Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 6 lety
m
{{Překlad}} bez odrážky; kosmetické úpravy
 
== Dějiny mezinárodního humanitárního práva ==
[[FileSoubor:Herter - In the name of mercy give.jpg|thumb|200px|Plakát červeného kříže během první světové války]]
V roce [[1862]] [[Henri Dunant]] vydal knihu '' Vzpomínka na Solferino'' ve které popsal hrůzy války. <ref>{{cite book | last = Dunant | first = Henry | title = A Memory of Solferino | url = http://www.icrc.org/web/eng/siteeng0.nsf/htmlall/p0361 }} English version, full text online.</ref> Jeho válečné zkušenosti ho inspirovaly, aby navrhl:
# založení permanentní agentury humanitární pomoci ve válce,
# smlouvu, kterou by byla uznána neutralita této agentury a povolila humanitární pomoc ve válečné zóně.
V inspiraci vlny humanitárního a pacifického entusiasmu po druhé světové válce a pobouření válečnými zločiny odhalenými během [[Norimberský proces|Norimberském procesu]] série konferencí byla vedena v roce 1949 a znovu potvrdila, rozšířila a revidovala předchozí tři úmluvy a přijala čtvrtou úmluvu o ochraně civilních osob během války.
 
Přes délku těchto dokumentů, během času se ukázalo, že jsou nekompletní. Ve skutečnosti se povaha válek v období [[studená válka|studené války]] změnila, což vedlo řadu lidí, že Ženevské úmluvy upravují vyhaslou realitu<ref>{{cite book | last = Kolb| first = Robert| title = Ius in bello| publisher = Helbing Lichtenhahn | location = Basel | year = 2009 | code=[ISBN 978-2-8027-2848-1]}}</ref>: na druhé straně, většina ozbrojených konfliktů byla vnitřními či občanskými válkami v dalším pohledu většina moderních asymetrických válek byla způsobila zvyšující se ztráty na civilistech, což vedlo k potřebě poskytnout civilním osobám a objektům další ochranu v bojové situaci, tedy k aktualizaci Haagských úmluv.
 
Z těchto důvodů byli přijaty roku 1977 dva dodatkové protokoly, který rozšířili podmínky Ženevských úmluv. V roce 2005 byl přijat třetí dodatkový protokol o přijetí dalšího ochranného znaku, Červeného krystalu.
== Úmluvy a dodatkové protokoly ==
Ženevské úmluvy zahrnují pravidla, která se použijí během ozbrojeného konfliktu a zajišťují ochranu osobám, které nejsou nebo dále nemohou být účastny bojů, například
* zranění či nemocní,
* [[váleční zajatci]],
* [[civilisté]],
* [[zdravotníci|zdravotnický]] a církevní personál.
=== Úmluvy ===
Tři původní Ženevské úmluvy přijaté před druhou světovou válkou byly revidovány v roce [[1949]] a byla připojena čtvrtá úmluva.
* [[První Ženevská úmluva]] o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli
* [[Druhá Ženevská úmluva]] o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených sil na moři
* [[Třetí Ženevská úmluva]] o zacházení s válečnými zajatci
* [[Čtvrtá Ženevská úmluva]] o ochraně civilních osob za války
=== Dodatkové protokoly ===
Úmluvy z roku 1949 byly pozměněny třemi dodatkovými protokoly
* [[Protokol I]] (1977) Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů
Ženevské úmluvy se použijí v okamžiku války nebo ozbrojeného konfliktu, vázány jsou vlády které úmluvy ratifikovaly. Ve společných ustanoveních článků 2 a 3 je upraveno použití těchto úmluv.
 
=== Společné ustanovení článku 2 týkající se mezinárodních ozbrojených konfliktů ===
Toto ustanovení stanoví, že se Ženevské úmluvy použijí ve všech případech mezinárodních konfliktů, pokud alespoň jeden z válčících státu ratifikoval úmluvy. Zejména:
* Úmluvy se použijí ve všech případech [[vyhlášení války]] mezi smluvními státy.
Pokud jsou kritéria mezinárodního konfliktu shledána, plná ochrana podle úmluv se pokládá za uplatněnou.
 
