Polysulfid vápenatý: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m napřímení odkazu |
m odstranění odrážek u šablony {{Překlad}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
Jako '''polysulfid vápenatý''' se označuje množina [[Vápník|vápenatých]] [[Soli|solí]], kde je [[síra]] ve formě řetězců [[atom]]ů o různé délce. Polysulfid vápenatý (směs různých polysulfidů vápenatých) se používá jako [[pesticid]] v [[zemědělství]] a [[zahradnictví]] (je znám pod [[Obchodní značka|obchodním názvem]] '''Sulka'''). Vzniká reakcí [[Hydroxid vápenatý|hydroxidu vápenatého]] s [[Chemický prvek|elementární]] sírou; lze ho připravovat zahříváním směsi těchto látek s malou příměsí [[tenzid]]u. Používá se obvykle jako [[voda|vodný]] [[roztok]], který má červenožlutou barvu a typický výrazný zápach.
[[New York State Agricultural Experiment Station]] doporučuje pro výrobu koncentrátu použít 36 kg síry, 16 kg čistého [[Oxid vápenatý|páleného vápna]] a 189 litrů vody. Hmotnostní poměr pro reakci je 2,25:1 – takto vzniká v největší míře pentasulfid. Použije-li se místo páleného vápna [[hydroxid vápenatý|vápenný hydrát]], je potřeba zvýšit množství o třetinu nebo víc (na dané množství síry). Také při nižší čistotě vápna (ať už páleného nebo hydrátu) se musí patřičně navýšit jeho množství. Použití vápna s čistotou pod 90
== Použití ==
Řádek 8:
Pěstitelé [[bonsaj]]í používají neředěný polysulfid vápenatý k bělení, sterilizaci a konzervaci suchých větví na bonsajích, aby měly starý vzhled.<ref>[http://www.bonsaiprimer.com/jinshari/jinshari.html The Bonsai Primer: Jin and Sharimiki<!-- Bot generated title -->]</ref> Nepostřikují celý strom, jako se to dělá při běžném pesticidním ošetřování, nýbrž nanášejí přípravek přímo na [[dřevo]]; často přidávají malé množství tmavé barvy, aby byl vzhled přirozenější. Bez obarvení se dřevo vybělí do odstínu slonové kosti a nějakou dobu trvá, než získá přirozený odstín.<ref name="Bonsai Masterclass">{{cite book | author= Chan, Peter | title=Bonsai Masterclass | publisher=Sterling Publishing Company Inc. | year=1987 | pages=146–147 | isbn=0-8069-6763-3}}</ref> Protože nedochází ke kontaktu s listy nebo jehličím, lze tuto techniku používat i pro stálezelené stromy.
Zředěné roztoky (1:16 až 1:32; neředěný roztok je [[Žíravina|žíravý]] a může způsobit [[poleptání]]) se používají také jako lázeň pro zvířata proti [[kožní mykóza|kožním plísním]] a [[Parazitismus|
== Bezpečnost ==
Řádek 19:
== Reference ==
<references />
== Literatura ==
* „Chemical Investigation of Best Conditions for Making the Lime-Sulfur Wash“,
== Externí odkazy ==
| |||