|
== Životní osudy ==
Vici]]. O rok později se stal zástupcem rektora koleje Tovaryšstva Ježíšova v [[Brno|Brně]], kde také dirigoval studentský orchestr. Se svou [[Učitel|pedagogickou]] prací však záhy skončil a odešel studovat [[teologie|teologii]]. Po třech letech studia, [[4. únor]]a [[1683]] přijímá kněžské vysvěcení. Na studiích také potkal jednoho ze svých největších přátel, pátera [[Jindřich Václav Richter|Jindřicha Václava Richtera]], který si zvolil stejný osud. Navzdory svým rodičům se stává [[kněz]]em a v přibližně stejné době jako Fritz zažádal o odchod do [[misie|misií]]. Z Čech odchází [[4. říjen|4. října]], 44 dní před Fritzem. Richtera a Fritze nepojil jen podobný osud, ale také zájem o [[geografie|geografii]]. Richter při svých misijních cestách zakreslil mapu řeky [[Ucayali]], kterou Fritz posléze začlenil do své mapy celého toku.
V témže roce, [[3. červen|3. června]], poslal Samuel Fritz řádovému generálovi svou první žádost o vyslání do misií.
Píše v ní:
:''„Náš veledůstojný Otče v Kristu.''
:''Ostýchal bych se ovšem, já nejnehodnější ze synů, obrátit se na Vaši nejdůstojnější Paternitu, kdyby mne k tomu nepohnula tak dobrá záležitost chilské misie. Tou povzbuzen tedy přistupuji s prosbou a co nejpokorněji prosím, aby mě podle své otcovské lásky milostivě ráčila zařadit do počtu misionářů chilského království, jestliže svítá nějaká naděje, že já, slabý nástroj, bych mohl něco vykonat pro větší slávu Boží a ke spáse a službě duší. Jestli se zdá, že mě bude zdržovat má malá ctnost a chabé vědomosti, doufám, že dostatečné síly dá Boží dobrota, která zvolila slabé na tomto světě k vykonání velkých věcí. 9. dubna jsem vstoupil do svého 30. roku a dělám čtvrtý rok teologie. Ostatně zcela a úplně se dávám k dispozici Vaší Paternity, a bude-li se to líbit Boží velebnosti, budu velmi toužebně očekávat list svaté poslušnosti.''
:''Vaší nejdůstojnější Paternity nejposlušnější syn Samuel Fritz, SJ''
:''V Olomouci na Moravě 3. června 1683.“''
Této žádosti generál [[Karel de Noyelle]] nevyhověl a tak Samuel Fritz posílá [[8. říjen|8. října]] do [[Řím]]a list druhý. O měsíc později, [[14. listopad]]u přichází z Říma povolání k nástupu do misií, do povodí řeky [[Maraňon]], do [[Amazonie]].
Tři dny po obdržení zprávy opustil Fritz [[Čechy]] a vyrazil na cestu do [[Janov (Itálie)|Janova]], kde měl nastoupit na anglickou loď, která by ho přepravila do [[Sevilla|Sevilly]]. Tam dorazil [[10. prosinec|10. prosince]].
Loď odplula jen několik dní po jeho příchodu do Janova. Cesta po moři se však značně protáhla, neboť loď kotvila v téměř každém přístavu na cestě. Další zdržení znamenala bouře, která loď uvěznila v [[Cádiz]]u. Protože čekání na odplutí z Cádizu by znamenalo několikaměsíční zdržení, rozhodl se Samuel Fritz, že se vydá do Sevilly pěšky.
Jakmile však dorazil, zjistil, že bude muset čekat 9 měsíců na odplutí španělské flotily. Tento čas strávil Fritz pilným studiem [[španělština|španělštiny]] a [[geografie]] [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]].
[[24. září]] [[1684]] španělská flotila vyplula. Fritz putoval společně s Richterem. Měli i stejný cíl – Maraňon.
[[26. listopad]]u lodě přistály v přístavu [[Cartagena]]. Strastiplná cesta však ještě nebyla u konce. [[15. prosinec|15. prosince]] [[1684]] opustila výprava misionářů přidělených pro Maraňon Cartagenu a vydala se na dva tisíce kilometrů dlouhou cestu do [[Quito|Quita]], kde také napsal [[17. září]] [[1685]] svůj poslední dopis do Čech. Odsud po krátké přestávce vyrážejí do [[La Laguna|La Laguny]], sídla superiora SJ pro tuto oblast a důležité správní středisko v provincii. Psal se rok [[1685]].
Cesty Fritze a Richtera se rozdělily až v La Laguně. Samuelu Fritzovi byl superiorem [[Juan Lorenz Luzer|Juanem Lorenzem Luzerem]] přidělen kmen [[Omagu]]ů, Richter byl poslán ke [[Cuniv]]ům. Jeden z prvních [[Indiáni|indián]]ů, které Richter pokřtil, [[Jindřich Mameluk]], o jedenáct let později, roku [[1696]], rozpoutal vzpouru a spolu s dalšími indiány Richtera [[vražda|zabil]].
