Wikipedie

Jan Palach: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
značka: vulgarity
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
{{neověřeno}}
{{Infobox Osoba
|jméno = Jan Palach
|obrázek = Jan Palach foto z průkazu.JPG
|obrázek_velikost =
|popiska = Fotografie z Palachova výkazu o studiu na Vysoké škole.
|rodné_jméno =
|datum_narození = [[11. srpen|11. srpna]] [[1948]]
|místo_narození = [[Praha]]
|stát_narození = Československo
|datum_úmrtí = [[19. leden|19. ledna]] [[1969]]
|místo_úmrtí = [[Praha]]
|stát_úmrtí = Československo
|příčina_úmrtí = následky po [[Sebeupálení|upálení]]
|místo_odpočinku = [[Olšanské hřbitovy]], [[Praha]]
|souřadnice_místa_odpočinku =
|bydliště =
|národnost = česká
|jiná_jména =
|znám_jako = sebeupálený v lednu [[1969]]
|vzdělání = student [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakulty Univerzity Karlovy]]
|zaměstnavatel =
|povolání =
|titul =
|plat =
|majetek =
|výška =
|váha =
|období =
|předchůdce =
|následovník =
|strana =
|představenstva =
|vyznání =
|manžel =
|partner =
|děti =
|rodiče =
|příbuzní =
|podpis =
|website =
|poznámky =
}}
'''Jan Palach''' ([[11. srpen|11. srpna]] [[1948]], [[Praha]] – [[19. leden|19. ledna]] [[1969]], Praha) byl [[student]] historie a politické ekonomie na [[Filozofická fakulta|Filozofické fakultě]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], "který na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti,<ref>[http://www.totalita.cz/vysvetlivky/o_palachj_poch.php Jan Palach - živé pochodně, Totalita.cz, přístup: 12.1.2012]</ref> po [[Vojenská okupace|okupaci]] [[Československo|Československa]] armádami států [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] v čele se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], sám sebe [[16. leden|16.&nbsp;ledna]] [[1969]] zapálil v horní části [[Václavské náměstí|Václavského náměstí]] v [[Praha|Praze]]" (hořící běžel přes křižovatku od kašny pod muzeem k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil uhasit pracovník-výhýbkář Dopravního podniku svým vlastním kabátem). Na následky rozsáhlých [[popálenina|popálenin]] tři dny poté zemřel na Klinice popálenin FNKV a [[3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|LFH UK]] v Praze v Legerově ulici, kde s ním byl na magnetofonový pásek natočen krátký rozhovor, v němž hovoří o příčině jeho činu. Podle sdělení Petra Blažka 19.1.2012 v pořadu ČT Jan Palach ošetřující sestře po transportu do Legerovy ulice na nosítkách řekl: "Udělal jsem to proto, aby odešli Rusové". V záznamu však mluví o pasivitě lidí, proti rozšiřování Zpráv (deník vydávaný sovětskými okupanty), požaduje generální stávku. Z rozhovoru je patrné, že byl pod utišujícími léky a měl značné bolesti. Jeho ošetřujícími lékařkami byly [[Radana Königová]] a [[Jaroslava Moserová]].
 
== Životopis ==
Jan Palach JE KOKOT!!!. Na Filozofickou fakultu ho, jako syna živnostníka v roce [[1966]] nevzali, i když uspěl při přijímacích zkouškách. Začal proto studovat na [[Vysoká škola ekonomická v Praze|Vysoké škole ekonomické]]. V roce [[1968]] svůj pokus dostat se na Filozofickou fakultu zopakoval, tentokrát úspěšně. Na podzim se účastnil mnohých protestních akcí proti okupaci, včetně studentské stávky. Protože však neviděl žádný významný pokrok, pravděpodobně začal uvažovat o radikálnější akci.
 
[[Soubor:Jan Palach - rodný dům.JPG|náhled|vlevo|Rodný dům Jana Palacha ve [[Všetaty (okres Mělník)|Všetatech]]]]
V lednu [[2009]] bylo zveřejněno, že historici objevili dokument, podle kterého Palach v lednu 1969 chtěl, aby studenti obsadili budovu rozhlasu. Jan Palach svůj návrh odeslal 10 dnů před svou sebevraždou v dopisu adresovaném tehdejšímu studentskému vůdci [[Luboš Holeček|Luboši Holečkovi]] (ten v době normalizace tragicky zahynul pod koly osobního automobilu, když čekal na stanici tramvaje na Invalidovně v Praze - což dodnes budí spekulace o režii StB, neboť řidič byl jejím příslušníkem).<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/domov/index_view.php?id=353949 Lidovky.cz: Jan Palach chtěl, aby studenti obsadili rozhlas]</ref> Dokument objevil [[Petr Blažek]], který se pokusil sestavit co nejpřesnější rekonstrukci událostí, které předcházely Palachovu sebeupálení, samotný čin i následné události včetně vyšetřování příslušníky Veřejné bezpečnosti.<ref>[http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=626700 Jan Palach chtěl před upálením obsadit pražský rozhlas], Aktuálně.cz, 9.1.2009</ref> O svém posledním činu se ovšem před jeho vykonáním nikomu nezmínil.{{Doplňte zdroj}}
 
