Koncentrační tábor Lety: Porovnání verzí

Přidáno 246 bajtů ,  před 9 lety
→‎Po válce: Karel Schwarzenberg
(→‎Po válce: Karel Schwarzenberg)
 
== Po válce ==
Bezprostředně po válce se Lety staly předmětem několika trestních řízení, jejichž výsledkem bylo potrestání nejsurovějšího dozorce Josefa Lunáčka důtkou. Tragédie Romů a Sinti byla postupně zapomenuta a v 70. letech 20. století byla v těsném sousedství bývalého tábora zřízena velkovýkrmna vepřů. Historii tábora náhodně objevil v roce [[1992]] americký genealog [[Paul Polansky]] a na jistou dobu tím vyvolal bouřlivou diskusi, jejímž výsledkem (po osobním jednání s [[Karel Schwarzenberg|Karlem Schwarzenbergem]])<ref>http://www.zvedavec.org/klasika_4326.htm?PHPSESSID=jt6rp9pulrenno8avkin8tm713 - Havel udával Židy a Schwarzenberg používal k práci vězně z tábora v Letech</ref> bylo odkrytí památníčku v Letech za účasti prezidenta [[Václav Havel|Václava Havla]] [[13. květen|13. května]] [[1995]] a vyplacení malého odškodného dosud žijícím obětem. V roce [[1997]] vydalo nakladatelství G+G historii tábora ''A nikdo vám nebude věřit'' od německého historika [[Markus Pape|Markuse Pape]] a v roce [[1998]] knihu rozhovorů se svědky a přeživšími ''Tíživé mlčení'' od Paula Polansky, jedno z nejúděsnějších svědectví o zločinech z období války. V české interpretaci, reprezentované především historikem [[Ctibor Nečas|Ctiborem Nečasem]], byly Lety nacistickým [[pracovní tábor|pracovním táborem]] a ti, kteří zde nezemřeli na tyfus byli deportováni do [[Osvětim]]i.
 
== Spor o výstavbu památníku ==
Neregistrovaný uživatel