Omaguové byli největším národem na řece. Od ostatních se lišili deformovanou [[lebka|lebkou]]. [[Portugalsko|Portugalci]], další národ, který měl v oblasti Amazonie své zájmy, je nazývali „ploché hlavy“. Bydleli na [[ostrov]]ech nebo na březích [[řeka|řeky]].
Samuel Fritz si po celou dobu své činnosti v misiích vedl deník, který je nejvýznamnějším zdrojem informací o jeho činnosti. Zápisky jsou datovány mezi lety [[1686]]–[[1723]]. Některé jeho části však byly zničeny, když se Fritzovi převrhla [[kanoe]] a on stěží zachránil holý život. Deník v [[18. století]] opsal a Fritzovými dopisy doplnil páter [[Pablo Maroni]].
K Omaguům dorazil Fritz roku [[1686]], založil středisko své misie, redukci San Joachim, a nechal postavit [[kostel]], zasvěcený [[sv. Jáchym]]ovi. Redukce se zakládaly tak, že bylo několik zpravidla chudších indiánů přivedeno, aby trvale žili na jednom místě. Za tři roky cestování se mu podařilo navštívit všechny ostrovy obývané tímto kmenem. Postupem času rozšiřoval území své misie.
Roku [[1689]] se vydal ke kmeni [[Yurimagu]]ů, kteří žili na dolním toku řeky [[Río Negro (přítok Amazonky)|Rio Negro]]. V osadě tohoto kmene byl zastižen mimořádně silnými povodněmi. Ke všem jeho problémům se ještě připojily nemoci – [[horečka]], [[vodnatelnost]] a [[nespavost]].
Protože se ani po třech měsících jeho stav nelepšil, ba naopak, rozhodl se že se bude muset vydat dolů po proudu Amazonky. Doufal, že zde narazí na skupinu Portugalců, která se sem, podle informací od indiánů, vydala sbírat rostlinu ''[[salsaparillo]]'', používanou jako lék proti [[syfilis|syfilidě]].
Mezi [[Španělsko|Španěly]] a [[Portugalsko|Portugalci]] bylo uzavřeno několik smluv (smlouva v bule [[Inter Caetera]], zprostředkovaná [[papež]]em, smlouva v [[Tordesillas]] a smlouva [[Lisabon]]ská), ve kterých si rozdělili [[svět]] na své [[sféry vlivu]]. Vzhledem k nedokonalé [[kartografie|kartografii]] byly smlouvy často porušovány. Proto mohly sahat portugalské výboje až tak vysoko proti proudu Amazonky.
Portugalci se však již vydali do města [[Pará (město)|Pará]]. Samuelu Fritzovi nezbývalo nic jiného, než tam plout také, protože nejbližší Španělé byli tři sta kilometrů proti proudu a taková cesta by pro něj znamenala jistou [[smrt]]. Dne [[11. září]] [[1689]] doráží více mrtvý než živý do Pará. Po dvou měsících se již Samuel Fritz cítil zdráv natolik, že požádal o návrat k [[Omagu]]ům. Byl však Portugalci považován za [[špión]]a a na příkaz guvernéra měl být zadržován do té doby, než portugalský [[panovník|král]] v jeho věci rozhodne.
Odpověď přišla až za 19 měsíců, a psalo se v ní, že chování Portugalců bylo politováníhodné a že má být Fritz ihned dopraven zpátky do své [[misie]]. Nový guvernér [[Antonio de Albuquerque]] mu i přes jeho odpor přidělil několik Portugalců jako ochranu. A tak konečně [[8. červenec|8. července]] [[1691]] opouští Fritz v doprovodu dvou Portugalců a několika indiánů město Pará. Už v této době pracoval na svém největším díle, na mapě Amazonky. Před Portugalci však tuto činnost tajil, protože ji nebyli nakloněni.
Během cesty do redukce San Joachim nacházeli většinu indiánských vesnic vypálených. Zapálili je indiáni ze strachu z Portugalců a poté prchli do lesů. Proto Fritz mnohokrát žádal [[voják]]y, aby se vrátili zpět, že jejich doprovod nepotřebuje. Vždy odmítli. Až v redukci San Joachim mu řekli, že jejich rozkazem bylo přimět Fritze k opuštění misie.
V únoru dalšího roku se vydal do La Laguny, aby informoval superiora o bezpráví páchaném na indiánech Portugalci na španělském území. Bylo mu doporučeno vydat se neprodleně do [[Lima|Limy]] a informovat o tom [[místokrál]]e. Měl tam také vzít svou mapu Amazonie.
