Handley Page Victor: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.3) (Robot: Přidávám id:Handley Page Victor
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Překlady}} hned pod nadpis Reference; kosmetické úpravy
Řádek 21:
== Vývoj ==
[[Soubor:Victor nose arp.jpg|thumb|Příď bombardovacího Victoru]]
Stejně jako další dva [[bombardér]]y třídy V, i „Victor“ byl navržen k průnikům do vzdušného prostoru [[Sovětský svaz|SSSR]] ve velkých výškách a vysokou rychlostí. Jeho hlavní zbraní se měly stát [[jaderná zbraň|jaderné pumy]] svrhované volným pádem. Předpokládalo se, že stroje třídy V poletí výše a rychleji než [[stíhací letoun]]y protivníka, které by měly proti nim zasahovat.
 
Konstrukce firmy Handley Page byla navržena na základě specifikací B.35/46 britského Ministerstva letectví. Pro to, aby letoun dosáhl požadovaných výkonů, mělo napomoci unikátní „srpkovité“ [[Křídlo letadla|křídlo]]. Tento neobvyklý tvar nosné plochy původně navrhl německý aerodynamik Dr. Gustav Lachmann a dále rozpracoval Godfrey Lee, konstruktér firmy Handley Page. Hloubka srpkovitého křídla i úhel jeho šípu se od kořene směrem ke koncům snižuje ve třech postupných krocích. Tak je zajištěno konstantní [[Machovo číslo]] podél celého křídla, nedochází ke vzniku místních rázových vln, zvyšujících celkový odpor, a takto navržený letoun má potenciál dosáhnout vysoké cestovní rychlosti. Srpkovité křídlo mělo být vyzkoušeno ve třetinovém měřítku na [[Kluzák|kluzáku]] [[HP.87]] a také na modifikovaném letounu [[Supermarine Attacker]], označovaném [[HP.88]]. Při zkouškách ale kluzák [[HP.87]] skončil havárií už během prvního letu a než byl dokončen [[HP.88]], tvar křídla budoucího Victoru se změnil natolik, že získaná data nebylo možné považovat za dostatečně reprezentativní. I tak ale vývojové práce na HP.80 pokračovaly natolik úspěšně, že tyto ztráty a zpoždění prakticky neměly žádný negativní vliv na program vývoje [[bombardér]]u. Také konstrukce letounu využívala pokročilé materiály – sendvič, tvořený na povrchu dvěma [[Hliník|hliníkovými]] pláty a vyplněný uvnitř vlnitým plechem.
Řádek 37:
 
=== Victor B.2 ===
Verze B.2 představovala celkově zlepšený Victor, poháněný [[Dvouproudový motor|dvouproudovými motory]] [[Rolls-Royce]] [[Rolls-Royce Conway|Conway RCo.11]] s tahem 76,8 kN. Nové motory vyžadovaly podstatné zvětšení a překonstruování vstupních otvorů v náběžné hraně kořenů křídla, které musely zajistit vyšší průtok vzduchu. Křídlo dostalo větší rozpětí a současně bylo vybaveno dvěma integrovanými podvěsy, někdy také nazývanými „Küchemannovy mrkve“. Tato tělesa doplňovala průřez letounu podle pravidla ploch a při vysokých podzvukových rychlostech výrazně redukovala vlnový odpor stroje. V pravé polovině křídla byla nově instalována pomocná energetická jednotka (APU) [[Turboméca Artouste|Blackburn Artouste]], která umožnila letounu operovat nezávisle na pozemním vybavení (spouštět motory a systémy letounu). Díky ní bylo možné udržovat [[Bombardér|bombardéry]] ve stavu neustálé pohotovosti ke vzletu. Verze B.2 také dostala nad pilotní kabinu nástavec pro doplňování paliva za letu. Pod křídlem přibyly velké odhazovací přídavné nádrže a v kořeni svislé ocasní plochy se objevil kryt výkonnějších systémů pro radioelektronický boj (ECM), které navenek prozrazovaly i vstupy chladicího vzduchu, přezdívané „sloní uši“.
 
