Drslavice (tvrz): Porovnání verzí

'''Drslavická tvrz''' je [[Gotika|goticko]] - [[Renesance|renesanční]] stavba, která se nachází v obci [[Drslavice (okres Prachatice)|Drslavice]] v [[Okres Prachatice|okrese Prachatice]]. Vznikla zřejmě ve [[14. století]]. Avšak vesnice Drslavice je písemně doložena až na sklonku 14. století, mnohem později, než napovídá český čelední typ jejího názvu, nasvědčující vzniku v rámci vnitřní kolonizace nejméně o dvě století dříve. Prvními držiteli tvrze byli vladykové z Drslavic. Po nich se dostala do moci [[Eggenbergové|Eggenbergů]], poté [[Rožmberkové|Rožmberků]] a [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergů]]. Postupně ztrácela svou rezidenční funkci, tu nahrazovala funkce hospodářská. Úpadek tvrze nastal po roce [[1619]], kdy vyhořela. Hospodářský dvůr byl obnoven, tvrz však nikoliv. V roce [[1778]] byla tvrz upravena na sýpku, tomuto účelu sloužila až do roku [[1803]], kdy byla po částech rozprodána poddaným. V roce [[1931]] tvrz koupili manželé Švejdovi, jejich potomek, Zdeněk Švejda, bývalý stíhací pilot, tvrz dnes rekonstruuje.

 

V roce [1603] bylo celé panství, jehož centrem byly Drslavice, pro svou zadluženost, prodáno i s tvrzí císařskému radovi a nejvyššímu zemskému sudímu [Volfovi Novohradskému z Kolovrat]. Nový majitel také zabředl do značných dluhů, pro které se snažil drslavické panství tak, jak jej získal po [Rožmbercích], opět prodat. [Kolovratovo] sjednávání prodeje přerušilo stavovské povstání a bojové operace na jihu Čech. Za nich byly roku ]1619] Drslavice přepadeny uherskými husary z císařské armády a celé vypáleny. Jednání vyústilo v prodej šlechtického sídla Drslavic s celým panstvím až 22. dubna [1628] krumlovskému vévodovi, knížeti [Janu Oldřichovi z Eggenberku]. Po dalších sto padesát let nejsou v dosti dobře zachované staré spisovně vimperského panství o panských objektech v Drslavicích záznamy. Až roku [1776] se stala drslavická tvrz předmětem pozornosti. 22. září toho roku tlumočil ředitel panství Hluboká vimperskému řediteli rozhodnutí [prince ze Schwarzenberku], aby v nejbližších dnech polír z [Netolic] prohlédl starý zámek v Drslavicích, zaměřil jej a plán odeslal princi, který podle něj rozhodne o dalším osudu.

Příkaz vyplynul z princovi předcházející osobní návštěvy objektu, při které se mu patro objektu zdálo vhodným jako sýpka pro žito a podkroví pro oves. Pro využití ostatních místností chtěl vidět plány. Nakonec se v roce 1777 rozhodlo, že celý zámek se přestaví na panské sýpky. Adaptace se uskutečnila roku [1778]. Jako sýpka fungoval objekt do roku [1803], kdy v rámci rušení a parcelace nerentabilních dvorů bylo rozhodnuto o likvidaci dvora v Drslavicích. Všechny objekty dvora včetně starého zámku byly rozděleny na malé obytné díly a za odhadní ceny rozprodány poddaným. Nejstarší část tvrze byla ponechána v panském vlastnictví. Až 11. listopadu [1931] prodala správa vimperského velkostatku tuto nejstarší část tvrze Josefu a Marii Švejdovým /majitelům větší části tvrze/ pro zlepšení provozu jejich hostinské živnosti za 1000,- Kč. Kupující se ve smlouvě zavázali odebírat pivo ze schwarzenberských pivovarů a minerálku Praga.