Nebovidy (Praha): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
dle noveho pravopisu imho Na Pradle |
Staré Město (Praha) |
||
Řádek 5:
Kostel sv. Vavřince, který stál za domem čp. 390 v dnešní Karmelitské ulici - je zmiňován poprvé v roce [[1298]] jako místo, ve kterém se nalézá dvorec chotěšovských premonstrátů (ženského řádu) s klášterem a kostelem sv. Maří Magdalény.
Když se tento ženský řád v roce [[1313]] přestěhoval na [[Staré Město (Praha)|Staré Město]] (do bývalého kláštera templářů) darovala [[Eliška Přemyslovna]] opuštěný klášter v Nebovidech dominikánkám, zvaným magdalenitky. Další ženský klášter - dominikánek u sv. Anny - byl v zadní části dnešního [[Tyršův dům|Tyršova domu]] (Michnova paláce). Severně odtud byl dvůr a mlýn náležející klášteru [[břevnov]]skému.
Nebovidy ve 14. století patřily převážně dvěma církevním institucím: zdejšímu klášteru sv. Anny a benediktinskému klášteru sv. Jiří na [[Pražský hrad|Pražském Hradě]], který zde vytvořil tzv. [[postranní právo]]. Rozšířením Malé Strany [[Karel IV.|Karlem IV.]] dostaly se v letech [[1360]]-[[1362|62]] Nebovidy (s částí sousedního [[Újezd (Malá Strana)|Újezd]]a) do jejích hradeb. V roce [[1420]] vypálili Pražané kostel i klášter sv. Maří Magdalény. [[Berní rula]] uvádí v Nebovidech vlastněných svatojiřským klášterem k r. [[1653]] 17 domů - „postranní právo nebovidské“ bylo v roce [[1780]] připojeno k Malé Straně. Z původních Nebovid se zachovalo jméno ulice Nebovidská, kostel sv. Vavřince (čp. 553) se zvonicí (čp. 396) a obvodové zdi kostela sv. Maří Magdalény v Karmelitské ulici (v budově čp. 387 - Tiskařské závody).
| |||