Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie: Porovnání verzí

m
odstranění odrážek u šablony {{Překlad}}; kosmetické úpravy
m (WPCleaner v1.21 - Opraveno pomocí WP:WCW - Odkaz shodný se svým popisem)
m (odstranění odrážek u šablony {{Překlad}}; kosmetické úpravy)
== První zasedání ==
 
[[26. listopad|26. listopadu]]u [[1942]] uspořádali partyzánští vůdci Jugoslávie první setkání AVNOJe v [[Bihać]]i, ve městě v nejzápadnějším cípu [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]]. Zde se snažili nejen jednat o situaci v zemi, ale získat také i podporu v zahraničí - uznání že jsou jedinou politickou silou, která má právo jednat za národy Jugoslávie. Cílem tak bylo oslabit exilovou vládu i jiné skupiny v zemi, přesněji [[Četnici|četnické]] hnutí, jehož cílem bylo naopak obnovit monarchii. Proto také nebyli členy rady pouze komunisti, zastupeny byla i další názorové proudy. Titovi komunisté ale celé organizaci předsedali a jejich vliv byl zcela klíčový. Jednání delegátů diskutovalo o následujících klíčových bodech:
 
* [[demokracie]]
 
[[Soubor:AVNOJ Jajce-2005.jpg|right|thumb|Budova v Jajce, kde se konalo druhé zasedání Rady]]
Druhé zasedání protifašistické rady se konalo v [[Jajce]], v období od [[21. listopad|21. listopadu]]u do [[29. listopad|29. listopadu]]u. Tito prohlásil AVNOJ vedoucím orgánem v zemi. Byly dále konkretizovány body poválečného zřízení země:
 
* Bude vytvořena federativní Jugoslávie, založená na právu sebeurčení. V souladu s tím bylo plánováno, že jihoslovanské národy, tedy nyní již [[Srbové]], [[Chorvati]], [[Slovinci]], [[Makedonci]] a [[Černohorci]] jmenovitě (nikoliv již pouze Srbové, Chorvati a Slovinci jako v časech království) budou mít jednotná práva ve všech republikách. Byly nyní považovány za tzv. [[konstitutivní národ|konstitutivní národy]]y. Byl tedy přijat [[Sovětský svaz|sovětský]] model decentralizace státu a vícestupňové federace (tzn. jednotlivé celky mají na svém území další ještě podřízené jednotky). Tento návrh byl sice odsouhlasem, [[Moša Pijade]] však žádal otevřít ještě otázku možného [[právo na sebeurčení|práva na sebeurčení]] chorvatských Srbů.<ref name="Troud65">{{Citace monografie
| příjmení = Troud
| jméno = Gilles
== Třetí zasedání ==
 
Třetí zasedání AVNOJe se konalo již po porážce okupantů od 7. do 10. srpna 1945. AVNOJ se zde prohlásil za dočasné národní shromáždění účinné do doby, než bude svoláno Ústavodárné shromáždění. Původní delegáty této rady doplnili ještě poslanci zvolení ve volbách roku [[1938]], kteří nebyli kompromitováni kolaborací s okupanty, což bylo především reakcí na snahu Británie zapojit do fungování státu také nekomunistické síly. [[11. listopad|11. listopadu]]u [[1945]] se konaly volby do Ústavodárného shromáždění. V nich kandidáti Národní fronty získali 96 % hlasů. Národní skupština následně vyhlásila [[29. listopad|29. listopadu]]u 1945 Federativní lidovou republiku Jugoslávii (FLRJ), jako federativní stát šesti rovnoprávných republik.
 
== Reference ==
{{Commonscat|AVNOJ}}
<references />
*{{Překlad|sr|Antifašističko veće narodnog oslobođenja Jugoslavije|2130141}}
 
[[Kategorie:Komunismus]]
1 121 316

editací