Slatiniště: Porovnání verzí

Přidáno 5 265 bajtů ,  před 8 lety
Zrušeno přesměrování na bažinu, protože tyto pojmy nejsou synonyma. Doplněny charakteristiky slatiniště.
(lepší)
(Zrušeno přesměrování na bažinu, protože tyto pojmy nejsou synonyma. Doplněny charakteristiky slatiniště.)
značka: možný spam
[[Soubor:Pasecká slať NR 2.jpg|thumb|350px|Pasecká slať]]
#PŘESMĚRUJ [[Bažina]]
[[File:Brown Moss Nature Reserve - geograph.org.uk - 82584.jpg|thumb|Brown Moss Nature Reserve - geograph.org.uk - 82584]]
 
'''Slatiniště''' (také '''slať''' nebo '''slatina''', anglicky '''fen''') je trvale zamokřeným biotopem s výrazně vyvinutým [[mechové patro|mechovým patrem]], kde díky [[Anaerobní|anaerobním]] podmínkám dochází k ukládání [[Rašelina|rašeliny]]. Jedná se o typ [[rašeliniště]], který narozdíl od kyselého rašeliniště ('''vrchoviště''') je zásoben spodní vodou přinášející minerály a živiny. Nejedná se o výrazně kyselý biotop, pH se pohybuje v rozmezí 5-8,5.
 
== Vegetace slatinišť ==
Vegetace slatinišť je přizpůsobena na trvale vysokou hladinu vody.
V [[mechové patro|mechovém patře]] '''(E0)''' dominují převážně tzv '''hnědé mechy'''. Jedná se o mokřadní [[mechy]], které nepatří mezi rašeliníky. Typické slatiništní mechy jsou ''Aulacomnium palustre, Calliergon cordifolium, Climacium dendroides, Straminergon stramineum, Tomentypnum nitens''. Mezi vzácné a ohrožené druhy patří například ''Hamatocaulis vernicosus'', ''Meesia triquetra'', ''Paludella squarrosa'' a ''Scorpidium scorpioides''. Na slatiništích se vyskytují i některé kalcitolerantní [[rašeliník|rašeliníky]] jako například [[Sphagnum warnstorfii]] a [[Sphagnum teres]].
 
V [[Bylinné patro|bylinném patře]] '''(E1)''' dominují obvykle trávy, ostřice ([[ostřice Davallova]] (''Carex davalliana'', [[Ostřice obecná]] (Carex nigra)) a jim příbuzné rostliny jako například [[suchopýr úzkolistý]] (''Eriophorum angustifolium''). Z dvouděložných rostlin nalezneme často druhy [[vachta trojlistá]] (''Menyanthes trifoliata'') [[violka bahenní]] (''Viola palustris'') nebo [[mochna bahenní]] (''Potentilla palustris''). Na slatiništích také rostou často orchideje, jako například známý [[Prstnatec májový]] (''Dactylorhiza majalis'')
 
[[Keřové patro]] '''(E2)''' nebývá obvykle příliš rozvinuto. Je-li ale lokalita neobhospodařovaná nebo degradovaná, rozmáhají se zde často vrby a různé náletové dřeviny.
 
[[Stromové patro]] '''(E3)''' není na slatiništi rozvinuto, neboť se jedná o nelesní biotop. Při snížené hladině vody a dlouhodobé absenci managementu se ale mohou rozrůstat náletové dřeviny, především [[Vrba|vrby]] (Salix) a [[Olše lepkavá| olše]] (Alnus glutinosa).
 
== Typy slatinišť ==
Nejbazičtější a zároveň nejvíce minerálně bohatá jsou '''vápnitá slatiniště se srážením pěnovce''' (calcareous fens, svaz ''Caricion davallianae''). O něco méně bazická jsou '''extrémně bohatá slatiniště''' (extremely rich fens, svaz ''Caricion davallianae''), kde se sice již pěnovec nesráží, ale koncentrace minerálů jsou stále velmi vysoké. V mechovém patře dominují například ''Scorpidium cossonii'' nebo ''Campylium stellatum''. '''Slatiniště a slatinné louky s kalcitolerantními rašeliníky''' (rich fens, svaz ''Sphagno warnstorfii-Tomenthypnion'') mají průměrné pH kolem 6,2, které umožňuje růst rašeliníků, ale díky sycení spodní vodou a výskytu trav se tyto biotopy neřadí k vrchovištím. '''Mírně bohatá slatiniště a slatinné louky''' (moderately rich fens, svaz ''Caricion canescentis-nigrae'') se vyznačují nižší až střední koncentrací minerálů, absencí kalcikolních druhů cévnatých rostlin a výskytem rašeliníků převážně ze sekce ''Subsecunda'' a ''Cuspidata''. '''Přechodová rašeliniště''' (poor fens, svaz ''Sphagno recurvi-Caricion canescenti''s) jsou již značně kyselá, jejich pH se pohybuje kolem 5 a z mechů dominují rašeliníky.
 
Dle [[Katalog biotopů České republiky | katalogu biotopů ČR]] dělíme '''slatiniště''' na:
*R2.1 Vápnitá slatiniště
*R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště
*R2.3 Přechodová rašeliniště
*R2.4 Zrašelinělé půdy s [[Hrotnosemenka|hrotnosemenkou]] bílou (''Rhynchospora alba'')
*M1.8 Vápnitá slatiniště s [[Mařice|mařicí pilovitou]] (''Cladium mariscus'')
 
== Ohroženost a management ==
Jedná se o výrazně ohrožený a ustupující biotop. Mnoho slatinišť patří mezi maloplošná [[Chráněné území| chráněná území]]. Hlavními činiteli, jež způsobují jeho degradaci jsou vysoušení ([[meliorace]]), okyselování ([[acidifikace]]), [[eutrofizace]] a zarůstání. Jelikož se slatiniště v naší krajině vyvíjela v součinnosti s člověkem, je důležité, aby se na lokalitách extenzivně hospodařilo (kosení, pastva) nebo alespoň prováděl ochranářský management. Při jeho absenci často dochází k zarůstání lokality rákosem, tužebníkem nebo náletovými dřevinami.
 
== Související články ==
* [[Mokřady]]
* [[Rašeliniště]]
 
== Externí odkazy ==
* [http://www.biomonitoring.cz/biotopy.php?stanovisteID=34&biotopID=91 Biomonitoring - Nevápnitá mechová slatiniště]
* [http://www.nature.cz/publik_syst2/files08/r21a.pdf Vápnitá slatiniště - leták]
 
{{Pahýl}}
 
[[Kategorie:Rašeliniště| ]]
[[Kategorie:Mokřady]]
[[Kategorie:Biotopy v Česku]]
 
[[da:Lavmose]]
[[de:Moor#Niedermoore]]
[[en:Fen]]
[[pl:Torfowisko niskie]]