Přízřenice: Porovnání verzí

Roku [[1645]] byly Přízřenice během [[ŠvédiŠvédové|švédského]] obléháni Brna vyloupeny a vypáleny a poddaní se rozutekli. Obnova vsi pak trvala 10 let. Další osadníci pak dokonali poněmčení původně české vsi. Roku [[1666]] zachvátil ves požár, který zde zničil 6 usedlostí, nicméně díky úrodné [[půda (pedologie)|půdě]] se vesnice rychle zotavila. Obyvatelé Přízřenic byli osvobozeni od placení [[mýto|mýta]], za což museli orat pozemky ve vlastnictví Brna. Z důvodu nedbalého plnění povinností byla tato úmluva roku [[1658]] brněnskou městskou radou vypovězena, a k jejímu obnovení došlo až roku [[1673]]. Po roce [[1707]] byla v Přízřenicích zřízena [[hospoda]]. Při novodobém soutoku Svratky a Svitavy se nacházel mlýn, náležející vrchnosti, při němž se nacházel svobodný dvůr. Obě tyto nemovitosti byly pravidelně pronajímány. V 1. polovině [[18. století]] se probošt hrabě Jan Matyáš Thurn neúspěšně snažil o vyjmutí Přízřenic a Dolního a Horního Cejlu z kapitulního panství. Roku [[1750]] byl v Přízřenicích postaven [[zámek (stavba)|zámek]] s dvorem. V letech [[1749]] a [[1792]] se proboštové opakovaně a neúspěšně snažili přimět poddané, aby si zakoupili svá hospodářství. Roku [[1786]] byla robota zdejších obyvatel přeměněna v [[daň|daně]].