O tom, že čin Jana Palacha nebyl krokem zoufalého a nešťastného člověka, svědčí přepis rozhovoru, který s Palachem před jeho smrtí natočila ošetřovatelka Zdenka Kmuníčková. Palach jí sdělil, že k tomu, aby se zapálil, potřeboval vztek.<ref>Kmuníčková, Zdenka: Poslední dny Jana Palacha, Epocha, Praha 2009</ref>
 
Pohřeb Jana Palacha dne [[25. leden|25. ledna]] [[1969]] se stal velkým protestem proti pokračující okupaci. Po vzoru Jana Palacha se druhý den po jeho úmrtí upálil [[20. leden|20. ledna]] 1969 na pomníku [[T.G. Masaryk]]a v Plzni [[Josef Hlavatý]]. Zemřel [[25. leden|25. ledna]] [[1969]]. Přesně měsíc po pohřbu Jana Palacha – [[25. únor]]a [[1969]] – se na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] upálil osmnáctiletý student [[Šumperk|šumperské]] železniční průmyslovky [[Jan Zajíc]]. V dubnu 1969 je následoval v [[Jihlava|Jihlavě]] [[Evžen Plocek]]. Ačkoliv tyto protestní sebevraždy hluboce otřásly veřejným míněním, neměly větší vliv na politickou situaci v tehdejším [[Československo|Československu]].
 
Jan Palach byl pohřben na [[Olšanské hřbitovy|Olšanských hřbitovech]]. Roku [[1973]] byly jeho ostatky, bez souhlasu pozůstalých, zpopelněny a popel uložen v rodných [[Všetaty (okres Mělník)|Všetatech]]. Převoz proběhl tajně a narychlo. Prázdný hrob byl však hojně navštěvován i nadále. V roce [[1990]] se [[urna na popel|urna]] s popelem vrátila na [[Olšanské hřbitovy]].
 
Jan Palach je in memoriam nositelem Čestné medaile T. G. Masaryka za věrnost jeho odkazu, kterou mu udělilo jako prvnímu [[Masarykovo demokratické hnutí]].
 
Řád Tomáše Garrigua Masaryka 1. třídy převzal za Jana Palacha od prezidenta Václava Havla jeho bratr Jiří Palach v roce 1991.
 
== Ohlasy ve společnosti ==
[[Soubor:Pamatnik Jana Palcha.jpg|thumb|upright|Památník Jana Palacha v Mělníku v Jungmannových sadech naproti bývalému gymnáziu, kde Jan Palach maturoval]]
[[Soubor:Prag10i.jpg|thumb|Pomník Jana Palacha a [[Jan Zajíc|Jana Zajíce]] v dlažbě před [[Národní muzeum|Národním muzeem]]]]
[[File:Denkmal Jan Palach, Jan Zajic, Wenzelsplatz vor Nationalmuseum, Prag.jpg|thumb|upright|Pomník v dlažbě před Národním muzeem]]
V tzv. [[Palachův týden|Palachově týdnu]], od [[16. leden|16. ledna]] do [[22. leden|22. ledna]] [[1989]], probíhaly v Praze protestní akce zaměřené proti [[komunismus|komunistickému]] režimu. Již v slunečnou neděli 15. ledna 1989 byl u pomníku Sv. Václava zatčen a uvězněn [[Václav Havel]]. Krásné a teplé počasí umožňovalo v následujících dnech kropit demonstranty i přihlížející veřejnost vodními děly. Vodní děla bezmyšlenkovitě stříkala i do všech vchodů do metra na Václavském náměstí. Jednalo se tak o předstupeň [[Listopad 1989|listopadových]] událostí.
 
Také hřbitov ve Všetatech byl [[Veřejná bezpečnost|Veřejnou bezpečností]] zcela obležen, aby nebylo možné pokládat květiny a rozsvícet svíce u Palachova hrobu. V pondělí 16.1.1989 se tam pokusil položit věnec [[Stanislav Devátý]]. Situace ve Všetatech, včetně pohybu Stanislava Devátého, byla přiblížena bezprostředně veřejnosti v týž den pomocí rozhlasového vysílání tehdy již nerušené stanice ''[[Svobodná Evropa]]''.
 
Od roku [[1989]] existuje ve Všetatech nezisková organizace ''Společnost Jana Palacha'', která pořádá každoroční pietní akce. Ta vznikla obnovením stejnojmenné společnosti, spontánně založené hned po pohřbu (s cílem vybudovat Janu Palachovi pomník).
 
