Verze z 2. 12. 2012, 19:46 editovat G3robot (diskuse \| příspěvky) 138 738 editací m komprese kódu, substituce šablony vjazyce2 ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 1. 2013, 17:32 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m {{Překlad}} bez odrážky; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Zbytečný člověk''' ({{Vjazyce\|ru}} {{Cizojazyčně\|ru\|''лишний человек''}}, lišnij čelověk) je častý [[motiv]] v [[ruská literatura\|ruské literatuře]] [[19. století]]. Jedná se o typ osobitého jedince, zejména [[šlechta\|šlechtice]] či příslušníka vyšší společenské vrstvy, snad [[vloha\|~~talent~~talentovaného]]~~ovaného~~ a schopného, který se ale nehodí pro obvyklou kariéru ve státní službě. V důsledku toho se stane líným, neúspěšným, ve vztahu ke svému životu zcela pasivním, má pocit, že je zbytečný. Typickou postavou tohoto typu je ''[[Oblomov]]'' ze stejnojmenného [[román]]u [[Ivan Alexandrovič Gončarov\|Ivana Alexandroviče Gončarova]], nepojmenovaná hlavní postava [[Fjodor Michajlovič Dostojevskij\|Dostojevského]] ''Zápisků z podzemí'', Pečorin v [[Lermontov]]ově [[román]]u ''[[Hrdina naší doby]]'', ''Rudin'' ze stejnojmenného [[román]]u [[Ivan Sergejevič Turgeněv\|Ivana Sergejeviče Turgeněva]] a zejména [[Puškin]]ův ''[[Evžen Oněgin]]'' ve stejnojmenném veršovaném románu. Mimo ruskou literaturu je tento motiv použit například v [[George Gordon Byron\|~~Byron~~Byronově]]~~ově~~ básni ''Childe Haroldova pouť''. Motiv zbytečného člověka je většinou zpracováván v [[román]]ech a [[novela (literatura)\|novelách]], občas také ve větších básnických dílech. Tato díla se většinou vyznačují podrobnou psychologií postav. Jedná se o jeden z převažujících literárních motivů ruského [[romantismus\|romantismu]] a [[realismus\|realismu]]. == Reference == *{{~~překlad~~Překlad\|en\|superfluous man\|146280987}} [[Kategorie:Ruská literatura]]

Zbytečný člověk: Porovnání verzí