Jeřáb ptačí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Odkazy: typo |
vložen další zdroj, z něj text, portály, kategorie. K extra vložené stati Léčitelství dán požadavek zdroj, jakoby byla okopírovaná |
||
Řádek 16:
}}
'''Jeřáb ptačí''' (''Sorbus aucuparia''), či obecný, je [[rostliny|rostlina]] z [[čeleď|čeledi]] [[růžovité|růžovitých]] pocházející z [[Evropa|Evropy]]. Příbuzné druhy pak rostou i v severnější Asii a Severní Americe.<ref>http://linnaeus.nrm.se/flora/di/rosa/sorbu/sorbaucv.jpg</ref> Jeřáb dorůstá až
==
Jeřáb ptačí se často plete s jasanem ztepilým, protože má podobný vzhled listů. U jeřábu jsou jednotlivé laloky listů jen o málo menší a na opticky poněkud delším stonku trochu blíže u sebe. Rychle roste, nemá kvalitní dřevo a nedožívá se většího stáří. Chutná ptákům, kteří se starají o jeho rozšíření (trusem). Je dekorativním stromem. ▼
<references />▼
▲Jeřáb ptačí se často plete s jasanem ztepilým, protože má podobný vzhled listů. U jeřábu jsou jednotlivé laloky listů jen o málo menší a na opticky poněkud delším stonku trochu blíže u sebe.
== Užití v gastronomii ==
Plody jeřábu jsou považovány za pikantní koření vhodné k přípravě sirupů, kompotů, vína, dochucování hovězí či zvěřinové pečeně a omáček.<ref name="Naše koření">{{Citace monografie
| příjmení = Kybal
| příjmení2 = Kaplická
| jméno = Jan
| jméno2 = Jiřina
| titul = Naše a cizí koření
| vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství
| místo = Praha
| rok = 1988
| kapitola =Jeřáb obecný
| strany = 198
}}</ref>
Sbírají se plody
Jeřabiny obsahují organické kyseliny (např. kyselinu parasorbinovou, sorbovou, jablečnou, vinnou, citronovou aj.), cukry, sorbit, sorbózu, karotinoid sorbusin, vitamin C, třísloviny, pektiny, antokyany, silice, flavonoidy a hořčiny. Květy obsahují látky podobné, navíc je však přítomna sloučenina podobná ženským hormonům.▼
Jeřabiny působí mírně projímavě a močopudně, zvyšují vylučování žluče, užívají se jako antirevmatikum, k rozrušování a vyplavování močového písku a menších kaménků nebo jako prostředek regulující činnost střev. Osvědčily se i při zánětech horních cest dýchacích.{{doplnit zdroj}}▼
Podávají se ve formě macerátu (luhují se 6 hodin, denně se pijí 2 až 3 sklenice), případně ve formě odvaru (vaří se 2 minuty a poté se luhují ještě 10 minut) nebo sirupu (čerstvé jeřabiny se odšťavní, šťáva se smíchá s cukrem v poměru 1:1 a vaří se do zhoustnutí - berou se pak 3 až 4 lžičky denně). Květy jeřábu se užívají ke koupelím končetin při některých ekzémech (např. mírná forma atopického ekzému), v ženském lékařství jich lze použít při nedostatku ženských pohlavních hormonů.▼
POZOR: Konzumace čerstvých jeřabin může přivodit lehčí otravu (nevolnost, bolesti hlavy, dávení), kterou zřejmě vyvolává přítomná kyselina parasorbinová a snad i kyanovodík. Sušením nebo vařením však jejich toxicita zcela mizí.{{doplnit zdroj}}▼
== Odkazy ==
=== Reference ===
▲<references />
=== Externí odkazy ===
{{commons|Sorbus aucuparia}}▼
* [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id39560/ Jeřáb ptačí na Biolibu.cz]
* [http://fyzika.ft.utb.cz/podzamka/karta.php?id=84 Jeřáb Ptačí - Kroměřížská zahrada]
▲{{commons|Sorbus aucuparia}}
{{Portály|Gastronomie|Rostliny}}
[[Kategorie:Listnaté stromy]]
[[Kategorie:Okrasné rostliny]]
[[Kategorie:Růžovité]]
[[Kategorie:Rostliny s bílými květy]]
[[Kategorie:Koření]]
[[an:Sorbus aucuparia]]
Řádek 74 ⟶ 100:
[[uk:Горобина звичайна]]
[[wa:Håvurna]]
▲'''Užití v léčitelství:'''
▲Sbírají se plody (jeřabiny - Fructus sorbi aucuparii) a to koncem srpna a v září, občas se sbírá i květ (v květnu). Plody se suší nejdříve ve stínu a na závěr se dosuší na plném slunci.
▲Jeřabiny obsahují organické kyseliny (např. kyselinu parasorbinovou, sorbovou, jablečnou, vinnou, citronovou aj.), cukry, sorbit, sorbózu, karotinoid sorbusin, vitamin C, třísloviny, pektiny, antokyany, silice, flavonoidy a hořčiny. Květy obsahují látky podobné, navíc je však přítomna sloučenina podobná ženským hormonům.
▲Jeřabiny působí mírně projímavě a močopudně, zvyšují vylučování žluče, užívají se jako antirevmatikum, k rozrušování a vyplavování močového písku a menších kaménků nebo jako prostředek regulující činnost střev. Osvědčily se i při zánětech horních cest dýchacích.
▲Podávají se ve formě macerátu (luhují se 6 hodin, denně se pijí 2 až 3 sklenice), případně ve formě odvaru (vaří se 2 minuty a poté se luhují ještě 10 minut) nebo sirupu (čerstvé jeřabiny se odšťavní, šťáva se smíchá s cukrem v poměru 1:1 a vaří se do zhoustnutí - berou se pak 3 až 4 lžičky denně). Květy jeřábu se užívají ke koupelím končetin při některých ekzémech (např. mírná forma atopického ekzému), v ženském lékařství jich lze použít při nedostatku ženských pohlavních hormonů.
▲POZOR: Konzumace čerstvých jeřabin může přivodit lehčí otravu (nevolnost, bolesti hlavy, dávení), kterou zřejmě vyvolává přítomná kyselina parasorbinová a snad i kyanovodík. Sušením nebo vařením však jejich toxicita zcela mizí.
| |||