S tím, jak se taktika bombardérů změnila od útoku ve velkých výškách k pokusu o „podlétnutí“ obrany protivníka těsně u země, obdržely Victory dvoutónovou kamufláž, radar umožňující kopírování terénu a do kabiny displeje s rolujícími mapami. 21 strojů verze B.2 bylo upraveno na B.2(RS) montáží vylepšených motorů Conway Rco. 17 s tahem 91 kN a závěsníku pro jadernou střelu [[Avro Blue Steel]]. Uvažovalo se původně o amerických střelách [[AGM-48 Skybolt]] s plochou dráhou letu (každý stroj měl nést čtyři), ale jejich vývoj byl zrušen v roce [[1963]].
Řádek 50:
Zbývající Victory B.2 byly shledány jako méně vhodné k bombardovacím útokům v malých výškách ve srovnání se staršími [[Avro 698 Vulcan]]. Panovaly určité obavy z odolnosti konstrukce Victoru za podmínek namáhání poryvy během rychlého letu těsně u země. (Tady se obrovskou výhodou [[Bombardér|bombardérů]] [[Avro 698 Vulcan|Vulcan]] stalo jejich extrémně pevné a odolné delta-křídlo.) Protože ve stejném období se primárními nosiči britské odstrašující jaderné síly staly balistické rakety [[UGM-27 Polaris]] odpalované z [[Ponorka|ponorek]] [[Royal Navy]], stroje Victor B.2 byly náhle přebytečné. Z uvedených důvodů proběhla modifikace 24 kusů na tankovací verzi K.2, opět s nádržemi v pumovnici a systémem tří plnících hadic. Podobně jako u K.1 / K.1A bylo i křídlo K.2 mírně upraveno pro snížení odporu. Tyto poslední verze [[Tankování paliva za letu|tankovacích]] Victorů mohly nést až 41 tun paliva. Ve službě zůstaly do října [[1993]].
 
== Historie operačního nasazení ==
[[Soubor:Handley Page H.P.80 (1993).jpg|thumb|Victor K.2 v roce 1993]]
Victor byl zařazen do služby jako poslední z bombardérů třídy „'''V'''“ a také jako poslední ze služby vyřazen, devět let po posledním [[Avro 698 Vulcan]] (Ačkoli Vulcany sloužily déle v roli bombardérů.) Bojově létaly Victory během [[Válka o Falklandy|války o Falklandy]] ([[1982]]) a [[Válka v Zálivu|Války v Perském zálivu]] ([[1991]]) jako stroje pro [[Tankování paliva za letu|doplňování paliva za letu]]. Jediné ofenzivní bombardovací mise typu HP Victor uskutečnily dva stroje verze B.1A během konfliktu na [[Kalimantan|Borneu]], který probíhal v letech 1962-66.
 
