Cuknštejn: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m šab. MonumNet, typos |
m linkfix, čp. |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Nové Hrady, Údolí, Cuknštejn (01).jpg|thumb|Tvrz Cuknštejn]]
'''[[Tvrz]] Cuknštejn''' je středověké panské sídlo nacházející se poblíž vesnice [[Světví]], na katastrálním území vsi [[Údolí (Nové Hrady)|Údolí]] (čp. 152), součásti města [[Nové Hrady]] v [[okres České Budějovice|okrese České Budějovice]]. Je chráněna jako [[kulturní památka České republiky]], na seznam památek byla pod rejstříkovým číslem 30290/3-145 zapsána před rokem 1988.<ref>{{MonumNet|název=Tvrz Cuknštejn (Cukenštejn, Cukenstein)|ID=141723|datum=2013-1-13}}</ref> Jedná se o jednu z nejlépe dochovaných středověkých tvrzí v jižních Čechách.<ref name=Hory>{{Citace monografie | rok = 2006 | titul = Novohradské hory a Novohradské podhůří | redaktoři = Vladislav Dudák | vydavatel = Miloš Uhlíř – Baset | místo = Praha | stránky = 491–492 | isbn = 80-7340-091-X}}[Dále jen Novohradské hory.]</ref>
== Historie ==
Řádek 7:
Pravděpodobně již ve 14. století se na místě Cuknštejna či v jeho nejbližším okolí nacházelo sídlo vladyků Žestovců ze Světví, neboť v roce 1383 jsou připomínáni Petr a Zachař ze Žestova. Přes Petrova syna Oldřicha se zboží po [[husitství|husitských válkách]] dostalo do majetku Erazima z Michnic a Janka Žestovce ze Svéboh. Na přelomu 70. a 80. let 15. století celý majetek získal Erazimův syn Vilém Pouzar z Michnic,<ref name=Hory /> který mezi lety 1488 a 1491 vystavěl základ současné pozdně gotické tvrze.<ref name=encyklopedie>{{Citace monografie | příjmení = Svoboda | jméno = Ladislav | spoluautoři = a kol. | rok = 2005 | titul = Encyklopedie českých tvrzí – 1. díl – A–J | vydavatel = Argo | místo = Praha | stránky = 71–72 | isbn = 80-7203-068-X}}</ref> Pouzarové z Michnic patřili v oblasti k vlivnějším rodům, kromě Cuknštejna drželi v té době též tvrze v [[Olešnice (zámek)|Olešnici]] a [[Svébohy (tvrz)|Svébohách]] a několik vesnic a dvorů.<ref>Novohradské hory, s. 378.</ref> Po Vilémově smrti v roce 1496 držel zboží jeho strýc, vysoký zemský úředník Oldřich. Poté, co v roce 1549 zemřel, si majetek rozdělili jeho synové, přičemž Cuknštejn připadl Svojšemu Pouzarovi. Zboží se nadále postupně drobilo, po Svojšeho smrti v roce 1570 se přes Pavla Boubínského z Újezda dostal Cuknštejn do držení Jiříka Káby z Rybňan, který zde seděl až do roku 1620, kdy zemřel.<ref name=Hory/> Cuknštejn byl za [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] vypálen císařskými vojsky<ref>Novohradské hory, s. 448.</ref> a spolu s celým novohradským panstvím jej získali [[Buquoyové]], konkrétně hrabě [[Karel Bonaventura Buquoy|Karel Bonaventura]].<ref name=Hory561>Novohradské hory, s. 561.</ref><ref>Novohradské hory, s. 382.</ref> Buquoyové poté tvrz opravili a využívali již pouze pro ubytování svých zaměstnanců. V roce 1945 byl Cuknštejn Buquoyům zkonfiskován a dostal se do majetku státu.<ref name=Hory/>
Na konci 50. let 20. století došlo k úpravám tvrze, kterou vlastnil [[Městský národní výbor|MěNV]] České Budějovice, pro potřeby hromadné odborářské rekreace, což vedlo ke zničení či překrytí některých autentických prvků (nové omítky, výmalba, dveře, okna, příčky z [[heraklit]]u, podlahy z betonových dlaždic nebo překryté betonem). Kvůli blízkosti uzavřených hranic s Rakouskem ale nebyl Cuknštejn nikdy příliš využíván. V 70. letech 20. století byla [[Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích|Jihočeským muzeem]] chystána úprava tvrze pro muzejní účely a její zpřístupnění, přednost však dostala [[Žumberk (tvrz)|tvrz Žumberk]]. Cuknštejn dál chátral, po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] připadl do majetku města Nových Hradů, které však nemělo dost finančních prostředků na opravy všech památek na území města, proto se stav tvrze nijak nezlepšil. Na konci roku 2000 byla prodána do soukromého vlastnictví, stavebnímu inženýrovi Tomáši Pekovi, který ji postupně rekonstruuje.<ref name=Hory499>Novohradské hory, s. 499–500.</ref> Po předchozí domluvě je Cuknštejn přístupný veřejnosti, tvrz je též využívána pro komerční účely, jako jsou svatby či natáčení filmů (např. roku 2000 pohádka ''[[Královský slib]]''<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Královský slib v ČT | url = http://www.cuknstejn.com/hrad/view.php?cisloclanku=2008121501 | datum vydání = 2008-12-15 | datum přístupu = 2011-10-31 | vydavatel = Cuknstejn.com}}</ref> a v létě 2008 snímek ''[[Ať žijí rytíři!]]''<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Film | url = http://atzijirytiri.cz/cz/film | datum přístupu = 2011-10-29 | vydavatel = Atzijirytiri.cz}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Filmování | url = http://www.cuknstejn.com/hrad/view.php?cisloclanku=2008071401 | datum vydání = 2008-7-14 | datum přístupu = 2011-10-29 | vydavatel = Cuknstejn.com}}</ref>).
Poblíž Cuknštejna existovala na konci 15. století malá stejnojmenná ves. Jako pustá je uváděna v roce 1654, zanikla tedy zřejmě někdy během [[třicetiletá válka|třicetileté války]].<ref>Novohradské hory, s. 321.</ref>
| |||