Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 16 bajtů ,  před 6 lety
m
{{Překlady}} hned pod nadpis Reference; kosmetické úpravy
|prezident3 = [[Gamál Násir]]
|předchůdce3 = [[Husajn el-Šafej]]
|nástupce3 = [[Ali Sabri]]
|od4 = [[17. únor]]a [[1964]]
|do4 = [[březen]] [[1964]]
|prezident4 = [[Gamál Násir]]
|předchůdce4 = [[Husajn el-Šafej]]
|nástupce4 = [[Zakaríja Mohieddin]]
|úřad5 = Předseda Lidového shromáždění
|od5 = [[26. březen|26. března]] [[1964]]
|do5 = [[12. listopad]]u [[1968]]
|prezident5 = [[Gamál Násir]]
|nástupce5 = [[Muhammad Labib Skokeir]]
|od6 = [[21. červenec|21. července]] [[1960]]
|do6 = [[27. září]] [[1961]]
 
== Život ==
Narodil se 25. prosince 1918 ve vesnici [[Mít Abú al-Kúm]] v egyptském guvernorátu [[Minúfija]]. Pocházel z chudé rodiny a byl jedním ze třinácti sourozenců. Jeho bratr Atef Sádát se později stal pilotem a byl zabit během Jomkipurské války v říjnu 1973.<ref>[http://aad.archives.gov/aad/createpdf?rid=58045&dt=2474&dl=1345 US diplomatic cable about Atef Sadat's funeral] {{en}}</ref> Jeho otec Anvar Muhammad El-Sádát byl Egypťan a jeho matka Sit Al-Berain se narodila v Egyptě súdánskému otci a egyptské matce. Dětství strávil u své babičky, která mu často vyprávěla příběhy, které byly plné odporu vůči britské okupaci.<ref name="ibiblio">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.iBiblio.org/sullivan/bios/Sadat-bio.html | titul=Anwar Sadat, ibiblio.org | datum aktualizace=2009-01-25 | datum přístupu=2012-07-07 }} {{en}}</ref> Během svého dětství vzhlížel ke čtyřem významným osobnostem. Jeho prvním hrdinou byl Zahran, egyptský farmář, který byl podle příběhu obviněn z vraždy britského vojáka, v důsledku čehož byl následně oběšen. Právě tyto a další podobné příběhy vybudovaly v Sádátovi vztah k vlastenectví, hodnotě, které se držel celý život.<ref name="ibiblio" />
 
Druhou osobností, ke které vzhlížel, byl [[Turecko|turecký]] vojevůdce [[Mustafa Kemal Atatürk|Kemal Atatürk]]. Sádát na něm obdivoval jeho schopnost zbavit se cizí nadvlády a rovněž jeho sociální reformy. Dalším jeho vzorem byl [[Mahátma Gándhí]] a jeho filosofie aktivního, ale nenásilného odporu v boji proti bezpráví. Sádát byl rovněž fascinován [[Adolf Hitler|Hitlerovo]] nacistickou armádou, která se za velmi krátkou dobu stala velkou hrozbou pro [[Spojené království|Velkou Británii]].<ref name="ibiblio" />
== Prezident ==
=== Začátky ===
Sádátovi nebylo v jeho začátcích předpovídáno dlouhé vládnutí. Široká veřejnost v něm viděla pouze loutku svého předchůdce Gamála Násira. A právě Násirovi stoupenci ve vládě viděli v Sádátovi někoho, s kým budou moci snadno manipulovat. Sádát však všechny překvapil sérií vychytralých politických kroků, kterými si nejen zajistil setrvání v úřadě, ale i potvrdil svoje postavení coby vůdce.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.onwar.com/aced/chrono/c1900s/yr70/fegypt1971a.htm | titul=Egypt Corrective Revolution 1971 | vydavatel= Onwar.com | datum aktualizace=2000-12-16 | datum přístupu=2012-07-07 }} {{en}}</ref>
 