== Nadzvukové lety Victorů ==
HP Victor zůstává jedním z nejtěžších letounů, které kdy překročily [[rychlost zvuku]] (Ačkoli vždy to bylo při klesání.)
Řádek 62:
Mnohem drsnějším způsobem prokázal své nadzvukové schopnosti Victor, používaný k testům střely [[Avro Blue Steel]] na základně [[Woomera Missile Range|Woomera]] v [[Austrálie|Austrálii]] v období [[1957]]-[[1965]]. Během rutinního letu došlo k poruše pravého rychloměru, který ale krátce ukazoval hodnotu [[Machovo číslo|Mach]] 1.03. Victor nebyl oficiálně navržen a schválen k nadzvukovým letům, proto systém automatické stabilizace poté, co obdržel uvedenou hodnotu z porouchaného rychloměru, převedl stroj do stoupání, aby tak letoun zpomalil. Současně i piloti se po kontrole dalších dvou rychloměrů v kokpitu rozhodli raději snížit rychlost přitažením řízení. Dva souhlasné zásahy vyústily do nebezpečného přetažení letounu, které vedlo až ke ztrátě vztlaku. Přetížení skokem kleslo z +5G na –3G, daleko za konstrukčními limity draku. [[Bombardér]] přešel do nekontrolovatelné ploché [[Vývrtka (letectví)|vývrtky]] za nadzvukové rychlosti a během dvaceti sekund klesnul z výšky 46 000 stop (asi 13 800 m) do pouhých 16 000 stop (4 800 m). Naštěstí měl jeden z letců zkušenosti jako testovací pilot a napadlo jej vypustit brzdící [[padák]], normálně používaný ke zpomalení po přistání. [[Padák]] se otevřel, ale během několika sekund došlo k jeho odtržení od letounu. I tak ale zapůsobil dostatečně velkou odporovou silou, aby spolu s energickým potlačením řízení oběma piloty umožnil převedení Victoru do vodorovného přímého letu a posléze i bezpečné přistání. Je třeba si uvědomit, že celý pád stroje o hmotnosti 80 tun se odehrál za méně než minutu a na palubě po celou dobu byla plně natankovaná střela [[Avro Blue Steel|Blue Steel]].
 
== Počty vyrobených kusů ==
[[Soubor:HP Victor K2.png|thumb|right|Pohled zdola na Victor K.2]]
 
Řádek 114:
* 1x [[střela]] [[Avro Blue Steel]] s [[Jaderná zbraň|jadernou hlavicí]]
 
== Uživatelé ==
* [[Spojené království|Velká Británie]] ([[Royal Air Force|RAF]])
** [[10. peruť RAF]] Pouze B.1
** [[15. peruť RAF]] Pouze B.1
** [[55. peruť RAF]] Verze B.1, K.1, K.2
** [[57. peruť RAF]] Verze B.1, K.1, K.2
** [[100. peruť RAF]] Pouze B.2
** [[134. peruť RAF]]
** [[139. peruť (Jamaica) RAF]] Pouze B.2
** [[214. peruť RAF]] Pouze K.1
** [[543. peruť RAF]] Pouze B(SR).2
** 232. OCU (Operational Conversion Unit RAF – Jednotka pro operační výcvik a přeškolování)
** Radar Reconnaissance flight – Letka radarového průzkumu na základně RAF Wyton.
 
 
== Dochované exempláře ==
[[Soubor:Victor IWM Duxford.JPG|thumb|right|Victor B.1A ''XH648'' dochovaný v Imperial War Museum]]
K roku 2007 se dochovalo pět kompletních Victorů, k tomu několik málo předních částí trupu s kabinou. Všechny jsou na území Velké Británie. Podle data výroby uvádíme :
Řádek 142:
Letouny dostaly jména a malby na přídě [[nose art]] během Války v Zálivu, 1991. Z nich XL231"''Lindy''" a XM715 „''Tina''“ jsou udržovány v částečně použitelném stavu. Během významných výročí mohou být spouštěny jejich motory a osádky provádí rychlé pojíždění, zakončované brzděním pomocí vypuštěného padáku.
 
== Victor ve filmu ==
Letoun HP Victor si zahrál roku 1962 významnou roli v britském filmu „[[The Iron Maiden]]“. Několik záběrů předvádí pojíždění, vzlet, průlet a přistání s vypuštěním padáku. Ačkoli se jedná ve skutečnosti o bombardér, ve filmu představoval nadzvukový transatlantický dopravní letoun budoucnosti. Michael Craig hraje konstruktéra letounu, jehož největší láskou je jeho parní lokomotiva (Originální Fowler R3 z roku 1920, v roce 2007 stále v provozu.), a Alan Hale vystupuje jako ředitel aerolinek – potencionálního kupce letounu.
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{překladPřeklad|en|Handley Page Victor|173337426}}
<references />
 
=== Zdroje ===
{{překlad|en|Handley Page Victor|173337426}}
 
=== Související články ===
{{commonscat|Handley Page Victor}}