Trest smrti v Československu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení 2 odkazů
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Překlady}} hned pod nadpis Reference; kosmetické úpravy
Řádek 7:
Za [[První republika|první republiky]] ([[1918]] - [[1938]]) bylo k trestu smrti odsouzeno 433 lidí, vykonáno bylo ale jen 21 (někdy se uvádí 20) poprav, ostatním byla udělena [[milost (právo)|milost]]. Minimální počet poprav v tomto období byl způsoben především tím, že první prezident Československa, [[Tomáš Garrigue Masaryk]] (ve funkci v letech [[1918]] - [[1935]]) byl odpůrcem trestu smrti<ref>http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2008030051</ref>, většině odsouzených tedy udělil milost<ref>http://www.kriminalistika.eu/muzeumzla/wohlschlager/wohlschlager.html</ref>.
 
Po druhé světové válce bylo v období tzv. [[retribuce]] podle [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] zvláštními [[Mimořádné lidové soudy|lidovými soudy]] na krajské úrovni za válečné zločiny do roku [[1948]] odsouzeno k smrti více než 730 lidí (to je 60% z celkového počtu lidí popravených v letech [[1918]]-[[1989]]). Velmi kruté rozsudky těchto soudních dvorů byly ale často motivovány touhou po [[pomsta|pomstě]]. Procesy mimořádných lidových soudů byly velmi rychlé (řízení nesmělo trvat více než tři dny, rozsudky byly vykonávány okamžitě) a nepříliš odborné (soudní tribunál měl pět osob, jen jedna z nich ale měla být soudce z povolání, ostatní byli soudci z lidu). To vedlo k tomu, že rozsudky byly často nespravedlivé či pochybené a bývaly zneužity k likvidaci nepohodlných osob. K trestu smrti byli odsouzeni tito kolaborantští novináři: [[Rudolf Novák]], [[Antonín Jaromil Kožíšek]], [[Alois Kříž (publicista)|Alois Kříž]], [[Vladimír Krychtálek]] a [[Karel Werner (novinář)|Karel Werner]]; [[Jaroslav Křemen]] a [[Emanuel Vajtauer]]. Kromě Křemene a Vajtauera byli i popraveni.<ref>http://psp.cz/eknih/1946uns/stenprot/055schuz/s055007.htm a http://cs-magazin.com/2008-03/view.php?article=articles/cs080354.htm</ref>
 
V průběhu vlády [[prezident]]a [[Klement Gottwald|Klementa Gottwalda]] ([[1948]] - [[1953]]) bylo popraveno 237 lidí, z toho 190 pro politické zločiny. Mnohdy šlo o [[justiční vražda|justiční vraždy]], jejichž účelem bylo zbavit se politických odpůrců komunistického režimu. Většina z monstrprocesů byla navržena a zorganizována poradci ze [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], veškeré svědecké výpovědi byly naplánovány a obžalovaní mučeni. Prezident Gottwald v průběhu své funkce udělil milost pouze 17 lidem. Nejznámějším z popravených v politických procesech byla [[Milada Horáková]], [[Česká strana národně sociální|národně socialistická]] politička, oběšená v roce [[1950]]. V [[Proces se Slánským|procesu se Slánským]] a dalšími bývalými stranickými špičkami bylo popraveno 11 osob.
Řádek 15:
Za vlády prezidenta [[Antonín Zápotocký|Antonína Zápotockého]] ([[1953]] - [[1957]]) bylo popraveno 94 lidí, za vlády [[Antonín Novotný|Antonína Novotného]] v letech [[1957]] - [[1968]] osmdesát sedm lidí a za vlády [[Gustáv Husák|Gustáva Husáka]] ([[1975]] - [[1989]]) třicet osm lidí.
 
V letech [[1954]] - [[1968]] byly všechny popravy prováděny v Pankrácké věznici v [[Praha|Praze]], Od roku [[1968]] byly některé vykonávány také v [[Bratislava|Bratislavě]]. V roce [[1956]] byl zákonně snížen počet zločinů, za něž je možno udělit trest smrti. Také bylo provedeno několik dalších zákonných úprav ke snížení počtu poprav. V roce [[1961]] byly zpřísněny podmínky k vykonání trestu smrti, takže byli popravováni pouze obzvlášť brutální vrazi. Poslední popravený Čech byl [[2. únor|2. února]]a [[1989]] [[Vladimír Lulek]] a poslední popravený Slovák byl [[8. červen|8. června]] 1989 [[Štefan Svitek]]. Úplně posledním odsouzencem na smrt byl [[Zdeněk Vocásek]]. Jeho poprava byla naplánována na prosinec 1989. [[Sametová revoluce]] a změna zákonů však jeho rozsudek změnila na doživotí, které si odpykává ve [[Mírov (věznice)|věznici na Mírově]].
 
Brzy po pádu [[komunismus|komunistického]] režimu ([[1989]]) nastoupivší prezident [[Václav Havel]] prosadil v parlamentu zrušení trestu smrti. V květnu [[1990]] byl reformou [[trestní právo|trestního práva]] trest smrti nahrazen [[doživotí|doživotním uvězněním]]<ref>[http://www.lexdata.cz/lexdata/sb_free.nsf/c12571d20046a0b20000000000000000/c12571d20046a0b2c12566d40073640b?OpenDocument zákon 175/1990 Sb.]</ref>, v lednu [[1991]] byl [[Listina základních práv a svobod|Listinou základních práv a svobod]], součástí československé a nyní české i slovenské [[ústava|ústavy]], trest smrti zakázán.
Řádek 27:
 
== Reference ==
{{překladPřeklad|en|Capital punishment in the Czech Republic|150233399}}
<references />
 
[[Kategorie:Tresty]]