15. května 1971 oznámil Sádát takzvanou Nápravnou revoluci<ref>{{citace monografie | jméno = Gilles | příjmení = Kepel | titul = Le Prophete ET Pharaon | vydavatel = Gallimard | rok = 2012 | strany = 74 | isbn = 978-2070445479}} {{fr}}</ref>, kterou chtěl očistit vládu, politické a bezpečnostní orgány od fanatického Násirismu. Sádát podporoval vznik islamistického hnutí, které bylo za vlády jeho předchůdce zakázáno. Ve víře, že islamisté budou společensky konzervativní, jim dal výměnou za politickou podporu značnou “kulturní a ideologickou autonomii”.<ref>{{citace monografie | jméno = Gilles | příjmení = Kepel | titul = Jihad: the trail of political Islam| vydavatel = Belknap Press | rok = 2002 | počet stran = 464 | strany = 83 | isbn = 978-0674008779}} {{en}}</ref>
 
V roce 1971, rok po ukončení [[Opotřebovací válka|Opotřebovací války]], podpořil Sádát mírové návrhy [[Organizace spojených národů]], která navrhovala uzavření míru mezi Egyptem a Izraelem s tím, že se hranice mezi účastníky konfliktu vrátí před červen 1967, kdy válka začala. Tato mírová iniciativa se však nezdařila, neboť Izrael ani [[Spojené státy americké]] tyto podmínky neakceptovaly.
 
=== Začátek mírového procesu ===
Egyptská vítězství z počátku války zvedla morálku v celém Egyptě a Sádát se stal na mnoho let národním hrdinou. Následná mírová jednání vedla k znovuotevření [[Suezský průplav|Suezského průplavu]]. Nová Sádátova mírová politika vedla k dalším smlouvám s Izraelem. 18. ledna 1974 a 4. září 1975 uzavřeli dohodu o stažení vojenských sil. 8. dubna 1976 navštívil Sádát poprvé [[Vatikán]], kde pro své úsilí o mír s Izraelem získal podporu papeže [[Pavel VI.|Pavla VI.]]<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.vatican.va/holy_father/paul_vi/speeches/1976/documents/hf_p-vi_spe_19760408_presidente-egitto_en.html | titul=Text of Pope's message to Sadat | vydavatel= Vatican.va | datum přístupu=2012-07-07 }} {{en}}</ref> Rovněž ho při té příležitosti pozval na návštěvu do Káhiry.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://aad.archives.gov/aad/createpdf?rid=80873&dt=2082&dl=1345 | titul=John Anthony Volpe (US Ambassador to Italy), cable describing Sadat's visit to the Vatican | datum přístupu=2012-07-07 }} {{en}}</ref>
 
20. listopadu 1977 se Sádát stal prvním arabským vůdcem, který oficiálně navštívil Izrael, kde se setkal s izraelským premiérem [[Menachem Begin]]em. Sádát zde před poslanci hovořil o své vizi, jak dosáhnout úplného míru v arabsko-izraelském konfliktu.
Hlavním bodem smlouvy bylo vzájemné uznání obou zemí, ukončení válečného stavu, který existoval od [[První arabsko-izraelská válka|války za nezávislost]] a stažení izraelských vojsk a civilistů ze Sinajského poloostrova, který Izrael zabral v&nbsp;roce 1967 během Šestidenní války. Smlouva rovněž zajišťovala volný průjezd izraelských lodí Suezským průplavem a přiznání statusu mezinárodních vod [[Tiranská úžina|Tiranské úžině]] a [[Akabský záliv|Akabskému zálivu]]. Tato dohoda udělala z Egypta první arabskou zemi, která oficiálně uznala Izrael. [[Izrael]] se postupně stáhl ze Sinajského poloostrova a celá oblast byla navrácena 25.&nbsp;dubna 1982.
 
