Lety (okres Písek): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Reaperbot (diskuse | příspěvky)
m subst šablony dle dokumentace
Řádek 50:
V r. 1999 upozornil na existenci přímého písemného pramene o tvrzi v Letech strakonický archivář, regionální historik a archeolog Mirovicka Alexandr Debnar. Renesanční orlický hejtman Jindřich Sádlo z Kladrubec se zmiňuje o staré, snad gotické tvrzi "při dvoře" v Letech, ve své relaci z 18.3.1602 určené majiteli orlického panství [[Švamberkové|Janu Jiřímu ze Švamberka]]. Rukopisná relace je součástí konvolutu sedmnácti hejtmanových pozoruhodných hlášení z let 1602 - 1606 o stavu orlického panství. Z dopisu lze vyvodit, že pokud se hejtman Sádlo zmiňuje r. 1602 o staré tvrzi na níž se utrhla část střechy, mohlo jít o mnohem starší podobu tvrze jako rytířského sídla. Který z více poplužních dvorů v Letech existujících Jindřich Sádlo mínil, dnes nevíme. Relace navíc vyznívá dvojznačně. Při troše fantazie a znalosti listinných pramenů o Letech je také možné, že tato stará tvrz stála mimo areál jediného dnešního poplužního dvora, pokud ještě tehdy existoval další poplužní dvůr mimo hranice dnešního areálu, o jehož lokalizaci zatím nemáme žádné zprávy (Doklady o prodeji Letů Janem z Kunratic Buškovi a Benešovi Sekerkům ze Sedčic se zmiňují o existenci nejméně dvou poplužních dvorů, u nichž není vyloučeno, že mohly mít každý své panské sídlo!).
 
Na základě stavebně historického průzkumu se architekt František Kašička a archeolog Bořivoj Nechvátal pokusili v r. 1995 ztotožnit tvrz se západním křídlem dnešního tzv. [[Schwarzenberkové|Schwarzenberského]] dvora č.p.30. Stavebně historickým průzkumem a výsledky sondáží provedených pracovníky Prácheňského muzea v Písku lze datovat tuto (jednopatrovou) stavbu do 14. až 15. století. Její vznik lze předpokládat v průběhu [[15. století]].
Je však sporné, zda měl Jindřich Sádlo ve své relaci z r. 1602 na mysli právě tuto stavbu, když nepochybně vedle honosně ozdobených hospodářských budov dnešního dvora renesančními štíty a dalšími prvky byla jistě i tato budova zmodernizována, naposledy radikálně r. 1582 [[Švamberkové|Janem Jiřím ze Švamberka]]. Lze apriori pochybovat o možné argumentaci, že pouhých dvacet let po modernizaci, rozsáhlé přestavbě a vyzdobením bohatými architektonickými prvky, se tato budova mohla jevit hejtmanu Sádlovi jako "stará tvrz s poškozenou dřevěnou střechou". Tato kontroverze a záhada jistě poslouží mladším badatelům jako základna pro nová bádání po úspěšné lokalizaci dalšího potencionálního panského sídla.