Prokop Lucemburský: Porovnání verzí

Přidáno 13 bajtů ,  před 7 lety
m
napřímení odkazu
m (rozšíření, strukturování)
m (napřímení odkazu)
Prokop strávil údajně poslední měsíce svého života po propuštění z prešpurského vězení v [[Kartuziánský řád|kartuziánském]] [[Kostel Nejsvětější Trojice (Brno)|klášteře]] v [[Královo Pole|Králově Poli]], jehož byl spoluzakladatelem. Místo jeho posledního odpočinku nebylo známo, až teprve při výměně dlažby v hlavní lodi [[Kostel Nejsvětější Trojice (Brno)|kostel Nejsvětější Trojice]] královopolského kláštera v roce 1975 byla uprostřed chóru Otců nalezena podzemní hrobka s poškozenou kostrou muže. Antropolog [[Emanuel Vlček]] z [[Národní muzeum|Národního muzea v Praze]] tyto pozůstatky odborně posoudil a identifikoval je jako ostatky mladšího moravského markraběte Prokopa. Jeho ostatky byly vloženy do olověné [[tumba|tumby]], kterou zdobí na podélných stěnách reliefní pás s postavami apoštolů a na víku nápis: ''„Ostatky Prokopa Lucemburského, markraběte moravského, nalezené roku 1975 v hlavní chrámové lodi a znovu uložené v roce 1988“''. Tumba byla vložena do komory v podlaze zrestaurované Andělské kaple. Hrobka je přikryta mramorovou deskou s bronzovým nápisem ''„Prokop Lucemburský, moravský markrabě, 1358 – 1405“.''
 
Na rozdíl od svých starších bratří měl Prokop potomka. Jeho nemanželský syn [[Jiří Lucemburský]], kterého měl s neznámou milenkou, se stal [[benediktiniŘád svatého Benedikta|benediktinským mnichem]] v [[Monte Casino|Monte Casinu]] a měl zemřít roku [[1457]] v [[Augsburg]]u. Jde o posledního potomka lucemburského rodu, který je historikům znám – dědická práva na majetky a tituly svých předků však vzhledem ke svému nelegitimnímu původu uplatňovat nemohl.
 
== Zajímavost ==
201 018

editací