Drslavice (tvrz): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: Možný vandalismus |
|||
Řádek 2:
[[Soubor:Drslavická tvrz.jpg|thumb|Drslavická tvrz]]
'''Drslavická tvrz''' je [[Gotika|goticko]] - [[Renesance|renesanční]] stavba, která se nachází v obci [[Drslavice (okres Prachatice)|Drslavice]] v [[Okres Prachatice|okrese Prachatice]]. Vznikla zřejmě ve [[14. století]]. Avšak vesnice Drslavice je písemně doložena až na sklonku 14. století, mnohem později, než napovídá český čelední typ jejího názvu, nasvědčující vzniku v rámci vnitřní kolonizace nejméně o dvě století dříve. Prvními držiteli tvrze byli vladykové z Drslavic. Po nich se dostala do moci [[Eggenbergové|Eggenbergů]], poté [[Rožmberkové|Rožmberků]] a [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergů]]. Postupně ztrácela svou rezidenční funkci, tu nahrazovala funkce hospodářská. Úpadek tvrze nastal po roce [[1619]], kdy vyhořela. Hospodářský dvůr byl obnoven, tvrz však nikoliv. V roce [[1778]] byla tvrz upravena na sýpku, tomuto účelu sloužila až do roku [[1803]], kdy byla po částech rozprodána poddaným. V roce [[1931]] tvrz koupili manželé Švejdovi, jejich potomek, Zdeněk Švejda, bývalý stíhací pilot, tvrz dnes rekonstruuje.
První písemná zmínka z [1384] se vztahuje k [Petru a Janu z Rožmberka]. Místní rod, a tedy nepřímo i jeho sídlo, jsou nepřímo doloženy prediktátem Petra z Drslavic, po kterém byla tvrz roku [1395] provolána jako královská odúmrť. Jiný Petr z Drslavic přitiskl svou pečeť k památnému stížení listu české šlechty kostnického koncilu z 2. září [1415]. Někdy v polovině [15. století] získali tvrz vladykové z Újezda, kteří měli před rokem [1479] drobnou válku s pasovským biskupem. Další majitel [Volf Vindar z Muranu prodává roku [1549] tvrz prostřednictvím [Zikmunda Robmhapa ze Suché] nezletilým posledním [Rožmberkům] Vilému a [Petru Vokovi].
V roce [1603] bylo celé panství, jehož centrem byly Drslavice, pro svou zadluženost, prodáno i s tvrzí císařskému radovi a nejvyššímu zemskému sudímu [Volfovi Novohradskému z Kolovrat]. Nový majitel také zabředl do značných dluhů, pro které se snažil drslavické panství tak, jak jej získal po [Rožmbercích], opět prodat. [Kolovratovo] sjednávání prodeje přerušilo stavovské povstání a bojové operace na jihu Čech. Za nich byly roku ]1619] Drslavice přepadeny uherskými husary z císařské armády a celé vypáleny. Jednání vyústilo v prodej šlechtického sídla Drslavic s celým panstvím až 22. dubna [1628] krumlovskému vévodovi, knížeti [Janu Oldřichovi z Eggenberku]. Po dalších sto padesát let nejsou v dosti dobře zachované staré spisovně vimperského panství o panských objektech v Drslavicích záznamy. Až roku [1776] se stala drslavická tvrz předmětem pozornosti. 22. září toho roku tlumočil ředitel panství Hluboká vimperskému řediteli rozhodnutí [prince ze Schwarzenberku], aby v nejbližších dnech polír z [Netolic] prohlédl starý zámek v Drslavicích, zaměřil jej a plán odeslal princi, který podle něj rozhodne o dalším osudu.
Příkaz vyplynul z princovi předcházející osobní návštěvy objektu, při které se mu patro objektu zdálo vhodným jako sýpka pro žito a podkroví pro oves. Pro využití ostatních místností chtěl vidět plány. Nakonec se v roce 1777 rozhodlo, že celý zámek se přestaví na panské sýpky. Adaptace se uskutečnila roku [1778]. Jako sýpka fungoval objekt do roku [1803], kdy v rámci rušení a parcelace nerentabilních dvorů bylo rozhodnuto o likvidaci dvora v Drslavicích. Všechny objekty dvora včetně starého zámku byly rozděleny na malé obytné díly a za odhadní ceny rozprodány poddaným. Nejstarší část tvrze byla ponechána v panském vlastnictví. Až 11. listopadu [1931] prodala správa vimperského velkostatku tuto nejstarší část tvrze Josefu a Marii Švejdovým /majitelům větší části tvrze/ pro zlepšení provozu jejich hostinské živnosti za 1000,- Kč. Kupující se ve smlouvě zavázali odebírat pivo ze schwarzenberských pivovarů a minerálku Praga.
V roce [1947] Josef a Marie Švejdovi čp. 1, tj hostinec a hospodářské objekty tvrze, prodávají. Také jako Schwamberkerové si ponechávají nejstarší část tvrze, kde zřídili taneční sál a šenkovnu. Tu dávají i s celým přislušenstvím do bezplatného užívání novým majitelům.
Po roce [1948] začal tvrz z větší části neoprávněně užívat stát, i přestože pět rodin nadále tvrz vlastnilo. Za krátkou dobu ji užíval celou a to byl začátek největšího úpadku tvrze. Co přestálo téměř devět století, to nevydrželo 40 let špatného zacházení. Materiál z tvrze se používal na stavby kravínů a několik set let staré trámy a prkna se používalo jako palivo. Do roku 1994, kdy tvrz odkoupil od ostatních spolumajitelů vnuk Josefa a Marie Švejdových, byly objekty z poloviny zřícené a značně staticky narušené. V současné době probíhá za částečné pomoci státu rekonstrukce s nutným statickým zabezpečením a zastřešením. Noví majitelé předložili ústavu památkové péče studii, která řeší komerční využití tvrze. Na tvrzi by se mělo ve středověkém stylu vybudovat 32 pokojů, galerie, kaple, rytířský sál, hostinec, vinný sklep, stáj apod.
== Reference ==
| |||