Říšský komisariát Ukrajina: Porovnání verzí

více wkf. úvod. odst., plošné lnfix/disambig (Podolí atp.)
(více wkf. úvod. odst., plošné lnfix/disambig (Podolí atp.))
[[Soubor:ReichskommissariatUkraineMap.png|thumb|Říšský komisariát Ukrajina]]
'''Říšský komisariát Ukrajina''' (německy '''{{cizojazyčně|de|Reichskommissariat Ukraine}}''') bylo okupované území a správní jednotka [[Třetí říše]] v letech [[1941]][[1944]] na území části dnešní [[Ukrajina|Ukrajiny]] a [[Bělorusko|Běloruska]]. Po celou dobu existence ho spravoval říšský komisař [[Erich Koch]].
 
Po [[Operace Barbarossa|operaci Barbarossa]] obsadili Němci Ukrajinu. Nacisté v oblasti ihned provedli rozsáhle razie. V oblasti působila též [[Ukrajinská povstalecká armáda]], která se snažila vyhlásit samostatný stát.
Podle Hitlerova rozkazu byla [[Halič]] převedena pod kontrolu [[generální gouvernement|generálního gouvernementu]] jako jeho pátá správní část. Dřívější sovětské území mezi řekami [[Jižní Bug]] a [[Dněstr]] bylo z Říšského komisariátu Ukrajina vyloučeno; získalo ho [[Rumunsko]] a bylo pojmenováno "[[Zadněstří]]", bylo řízeno z [[Oděsa|Oděsy]] rumunským guvernérem Dr. Alexeanu.
 
Také zahrnoval několik jižních částí [[Bělorusko|Běloruska]] včetně běloruského [[Polesí (region)|Polesí]], rozsáhlá oblast na severu řeky [[Pripjať]] s lesy a močály, stejně tak [[Brest Litevský]] a města [[Pinsk]] a [[Mazyr]].<ref name="Berkhoff3">Berkhoff, Karel C. (2004). ''Harvest of despair: life and death in Ukraine under Nazi rule'', p. 37.. [[President and Fellows of Harvard College]].</ref> To bylo zásluhou Němců, kteří chtěli zajistit stálé zásobování dřevem, efektivní železnici a vodní dopravu.<ref name="Berkhoff3"/>
 
== Správa ==
Místní správa občanského a kriminálního soudnictví byla na rozdíl od SS a Wehrmachtu obsazena „Parteien Chef“, „soudními vykonavateli“ a „starosty“ pod dohledem německých „Schoffen“ (poradců) a „Schlichten“ (rozhodčích) s velkou právní mocí. Nejdůležitější případy, které se týkaly „přirozených práv“ jakékoli „árijské“ osoby, byly řešeny v [[Rovno|Rovnu]] nebo [[Berlín]]ě.
 
[[Wehrmacht]] zavedl na Ukrajině reformy, které umožňovaly omezenou náboženskou svobodu. V lednu roku 1942 se stal biskup Polikarp Sikorsky z ukrajinské pravoslavné církve dočasným správcem církevních pozemků v okupované Ukrajině a byl mu udělen titul arcibiskupa [[Luck]]u a [[Kovel]]e. Měl také pravomoc v biskupství v [[Kyjev]]ě, [[Žytomyr]]u, [[Poltava|Poltavě]], [[Kirovohrad]]u, [[Lubny]], [[Dněpropetrovsk]]u a [[Bila Cerkva|Bílé Cerekvi]] pod vyhláškou občanské německé správy o omezené náboženské svobodě na Ukrajině. Německá správa také dovolovala Alexandrovi, arcibiskupovi z [[Pinsk]]u a [[Polesí (region)|Polesí]], aby si zachoval náboženskou autoritu, jako měl před válkou, a to samé povolení bylo uděleno arcibiskupovi Alexandrovi z [[Volyň|Volyně]].
 
=== Územněsprávní rozdělení ===
 
Šest Generalbezirke:
* Wolhynien und Podolien ([[Volyň|Volyně]] a [[Podolí (země)|Podolí]]; [[Luck]])
* Shitomir ([[Žytomyr]])
* Kiew ([[Kyjev]])