Po roce 1990 se den úmrtí Jana Palacha 19. ledna 1969 spolu s datem narození Tomáše Masaryka 7. března 1850 dostal mezi památné dny do kalendáře (viz památné dny v kalendáři roku 1991 a 1992, kapesní kalendáře, obchodní tiskárny Kolín 1991, str.3 a 4, seznam památných dní: 19.1. Jan Palach, 7.3. Tomáš Garrigue Masaryk, 5.7. sv.Cyril a Metoděj, 6.7. Jan Hus).{{fakt?}} Obojí však skončilo s rozpadem Československa a vznikem České a Slovenské republiky k 1.1.1993.
 
V těchto památných dnech pořádá pravidelná každoroční vzpomínková shromáždění u jeho hrobu na Olšanských hřbitovech (od vchodu z Flóry první ulička vpravo) společnost JANUA, starající se v Praze o odkaz Jana Palacha a Jana Masaryka.
 
Dne 9. ledna 2013 vyslovila vláda ČR souhlas s poslaneckým návrhem zákona, kterým by se 16. leden (den Palachova sebeobětování) stal [[významný den|významným dnem]] ČR jako „Den památky Jana Palacha“, s účinností od 11.&nbsp;8.&nbsp;2013, 65. výročí narození Jana Palacha.<ref>[http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=6&t=873 Sněmovní tisk 873, Novela z. o státních svátcích]; Poslanecká sněmovna, 6. období, od 2010</ref>
 
[[Základní škola]] ve [[Všetaty|Všetatech]], kterou Jan Palach navštěvoval, po něm byla pojmenována. Ve škole se rovněž nachází Palachova busta a pamětní expozice.
Řádek 92 ⟶ 16:
(Jan Palach nebyl v době údajného vyřčení výše uvedeného citátu, v době návštěvy jeho přítelkyně, dle nemocničního personálu schopen jakékoliv komunikace, přesto však existuje magnetofonový záznam Palachova hlasu.)
 
Před Janem Palachem, už v září [[1968]], provedl stejný čin v [[Polsko|Polsku]] [[Ryszard Siwiec]] za přítomnosti sta tisíc lidí včetně vedení polské komunistické strany. Jeho protest byl všemi oficiálními médii zamlčen a dodnes je málo známý. Na hlavním náměstí Chreščatyk v Kyjevě na protest proti komunistickému totalitnímu systému, koloniálnímu stavu Ukrajiny, politice rusifikace a agresi SSSR v Československu 5. listopadu 1968 se upálil jednačtyřicetiletý disident [[Vasyľ Makuch]], který zemřel příští den.{{Fakt/dne|20111129213403}} Jeho čin byl také dlouho zamlčován.{{Fakt/dne|20111129213403}}
 
V návaznosti na Palachovu smrt se 20. ledna 1969 v [[Budapešť|Budapešti]] v zahradě Národního muzea polil benzínem a zapálil [[Sándor Bauer|Bauer Sándor]], šestnáctiletý student průmyslovky; zemřel v nemocnici po třech dnech. V dubnu téhož roku se pokusil upálit lotyšský student [[Elijahu Rips]], který čin zejména díky rychlé pomoci kolemjdoucích přežil.
 
== Odkazy v kultuře ==
* Palachovu posmrtnou masku odlil sochař [[Olbram Zoubek]]
* Kniha ''[[Slunce v úplňku]]'' spisovatelky [[Lenka Procházková|Lenky Procházkové]] je [[román]]ové zpracování posledního půl roku života Jana Palacha.
* Hudební klip k písni ''Club Foot'' skupiny [[Kasabian]] je věnován Janu Palachovi.
* Píseň ''Ticho'' [[Bohdan Mikolášek|Bohdana Mikoláška]] je věnována smrti Jana Palacha.
* Písně ''Dědicům Palachovým'', ''Marat ve vaně'', ''Atlantis'' [[Karel Kryl|Karla Kryla]]
* Píseň ''Primavera di Praga'' (Pražské jaro) [[ital]]ského zpěváka [[Francesco Guccini|Francesca Gucciniho]] upomíná i na Palachovu [[smrt]] [[verš]]em: ''„Jan Hus znovu na hranici hořel“''.
* Píseň ''Mourir dans tes bras'' italského zpěváka [[Salvatore Adamo]] upomíná na čin Jana Palacha.
* Píseň ''Soud'' českého zpěváka a herce [[Václav Neckář|Václava Neckáře]] byla natočena na protest proti režimu. Její černobílý klip se natáčel v atmosféře kolem pražského pohřbu Jana Palacha. Přímo s Palachem nicméně text nesouvisí.
* Hudební cyklus ''Plamenný meč'' (hudba [[Jan Bedřich]], slova [[Jaroslava Nohelová]]) od českého operního pěvce [[Hynek Maxa|Hynka Maxy]], který vznikl z jeho osobní iniciativy, je téměř okamžitou hudební reakcí na Palachovu smrt.
* Píseň ''[[Imagine (skladba)|Imagine]]'' od [[Dežo Ursiny|Deža Ursinyho]] je věnovaná památce Jana Palacha. Skladba je remakem stejnojmenné skladby od [[John Lennon|Johna Lennona]] a je rozdělena na 2 části. Na původní anglicky zpívaný text a remake-ový slovensky zpívaný text.
 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Palach“