|
</gallery>
ahoj jak se maš :))))
=== Zostřené „rozkulačování“ (jaro 1951) ===
a co dělaš
Hlavní překážku zakládání a prosperity JZD (resp. JRD) podle názoru komunistických funkcionářů představovali „kulaci“, kteří se „nemohou zbavit svých vykořisťovatelských zvyklostí“,<ref>Jech (2008), s. 79.</ref> a proto byli ve stále větší míře z JZD vylučováni. Sedláci se tak ocitali v bezvýchodné situaci: stát jim odebral zemědělské stroje, což je nutilo ke vstupu do zemědělských družstev, pokud měli dále dodržet dodávky zemědělských produktů, a vyhnout se tak potrestání. Nyní je však zemědělská družstva odmítala přijmout. Nepřítele pomalého „rozkulačování“ komunisté hledali také ve svých řadách: za údajně smířlivé postoje vůči kulakům byli roku 1951 zatčeni a roku 1954 odsouzeni [[Gustáv Husák]] a [[Marie Švermová]].<ref name="Jech79">Jech (2008), s. 79–85.</ref>
Ministr zemědělství Július Ďuriš ovšem dosavadní opatření považoval za nedostatečná a prosazoval zpřísnění represí: za odebrané stroje se sedlákům již neměla vyplácet náhrada a kulakům (mezi něž zahrnoval již i hospodářství menší než 20 ha) měl být znemožněn prodej půdy, aby nemohli uniknout z „kulacké třídy“. První požadavek schválil ÚV KSČ 4. května 1951, kdy za „kulaka“ mohl být považován i majitel 8–20 ha půdy (rozlišeno podle bonity půdy),<ref>Jech (2008), s. 85–88.</ref> druhý požadavek se naplnil zákonem v červenci.<ref>{{Citace Sbírky zákonů|typ=Zákon|číslo=65|rok=1951|název=o převodech nemovitostí a o pronájmech zemědělské a lesní půd|paragraf=|datum vydání=1951-7-11|datum přístupu=2010-02-02}}</ref>
ÚV KSČ také schválil také zpřísnění trestů: rolníci neměli být trestáni jen pokutami, nýbrž úplnou [[konfiskace|konfiskací]] majetku a odnětím svobody. „Kulacká třída“ se tak měla úplně zlikvidovat – „vesničtí boháči“ měli být přesídleni a měli začít pracovat v [[důl|dolech]], [[lom]]ech, [[stavebnictví]] nebo na [[Československé státní statky|státní statcích]]. Přitom se neměly měnit zákony, nýbrž jen velmi přísně kontrolovat plnění dodávek a trestat i za jejich malé nedodržení.<ref>Jech (2008), s. 88–92.</ref>
[[File:Tatra T600 Tatraplan z01.JPG|thumb|left|[[Tatra 600]], využívaná často příslušníky bezpečnostních orgánů]]
Ve většině případů byli soukromí zemědělci souzeni na základě trestního práva správního. Od srpna 1950 do března 1951 takto bylo potrestáno celkem 48 485 rolníků, což představovalo 39 % z celkového počtu potrestaných občanů. Ačkoli propaganda hlásala boj proti „vesnickým boháčům“, 82 % odsouzených rolníků vlastnilo půdu o rozloze maximálně 20 ha a jen 18 % spadalo do kategorie „kulaků“ podle starší definice. Trestní řízení soudní zůstávalo vyhrazeno jen pro závažné případy: soudy pak ve [[vykonstruovaný proces|vykonstruovaných procesech]] trestaly za většinou smyšlenou protistátní či teroristickou činnost a mezi udělovanými tresty nechyběly ani [[trest smrti|tresty smrti]]. Sedláci vlastníci více než 20 ha půdy opět tvořili v první třetině roku 1951 menšinu (14 %), většinu z 389 odsouzených tvořili drobní a střední rolníci.<ref>Jech (2008), s. 92n.</ref>
Trestáni ovšem nebyli pouze samotní sedláci, nýbrž také jejich děti, jimž státní orgány znemožnily studium na odborných školách. Vedle toho došlo k zatýkání spisovatelů, kteří psali o selské či náboženské tématice ([[Bedřich Fučík]], [[Zdeněk Kalista]], [[Josef Kostohryz]], [[František Křelina]], [[Jan Zahradníček]] a další) a které soudy odsoudily v [[procesy s tzv. Zelenou internacionálou|procesech s tzv. Zelenou internacionálou]].<ref>Jech (2008), s. 93n.</ref>
Na zvýšené aktivitě soudů mělo podíl také [[ministerstvo spravedlnosti]] (ministr [[Štefan Rais]] a jeho náměstek [[Karel Klos]]), které instruovalo prokurátory a soudce k častějšímu ukládání trestu zákazu pobytu v místě dosavadního bydliště, jenž by postihoval nejen samotného sedláka, nýbrž celou jeho rodinu. Spolu s ministrem národní bezpečnosti [[Ladislav Kopřiva|Ladislavem Kopřivou]] a ministrem vnitra [[Václav Nosek|Václavem Noskem]] začal ministr spravedlnosti připravovat rozsáhlejší akci proti sedlákům. 25. června 1951 společně vydali „výnos tří ministrů o postupu proti sabotérům zásobování obyvatelstva masem“, podle něhož se [[Státní bezpečnost]] a [[Veřejná bezpečnost]] měla soustředit především na „vesnické boháče“, aby se tak zvrátil nepoměr mezi odsuzovanými drobnými rolníky a sedláky. Sbor národní bezpečnosti se při akci s krycím názvem „Akce maso“ měl zaměřit na kontrolu automobilů, zda nepřevážejí zboží na černý trh, a na shromažďování informací o „kulacích“.<ref>Jech (2008), s. 95–100.</ref>
Tato akce přišla v době, kdy se stále více projevoval negativní ekonomický dopad kolektivizace, „zatlačování kulaků“ a jednostranného zaměření na zbrojní a průmyslovou výrobu. Rostoucí nespokojenost obyvatelstva ovšem komunisté pomocí propagandy dokázali obratně nasměrovat opět proti „vesnickým boháčům“, kteří údajně trh s potravinami záměrně sabotovali. Proto tak počátkem léta 1951 byly na rozsáhlou protikulackou akci připraveny nejen bezpečnostní orgány, soudy, ale také veřejnost.<ref>Jech (2008), s. 100–102.</ref>
=== Babice a následné procesy (léto 1951) ===
|
