Verze z 17. 12. 2012, 20:14 editovat SantoshBot (diskuse \| příspěvky) 504 editací m r2.7.3) (Robot: Přidávám bn:এডওয়ার্ড টেলার ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 1. 2013, 18:21 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m {{Překlad}} bez odrážky; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 18: Edward Teller se narodil v [[Rakousko-Uhersko\|Rakousku-Uhersku]]. Jeho otec Miksa Teller byl právník. Když byl Edward malý, mluvil velice pomalu a jeho dědeček upozorňoval dokonce na to, že může být retardovaný. Teller odmaturoval v [[Maďarsko\|Maďarsku]]. Zajímala ho nejen [[matematika]], ale když mu otec kvůli lepší možnosti výdělku doporučil studium [[chemie]], zapsal se Teller na Budapešťskou technickou universitu. 2. ledna roku [[1926]] Teller opustil [[Maďarsko]] kvůli [[fašismus\|fašistickému režimu]] a kvůli zákonu [[Numerus clausus]]. V [[Karlsruhe]] nejdříve studoval matematiku a chemii. Roku [[1927]] zde měl přednášku profesor [[Mark Hermann]] o kvantové mechanice jako o základě [[chemie]]. Tellera zaujala daná problematika a tak začal studovat fyziku. Na jaře roku [[1928]] se už učil fyziku v [[Mnichov~~\|Mnichově~~]]ě pod dohledem [[Arnold Sommerfeld\|Arnolda Sommerfelda]]. Ve stejném roce přišel Teller o část nohy při dopravní nehodě [[tramvaj]]e. Od té doby měl místo chodidla protézu a kulhal až do konce života. Na podzim roku [[1928]] odešel studovat do [[Lipsko\|Lipska]], kde byl jeho profesorem [[Werner Heisenberg]]. V roce [[1930]] tu získal doktorát fyziky. Ve stejném roce se Teller spřátelil i s ruskými fyziky [[George Gamow\|Georgem Gamowem]] a s [[Lev Davidovič Landau\|Lvem Landauem]], kteří byli v této době v západní Evropě. Teller se později zabýval molekulární spektroskopií. V této oblasti je jeho nejznámějším objevem [[Jahn-Tellerův efekt]] ([[1937]]). Poté pracoval dva roky v [[Göttingen]]u, kde se stal asistentem pozdějšího nositele Nobelovy ceny, [[James Franck\|Jamese Francka]]. Teller opustil [[Německo]] v roce [[1933]] a na krátkou dobu odchází do [[Anglie]] a potom odchází na rok do [[Kodaň\|Kodaně]], kde pracoval pod vedením [[Niels Bohr\|Nielsa Bohra]]. Roku [[1933]] se oženil s "Mici" (Mária Harkányi). Řádek 26: Pod druhé světové válce se spolu se [[Stan Ulam\|Stanem Ulamem]] (rovněž [[Židé\|židem]]) stal vedoucí osobností vývoje americké [[Termonukleární zbraň\|vodíkové bomby]], jejíž prototyp získal název ''Teller-Ulamova bomba''. Získal značný politický vliv a dostal se do ostrého konfliktu s řadou kolegů, včetně „otce atomové bomby“ [[Robert Oppenheimer\|Roberta Oppenheimera]], kteří usilovali o kontrolu atomových zbraní. * {{~~překlad~~Překlad\|sk\|Edward Teller\|2059084}} == Externí odkazy ==

Edward Teller: Porovnání verzí