrady Törökkoppány, Gesztes, Vázsony, Tihany a Csesznek). Spojenecké vojská chceli dobiť aj Budín, ale októbrové zlé počasie im tieto plány prekazilo. Pevnosť GYŐR v Tureckých rukách v tom čase predstavovala hrozbu pre celý západný svet, hlavne ale pre Vieďeň.
Toto víťazstvo nad Turkami slávila celá kresťanská Európa. Cisár Rudolf II. Adolfa vyznamenal, povýšil ho v roku 1599 do stavu ríšských grófov a do rodového erbu pridal havrana stojacieho na tureckej hlave. Hrdinský čin generála Schwarcemberga oslavuje každý rok od XVII. storočia Rábska (Győr) kapitula, meste Győr sa slávi v deň tohto víťazstva. Po omši ide sprievod (procesia) k Belehradskej bráne mesta, kde pri slávnostne ozdobenom portréte Adolfa Schw. slúžia nemeckú omšu.▼
▲Toto víťazstvo nad Turkami slávila celá kresťanská Európa. Cisár Rudolf II. Adolfa vyznamenal, povýšil ho v roku 1599 do stavu ríšských grófov a do rodového erbu pridal havrana stojacieho na tureckej hlave. Hrdinský čin generála Schwarcemberga oslavuje každý rok od XVII. storočia Rábska (Győr) kapitula, meste Győr sa slávi v deň tohto víťazstva. Po omši ide sprievod (procesia) k Belehradskej bráne mesta, kde pri slávnostne ozdobenom portréte Adolfa Schw. slúžia nemeckú omšu.
| |||