Do Limy dorazil [[2. červenec|2. července]] [[1692]]. V Limě jeho příchod vzbudil značné pozdvižení. Jedním z důvodů byl i jeho vzhled. Nezachovala se sice žádná Fritzova podobizna, ale je známo, že byl velice vysoký (necelé 2 metry) a že nosil rusý plnovous.
U místokrále, [[hrabě z Monclovy|hraběte z Monclovy]], se Fritzovi dostalo vřelého přijetí, ale svého cíle nedosáhl. Místokrál mu zaplatil 2000 pesos na zařízení [[kostel]]a, ale nechtěl řešit vleklé portugalsko-španělské hraniční spory. Pokládal je za nedůležité. Fritzovi se ani nepodařilo vydat svou mapu.
Vrátil se do své misie. Cestou pozoroval a pečlivě zakresloval horní tok řeky Maraňon, putoval až k jezeru [[Laurikocha]] v [[Andy|Andách]], které pokládal za pramen Amazonky. Samuel Fritz se po návratu z Limy stal ještě aktivnějším ochráncem práv indiánů (a potažmo i španělského [[panovník|krále]]). Snažil se uskutečnit velký přesun [[Omagu]]ů ze záplavového území, kde žili odnepaměti, na vyvýšené oblasti 'tierra firme'.
I přes počáteční odpor indiánů se mu podařilo svůj záměr uskutečnit. Nově založená [[osada]] založená právě v těchto vyvýšených místech, byla napadena kmenem [[Caumári]]ů. Samuel Fritz ve svém deníku o útoku píše: „Za hluku boje a křiku žen a dětí jsem přiběhl se svým [[kříž]]em, abych byl se svými nově obrácenými nebo za ně [[smrt|zemřel]]. Zároveň jsem přikázal, aby vyzváněli všemi [[zvon]]y.“ Zvuk zvonů útočící indiány vyděsil a tak prchli zpátky do pralesa. Až roku [[1698]] slibují Caumáriové Fritzovi přátelství.
To ale nebyl konec všech přesunů. Na počátku roku [[1695]] vyráží Fritz za kmenem Yurimaguů. Postupem času se mu podařilo všechny přesvědčit, aby se přestěhovali výše po proudu řeky, někdy až 1000 km daleko, na horní Maraňon.
Poté však nastaly problémy s indiánskou nestálostí ve víře. Když se roku [[1697]] vrátil z výpravy k [[Yurimagu]]ům, zjistil že za jeho nepřítomnosti propukly v redukci San Joachim nepokoje, které způsobily velké problémy [[misionář]]ům, kteří ho tam zastupovali. Shodou okolností byli zastupující misionáři rovněž Češi - [[Václav Breyer]] a [[František Vydra]]. Příchod Samuela Fritze Omaguy uklidnil.
Horší však byla vzpoura, které musel čelit roku [[1701]], po návratu z Quita, odkud si měl odvést nové misionáře. Kvůli nemoci se tam však zdržel. Indiáni zapálili kostel a Fritzův dům. Po jeho návratu se podařilo náčelníkovi [[Payorev]]ovi přemluvit většinu Omaguů, aby opustili redukci. Fritz se vydal na cestu po řece hledat uprchlé indiány. Většinu z nich se mu podařilo nalézt a přesvědčit je, aby se vrátili.
V roce [[1704]] se Samuel Fritz stává superiorem maraňonských misií. Z La Laguny, která se mu stala sídlem, se vydal roku [[1706]] do Quita, aby zde intervenoval za pomoc maraňonské oblasti. Dorazil tam [[21. leden|21. ledna]] [[1707]], opět ve velmi špatném zdravotním stavu.
Samozřejmě, že s sebou nesl i svou mapu. Tu se mu zde také konečně podařilo dát vytisknout. Této práce se ujal [[mědirytec]] [[Juan de Narvaez]]. Mapa byla vytištěna roku [[1707]] a dlouho byla považována za pouze Narvaezovo dílo.
Ten rok byla misie pod neutuchajícími nájezdy Portugalců, páter Sanná, který Fritze zastupoval, byl odeslán do Evropy a mnoho indiánů bylo odvlečeno do [[Otrokářství|otroctví]]. Portugalské výboje nakonec vedly k úplnému rozprášení národa Omaguů.
V prosinci [[1712]] byl Samuel Fritz zbaven úřadu superiora. Důvodem bylo snad podezření, že prodal několik indiánů do otroctví.
Zbytek svého života strávil v redukci [[Jéberos]]. Poslední zápis v jeho deníku je z listopadu [[1723]].
Samuel Fritz zemřel [[20. březen|20. března]] [[1725]]. Příčinou [[smrt]]i byla pravděpodobně [[infekce]] způsobená písečnými [[blecha]]mi.
== Epilog ==
| 