|
Ve starších pramenech je současné území uváděno jako '''Transjordánsko''' nebo '''Zajordánsko''', protože leží na východ od [[Jordán]]u. Jako Transjordánsko (nebo Zajordánsko) je také označováno [[emirát Transjordánsko|území dnešního Jordánska v letech 1921-1946]], kdy podléhalo jako [[mandátní území]] [[Britové|Britům]].
== Historie ==
[[Soubor:Petra Treasury.jpg|thumb|150px|left|[[Petra (město)|Město Petra]] bylo zařazeno [[Světové dědictví|seznam světového dědictví]] [[UNESCO]]]]
{{Podrobně|Dějiny Jordánska}}
Od 9. století př. n. l. ovládli postupně území Jordánska [[Asýrie|Asyřané]], [[Babylón|Babyloňané]], [[Persie|Peršané]] a [[Seleukovská říše|Seleukovci]]. Území se stalo v roce [[64 př. n. l.]] součástí [[Římská říše|Římské říše]]. V [[7. století]] zabrali Jordánsko muslimští [[Arabové]]. Území se nevyhlo střetům [[Křížové výpravy|křižáků]] s muslimy ve [[12. století]]. Křižáci byli z území nakonec vytlačeni. V [[16. století]] oblast zabrala [[Osmanská říše]], která ovládala území do konce [[první světová válka|první světové války]], než ho dobyli Britové.
=== Britská správa a autonomie ===
{{Podrobně|Emirát Zajordánsko}}
[[Soubor:T._E._Lawrence,_Herbert_Samuel,_Emir_Abdullah_-_Amman_1921.jpg|thumb|left|150px|Emír Abdalláh s [[Lawrence z Arábie|Lawrencem z Arábie]] v [[Ammán]]u [[1921]]]]
Za [[první světová válka|první světové války]] se v tehdejší osmanské [[Mezopotámie|Mezopotámii]] vylodila britská vojska a celou jí obsadila. Po válce připadla oblast Iráku [[Spojené království|Velké Británii]] jako [[Britský mandát Mezopotámie|mandátní území]] a převzali také vládu nad oblastí Jordánska a Palestiny, která tvořila společný [[Britský mandát Palestina|územní celek.]]
Roku [[1921]] byla ustanovena monarchie pod vládou [[Hášimovci|Hášimovců]] jako britský [[protektorát]]a emirát Zajordánsko nad nímž svěřily vládu hášimovskému vládci Abdalláhovi, který byl zvolen králem Iráku, ale byl připraven o vládu svým mladším bratrem [[Fajsal I.|Fajsalem]], který se stal iráckým králem. Byl to právě Abdalláh koho měli britové dosadit jako krále Iráku (Mezopotámie), jímž byl i zvolen. Abdalláha však vzápětí o trůn připravil jeho bratr [[Fajsal I. Irácký|Fajsal]], který měl vládnout [[Velká Sýrie|Velké Sýrii]], ale tento plán zmařili Francouzi. Britové na odškodněnou svěřili Abdalláhovi vládu nad Jordánskem (což byla na rozdíl od Iráku málo významná země). Abdalláh se ujal vlády pod britským [[protektorát]]em jako emír Transjordánska.
Již jako emír Zajordánska se [[Abdalláh I.]] roku [[1921]] zúčastnil korunovace svého bratra [[Fajsal I.|Fajsala I.]] iráckým králem, sám však korunován nebyl a i na titul krále si musel na rozdíl od něj počkat do skončení [[Britský mandát Palestina|britského mandátu]]. Abdalláh ustanovil v roce [[1928]] legislativní radu, ta však zůstala poradní a nechala Abdalláha, aby vládl jako samovládce.
Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl Abdalláh věrným spojencem Britů, dodržoval pravidla mezi Brity jako [[protektorát]]ní mocností a ním jako vládcem Transjordánska. Jordánská [[arabská legie]], také pomáhala potlačit proněmecké povstání v Iráku v roce [[1941]].<ref> Michael T. Thornhill, ‘Abdullah ibn Hussein (1882–1951)’, Oxford Dictionary of National Biography, Oxford University Press, Sept 2004; online edn, Jan 2008</ref>
Roku [[1921]] zřídili Britové na tomto území emirát Zajordánsko, nad nímž svěřili vládu [[Hášimovci|hášimovskému]] vládci [[Abdalláh I.|Abdalláhovi]] (viz [[Churchillova bílá kniha]]), který byl zvolen vládcem Iráku, ale byl připraven o vládu svým bratrem [[Fajsal I.|Fajsalem]], který se posléze stal králem Iráku. V roce [[1923]] byl vyhlášen stát Transjordánsko. který ale byl pod britskou správou. Období [[Transjordánský emirát|Transjordánského emirátu]] končí roku [[1946]] vyhlášením nezávislosti jako [[Transjordánské království]].
=== Nezávislost ===
[[Soubor:Hussein of Jordan 1997.jpg|thumb|left|110px|Jordánský král [[Husajn I.]]]]
Skutečnou nezávislost získalo území v roce [[1946]], kdy bylo vyhlášeno Transjordánské království a záhy nato se zúčastnilo války s nově vzniklým [[Izrael]]em v letech [[1948]]-[[1949]]. Válkou získalo území za řekou Jordán (tzv. [[západní břeh Jordánu]]) a přejmenovalo se na Jordánsko. Spolu s přejmenováním Jordánska dochází i ke změně titulu krále [[Abdalláh I.|Abdalláha]] z krále Transjordánska na krále Jordánska. Král Abdalláh byl zavražděn v roce [[1951]] a na jeho místo nastoupil jeho syn [[Talal I.|Talal]], který ovšem nevládl déle než rok a abdikoval. Roku [[1952]] tedy nastoupil jeho syn [[Husajn I.|Husajn]], vnuk krále Abdalláha. V roce [[1967]] vypukla další [[Šestidenní válka|arabsko-izraelská válka]], které se Jordánsko opět účastnilo. Válka skončila pro Jordánsko porážkou a ztrátou celého západního břehu Jordánu, který je dodnes obsazen Izraelem. Jordánsko se již tohoto území vzdalo. Na jordánské území začaly proudit velké davy palestinských uprchlíků z Izraele. [[Palestina|Palestinci]] tvoří nyní asi 55 % arabského obyvatelstva země. Ve válce mezi [[Irák]]em a [[Írán]]em stálo Jordánsko na straně Iráku. Místní vláda se pokoušela při [[operace Pouštní bouře|operaci Písečná bouře]] zachovávat neutralitu. V roce [[1994]] došlo nakonec k mírovým rozhovorům s Izraelem a byl [[Izraelsko-jordánská mírová smlouva|ukončen]] válečný stav. Roku [[1999]] zemřel král Husajn a na trůn nastoupil jeho syn [[Abdalláh II.]].
{{Pahýl část}}
== Geografie ==
| 