=== Společné ustanovení článku 3 týkající se vnitrostátních ozbrojených konfliktů ===
Ustanovení článku 3 stanoví, že jistá minimální pravidla válečného práva se také použijí v ozbrojeném konfliktu, který nemá mezinárodní charakter, ale je probíhá uvnitř hranic jednoho státu. Aplikace tohoto ustanovení vyžaduje [[výklad (právo)|interpretaci]] pojmu ''ozbrojený konflikt''.<ref name=pictet/> Například by se ustanovení použilo v případě konfliktu mezi vládními a povstaleckými silami nebo mezi dvěma povstaleckými skupinami nebo jinými konflikty válečného charakteru uvnitř jednoho státu. Útok skupiny osob na policejní stanici nebude považován za ozbrojený konflikt podle článku 3, ale pouze akci podle práva daného státu.<ref name=pictet/>
 
Ženevské úmluvy jako celek nejsou použitelné v situaci vnitrostátního ozbrojeného konfliktu, pouze omezené podmínky ustanovení článku 3<ref name=pictet/> a dále [[Protokol II|Protokolu II]]. Důvodem omezení by byl konflikt s právy svrchovaného státu. V případě použití tohoto ustanovení platí:
* S osobami, které se aktivně neúčasní útočných akcí, včetně vojenských osob zraněných, nemocných či zajištěných bude zacházeno humánně.
* Zranění a nemocní budou ošetření.
 
== Vynucování úmluv ==
=== Ochranné mocnosti ===
Pojem ''ochranná mocnost'' má v úmluvách specifický význam. Ochranná mocnost je stát, který není částí ozbrojeného konfliktu, ale souhlasil s ochranou zájmů státu, který je součástí konfliktu. Ochranná mocnost je zprostředkovatelem umožňujícím komunikaci mezi stranami konfliktu. Ochranná mocnost také dohlíží na dodržování úmluv, jako například návštěva válečných zajatců nebo válečné zóny. Ochranná mocnost jedná jako zastánce zajatců, zraněných a civilistů.
 
=== Vážná porušení úmluv ===
{{Podrobně|Válečný zločin}}
Ne všechna porušení úmluv mají stejnou váhu. Nejzávažnější zločiny jsou označeny jako ''závažná porušení'' a poskytují právní definici [[válečný zločin|válečných zločinů]]. Závažná porušení třetí a čtvrté úmluvy zahrnují následující činy, pokud byly spáchány proti chráněných osobám:
* úmyslné zabití, mučení nebo nelidské a kruté zacházení, včetně biologických experimentů,
* úmyslné způsobení velkého trpení nebo zranění,
* přesvědčování osob ke službě v nepřátelských ozbrojených silách,
* úmyslné zbavení či znemožnění práva spravedlivý proces.
 
Za vážená porušení čtvrté úmluvy se dále považují:
* braní rukojmích,
* rozsáhlé ničení a zabavení majetku neoprávněné vojenskou nutností a to nezákonně a bezohledně,
* nezákonné deportace nebo uvěznění osob.<ref name=icrc>[http://www.icrc.org/Web/Eng/siteeng0.nsf/html/5ZMGF9 How "grave breaches" are defined in the Geneva Conventions and Additional Protocols], International Committee of the Red Cross.</ref>
 
Státy, které jsou stranami úmluv, musí přijmout a vynucovat zákony trestající jakýkoliv takový trestný čin. Státy jsou také povinny vyhledat osoby, které spáchaly dané trestné činy nebo je neřídily a postavit je před soud bez ohledu na jejich občanství a místo kde byl trestný čin spáchán. Princip universality platí také pro vynucování úmluv.
{{sisterlinks|s=Ženevské úmluvy na ochranu obětí války|commons=Category:Geneva Conventions Protocols}}
=== Reference ===
*{{překladPřeklad|en|Geneva Conventions|430024882}}
<references />
 
 
=== Externí odkazy ===
* {{cs}} [http://www.cervenykriz.eu/cz/mhp/konvence.htm Ženevské úmluvy]
* {{cs}} [http://www.cervenykriz.eu/humanitarnipravo mezinárodní humanitární právo]
 
{{Mezinárodní humanitární právo}}
1 084 181

editací