Medvědí ostrov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.3) (Robot: Měním ko:비오르뇌야 섬→ko:비에르뇌위아 섬 |
m typo |
||
Řádek 15:
V minulosti se ostrov stával základnou pro ruské a norské velrybáře, kteří zde přezimovávali. Trvalé osídlení zde nebylo až do roku [[1916]], kdy se na ostrově krátce těžilo [[uhlí]].
Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] a později i za [[studená válka|studené války]] byly vody kolem Medvědího ostrova [[strategie|strategicky]] důležité pro lodě plující z [[Atlantský oceán|Atlantiku]] do [[Murmansk]]u a dalších přístavů v [[Bílé moře|Bílém moři]]. Ačkoliv nebyly [[Špicberky]] během druhé světové války nikdy okupovány [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]], tak zde Němci postavili několik meteorologických stanic. Roku [[1941]] byla na Medvědím ostrově umístěna radiostanice. Ve vodách kolem Medvědího ostrova německé síly několikrát zaútočily na atlantské konvoje s dodávkami pomoci pro [[Sovětský svaz]]. Konvoj PQ-17 zde v červnu [[1942]] utrpěl těžké ztráty. Vody jižně od ostrova byly dějištěm mnoha námořních bitev roku [[1943]]. V listopadu 1944 [[Sovětský svaz]] navrhl zrušení tzv. ''Špicberské smlouvy'' se záměrem získat kontrolu na Medvědím ostrovem. Nicméně vyjednávání s norskou vládou v [[exil]]u však nevedlo k jejímu souhlasu až do konce války a sovětské návrhy nebyly nikdy realizovány<ref>Arlov, Thor B. (2003). Svalbards historie (in Norwegian). Trondheim: Tapir Akademisk Forlag. ISBN 82-519-1851-0. </ref>. Sovětský svaz a později Rusko si však na Špicberkách
== Zdroje ==
|