Kolektivizace v Československu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m - Soubor:Antonín_Švehla.jpg (na Commons smazal commons:User:Jameslwoodward, důvod: Per commons:Commons:Deletion requests/File:Antonín Švehla.jpg)
značka: odstraněna reference
Řádek 16:
 
=== Pozemková reforma roku 1919 ===
AčkoliJste všichni čuraci kreteni:D 7. září 1848 došlo v&nbsp;rámci [[Revoluce 1848-1849 v Rakouském císařství|revolučního dění]] ke zrušení [[poddanství]], [[feudál]]ové a [[římskokatolická církev|církev]] si svou půdu ponechali.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Štaif|jméno=Jiří|odkaz na autora=Jiří Štaif|titul=Revoluční léta 1848–1849 a české země|vydání=1|místo=Praha|vydavatel=Historický ústav ČSAV|rok=1990|isbn=80-85268-01-9|poznámka=|strany=103–109|jazyk=}}</ref> [[Prosincová ústava]] roku 1867 sice vyhlásila [[rovnoprávnost]] všeho obyvatelstva,<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=RGBl. 141–146/1867|url=http://alex.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?apm=0&aid=rgb&datum=1867|datum vydání=1848-12-21|datum přístupu=2010-02-01|vydavatel=|jazyk=německy}}</ref> ke zrušení [[šlechta|šlechtických]] výsad ovšem došlo až po zániku [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské monarchie]] a vzniku [[Československá republika|Československé republiky]].<ref>{{Citace Sbírky zákonů|typ=Zákon|číslo=61|rok=1918|název=jímž se zrušují šlechtictví, řády a tituly|paragraf=1|datum vydání=1918-12-10|datum přístupu=2010-02-01}}</ref> Zároveň se začala vytvářet právní nařízení, jež měla skoncovat se šlechtickými velkostatky a přerozdělit půdu. Prvním krokem k&nbsp;[[pozemková reforma|pozemkové reformě]] se stal zákon o&nbsp;obstavení velkostatků z&nbsp;listopadu 1918.<ref>{{Citace Sbírky zákonů|typ=Zákon|číslo=32|rok=1918|název=o obstavení velkostatků|paragraf=|datum vydání=1918-11-9|datum přístupu=2010-02-01}}</ref> Samotná pozemková reforma byla vyhlášena v&nbsp;dubnu 1919: [[znárodnění|znárodněn]] měl být veškerý pozemkový majetek přesahující 150 [[hektar|ha]] zemědělské půdy, a takto vyvlastněná půda pak měla být předána či pronajata malým zemědělcům či bezzemkům,<ref>{{Citace Sbírky zákonů|typ=Zákon|číslo=215|rok=1919|název=o zabrání velkého majetku pozemkového|paragraf=1, 2, 10|datum vydání=1919-4-16|datum přístupu=2010-02-01}}</ref> přičemž přidělování půdy reguloval zvláštní zákon: přidělovat se mělo až 15 ha půdy.<ref>{{Citace Sbírky zákonů|typ=Zákon|číslo=81|rok=1920|název=Zákon přídělový|paragraf=|datum vydání=1920-1-30|datum přístupu=2010-02-01}}</ref>
 
Pozemková reforma se kvůli nevyjasněným diplomatickým vztahům s&nbsp;[[Vatikán]]em ovšem při své realizaci jen málo dotkla církevní půdy,<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kadlec|jméno=Jaroslav|odkaz na autora=Jaroslav Kadlec|titul=Přehled českých církevních dějin 2|vydání=|místo=Praha|vydavatel=Zvon|rok=1991|isbn=80-7113-003-6|poznámka=|strany=239–245|jazyk=}}</ref> a kvůli [[korupce|korupci]] navíc pod různými záminkami unikly vyvlastnění i mnohé další velkostatky. Vládní [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu|agrární strana]] ovšem díky tomu, že řídila proces rozdělování půdy, získala velkou popularitu. Došlo také k rozmachu [[zemědělské družstvo|zemědělských družstev]], jež organizovala svépomoc mezi členy (poskytování půjček, organizace prodeje zemědělských produktů, poskytování strojů).<ref>{{Citace monografie|příjmení=Jech|jméno=Karel|odkaz na autora=Karel Jech|titul=Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy|vydání=|místo=Praha|vydavatel=Vyšehrad|rok=2008|isbn=978-80-7021-902-7|poznámka=Dále jen Jech (2008)|strany=31–36|jazyk=}}</ref>
 
I&nbsp;přes své četné nedokonalosti dokázala pozemková reforma zklidnit sociální napětí na venkově a zároveň vytvořit prosperující vrstvu [[sedlák]]ů, kteří se většinou dokázali úspěšně vypořádat s&nbsp;[[velká hospodářská krize|velkou hospodářskou krizí]] – na rozdíl od mnoha menších rolníků, kteří v&nbsp;důsledku krize přišli na mizinu.<ref>Jech (2008), s. 37n.</ref> Během období [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] došlo k&nbsp;[[vysídlení Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska|vysídlení Benešovska, Neveklovska, Sedlčanska]] a [[vysídlení Vyškovska|Vyškovska]], projevovala se snaha převádět půdu na [[nacistické Německo|Říši]] a byla zavedena dodávková povinnost,<ref>{{Citace monografie|příjmení=Maršálek|jméno=Pavel|odkaz na autora=Pavel Maršálek|titul=Veřejná správa Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939–1945|vydání=|místo=Praha|vydavatel=Univerzita Karlova v Praze – Právnická fakulta|rok=1999|isbn=80-85889-26-9|poznámka=|strany=64–66|jazyk=}}</ref> k&nbsp;dalším zásadnějším změnám v zemědělství ovšem nedošlo.<ref>Jech (2008), s. 28n.</ref>
 
[[File:Bundesarchiv Bild, Július Ďuriš 01.jpg|thumb|upright|left|[[Július Ďuriš]], komunistický ministr zemědělství]]
 
=== Zemědělství po druhé světové válce ===