Podvozek Krauss-Helmholtz: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo
linkfix Páka (jednoduchý stroj)
Řádek 19:
 
=== Nájezd do oblouku ===
Při nájezdu do oblouku předpokládejme, že první spřažené dvojkolí&nbsp;(5) ještě nedoléhá na vnější kolejnici&nbsp;(1o) kolem&nbsp;(5o) a&nbsp;na vnější kolejnici&nbsp;(1o) jako první dolehne [[Pojezd parní lokomotivy#Běžná dvojkolí|běžné dvojkolí]] běhounu kolem&nbsp;(7o)/(17o). Opření okolku běžného dvojkolí&nbsp;(17o) o&nbsp;vnější kolejnici&nbsp;(16o) vyvolá sílu, která vychýlí rám běhounu&nbsp;(3) ve směru [[Křivost křivky|křivosti]] [[oblouk|oblouku]] směrem k&nbsp;poloze&nbsp;(14). Vychýlení osy (rámu) běhounu z&nbsp;polohy&nbsp;(3) směrem k&nbsp;poloze&nbsp;(14) a&nbsp;vzhledem k rámu lokomotivy&nbsp;(2) vyvolá odpovídající sílu na pružinách&nbsp;(11)&nbsp;(F<sub>3</sub>) a&nbsp;(12)&nbsp;(F<sub>4</sub>). Velikost sil odpovídá poměru deformace pružiny a&nbsp;koeficientu pružiny a&nbsp;přenese se na rám lokomotivy. Důležité v&nbsp;tomto okamžiku je to, že se [[okolek]] spřaženého dvojkolí&nbsp;(5o) doposud nedotýká vnější kolejnice&nbsp;(1o), tedy mezi hranou [[kolejnice]] a&nbsp;okolkem je vůle. V tomto okamžiku se mechanicky ještě nejedná o&nbsp;páku s pevným bodem otáčení, protože bod otáčení rámu běhounu mezi polohami&nbsp;(3) a&nbsp;(14) bude proměnný v&nbsp;závislosti na působících silách F<sub>1</sub>&nbsp;-&nbsp;F<sub>4</sub> ([[Síla#Rozklad sil|vektorové výslednice]] působících sil v&nbsp;daném bodě). V tomto stavu má soustava ještě dva stupně volnosti (v&nbsp;horizontální rovině): v&nbsp;místě prvního spřaženého dvojkolí&nbsp;(5), a&nbsp;v&nbsp;místě za běžným dvojkolím&nbsp;(12). Přes pomyslný střed otáčení, který vznikne jako bod vyrovnání [[kroutící moment|kroutících momentů]], a&nbsp;který se pravděpodobně nachází poblíž pivotu&nbsp;(10) dojde k&nbsp;vyvození síly na čepu&nbsp;(8). Tato síla působí na první spřažené dvojkolí&nbsp;(5) tak, že toto dvojkolí bude mít snahu se přesunout k&nbsp;vnější kolejnici&nbsp;(1o), principiálně se jedná o&nbsp;práci na dvojramenné [[pákaPáka (jednoduchý stroj)|páce]].
 
Posunutí prvního spřaženého dvojkolí&nbsp;(5) směrem k vnější kolejnici&nbsp;(1o) změní geometrické postavení rámu podvozku z polohy&nbsp;(3) směrem k poloze&nbsp;(14). Protože současně s posunutím prvního spřaženého dvojkolí&nbsp;(5) k&nbsp;vnější kolejnici&nbsp;(1o) se posouvá stejným směrem i&nbsp;čep&nbsp;(8), dojde změnou geometrie postavení rámu běhounu&nbsp;(3) i&nbsp;ke změně velikosti úhlu náběhu okolku běhounu&nbsp;(7o). Tento stav způsobí i&nbsp;změnu velikosti působících sil F<sub>1</sub>&nbsp;-&nbsp;F<sub>4</sub>. Je tedy možné, že za určitých silových poměrů nemusí první spřažené dvojkolí&nbsp;(5) dolehnout na vnější kolejnici&nbsp;(1o).