Smlouva, která získala podporu mezi Egypťany, extrémně pobouřila celý arabský svět, zejména muslimy.<ref>{{citace monografie | jméno = P.J. | příjmení = Vatikiotis | titul = The History of Modern Egypt: From Muhammad Ali to Mubarak | vydavatel = Johns Hopkins University | vydání = 4 | rok = 1991 | místo = Baltimore | počet stran = 560 | strany = 443 | isbn = 0-8018-4214-X}} {{en}}</ref> Jeho předchůdce Gamál Násir vytvořil z Egypta ikonu arabského nacionalismu. Jeho ideologie tak byla po válce v&nbsp;roce 1973 odstavena na vedlejší kolej. Sádátovo podepsání mírové smlouvy mnoho ne-egyptských Arabů chápalo jako postavení egyptských zájmů před zájmy arabské, čímž se odklonil od Násirovi snahy o&nbsp;[[panarabismus]] a vize jednotného arabského státu.<ref name="nytimes">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.nytimes.com/learning/general/onthisday/bday/1225.html | titul=Anwar el-Sadat, the Daring Arab Pioneer of Peace with Israel | vydavatel= The New York Times | datum přístupu=2007-09-16 }} {{en}}</ref> Mnozí Arabové rovněž považovali za zradu Sádátovu náklonost ke Spojeným státům.
 
V roce 1979 [[Liga arabských států]] vyloučila Egypt ze svých řad, a to právě z&nbsp;důvodu podepsání této mírové smlouvy. Následně přesunula své sídlo z&nbsp;Káhiry, kde se do té doby nacházelo, do [[Tunis]]u. Egypt se znovu stal členem Arabské ligy až v&nbsp;roce 1989. Sídlo této organizace se opět vrátilo do egyptského hlavního města.<ref name="nytimes" />
 
=== Atentát ===
Poslední roky Sádátovi vlády byly poznamenány řadou nepokojů a obvinění z korupce. V lednu 1977 se zvedla velká vlna protestů proti ekonomické liberalizaci, konkrétně proti zvýšení cen základních potřeb. Nepokoje trvaly dva dny, behem nichž se v Káhiře sešlo stovky tisíc protestujících. Pouze v Káhiře bylo poničeno 120 autobusů a stovky budov.<ref>{{citace monografie | jméno = Mary Ann | příjmení = Weaver | titul = Portrait of Egypt | vydavatel = Farrar, Straus and Giroux | rok = 2000 | počet stran = 288 | strany = 25 | isbn = 0374527105}} {{en}}</ref> Nepokoje byly ukončeny nasazením armády a znovu zavedeným dohledem nad cenami.<ref>{{citace monografie | jméno = Roy | příjmení = Olivier | titul = Failure of Political Islam | vydavatel = Harvard University Press | rok = 1994 | počet stran = 256 | strany = 56 | isbn = 0-674-29140-9}} {{en}}</ref> Dalo by se říci, že byl Sádát zavražděn na vrcholu své neoblíbenosti.<ref>{{citace monografie | jméno = Gilles | příjmení = Kepel | titul = Le Prophete ET Pharaon | vydavatel = Gallimard | rok = 2012 | strany = 192 | isbn = 978-2070445479}} {{fr}}</ref>
 
6. října 1981 byl Anvar Sádát zavražděn. Stalo se tak v Káhiře během každoročního průvodu, který oslavoval úspěch [[operace Badr]] v Jomkipurské válce. Během této akce Egypt překročil Suezský průplav a prolomil izraelskou Bar Levovu linii. Kromě Sádáta bylo zabito dalších jedenáct lidí včetně kubánského ambasadora, ománského generála a biskupa [[Koptská pravoslavná církev|koptské pravoslavné církve]]. Dalších 28 lidí bylo zraněno včetně viceprezidenta a pozdějšího Sádátova nástupce [[Husní Mubárak|Husního Mubáraka]], irského ministra obrany a čtyř amerických důstojníků.
=== Reference ===
{{Překlad|en|Anwar Sadat|500527978}}
<references />
 
=== Související články ===
1 084 528

editací