Utrecht: Porovnání verzí

Přidáno 184 bajtů ,  před 8 lety
m
typo, odkazy
m (napřímení odkazu)
m (typo, odkazy)
 
== Historie ==
Město založili [[Starověký Řím|Římané]] roku [[48]] n. l. [[Starověký Řím|Římané]], kteří vybudovali na řece [[Rýn]] pevnost s názvem ''Traiectum'', vztahujícím se k poloze u říčního [[brod]]u. Ta byla součástí řady pevností[[pevnost]]í chránících severní hranici říše, a to zejména proti [[Germáni|Germánům]]. Centrum města podle archeologických nálezů leželo na dnešním Dómském náměstí ([[Domplein]]). Ve [[2. století]] byly dřevěné [[hradba|hradby]] pevnosti nahrazeny kamennými. Kolem roku [[275]] nemohli Římané severní hranici kvůli pravidelným germánským nájezdům udržet a pevnosti včetně Utrechtu opustili.
 
Ve středověku bylo město v mapách označováno latinsky jako ''Ultra Traiectum''. Později se mu začalo říkat dnešním názvem Utrecht.
 
První zmínky od odchodu Římanů se o městě objevují až v [[7. století]], kdy na místě nechal [[Dagobert I.]] postavit kostel [[MartinKatedrála svatého Martina z Tours (Utrecht)|kostel sv. Martina]], který byl ale následně zničen. Koncem [[7. století]] se stal anglosaský misionář [[svatý VilibrordWillibrord]] [[biskup]]em, jeho instalace roku [[696]] je považována za založení utrechtského biskupství. Od [[11. století]] bylo toto biskupství státem začleněným do [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]].
 
Utrecht se již kolem roku 1000 stal střediskem dálkového obchodu s Anglií a Skandinávií, jedním z nejvýznamnějších měst v oblasti dnešního Nizozemí. Během 11.-15.století bylo ve městě a okolí bylo postaveno několik kostelů a klášterů. Od roku [[1254]] se stavěla [[gotika|gotická]] katedrála sv. Martina z Tours, od roku [[1320]] její (nyní samostatně stojící) monumentální věž ''Domtoren''.
 
Tehdejší význam města ilustruje i to, že v roce [[1522]] byl utrechtský rodák, teolog Adriaan Florenszoon Boeyens, zvolen do [[papež]]ského úřadu, který zastával pod jménem [[Hadrián VI.|Hadrián VI]] necelý jeden rok.
 
V roce [[1579]] podepsalo sedm severních provincií podepsalo ''[[Utrechtská unie|Utrechtskou unii]]'', která spojila jejich síly v boji proti [[Španělsko|Španělsku]] a která stala se stala základem [[Republika spojených nizozemských provincií|Republiky spojených nizozemských provincií]]. V republice měli většinu [[Protestantismus|protestanté]] a roku [[1580]] byla zrušena biskupství včetně utrechtského, které bylo předtím roku [[1559]] povýšeno na [[arcibiskupství]]. Zvýšil se přímý vliv republiky (v níž hrálo hlavní roli [[Holandsko]]) na správu města, což znamenalo, že rozvoj Utrechtu jako města s početným zastoupením katolíků dlouhodobě stagnoval.
 
Roku [[1843]] spojila železnice Utrecht s [[Amsterdam]]em, poté se Utrecht stal postupně hlavním železničním uzlem v Nizozemsku.
 
== Obyvatelstvo ==
K 1. lednu roku [[2012]] žilo v Utrechtu 316 160 obyvatel a v celé utrechtské aglomeraci kolem 660  000 lidí. Etnické složení bylo v roce 2003: 68 % Nizozemců, 9 % Maročanů, 5 % Turků, 3 % Surinamců a 15 % ostatních etnických skupin.
 
Předpokládá se, že v roce 2020 by mohlo být v Utrechtu 340 000 obyvatel.
== Pamětihodnosti a muzea ==
[[Soubor:Domtoren vanaf Brigittenstraat.jpg|thumb|right|Věž Domtoren a kostel Domkerk]]
Utrecht je významný jako městská památková rezervace s pozoruhodným urbanistickým uspořádáním, viditelným z věže. Kolem dómu založil [[biskup Bernold]] v 11. století na půdorysu ramen kříže čtyři chrámy: sv. Jana, sv. Petra, sv. Pavla a Panny Marie. Během 12. až 15. století přibyly další chrámy (sv. Salvátora, sv. Mikuláše, sv. Gertrudy) a kláštery (sv. Kateřiny). Město je známé také desítkami staveb gotického až barokního původu ve třech čtvrtích, kolem katedrály, Rybího trhu [[(Vismarkt)]] a východně od železničního nádraží.
 
* Proslulá věž dómu [[Domtoren]] je vysoká 112  metrů, přísluší k bývalé [[katedrála svatého Martina z Tours (Utrecht)|katedrále svatého Martina z Tours]], jejíž hlavní (podélná) loď byla zničena větrnou smrští v srpnu roku 1674. Je to nejvyšší kostelní věž v Nizozemsku, byla postavena v letech 1320–1382, je v ní 13 zvonů se zvonkohrou, hrající po čtvrthodinách. Je přístupná s průvodcem, stoupá se po 465 schodech do výšky 102 metrů. V průjezdu věže je zajímavá síťová klenba.
 
* [[Katedrála svatého Martina z Tours (Utrecht)|Katedrála sv. Martina]], označovaná ''Domkerk'', se začala stavět v roce [[1254]] a nebyla nikdy dokončena. V roce [[1580]] byla předána [[protestantství|protestantům]]. Roku [[1674]] zničená hlavní loď byla zbudována nejpozději a kvůli nedostatku financí bez vnějšího opěrného systému. Současná katedrála je pouze někdejší příčnou lodí s vysokým chórem (o výšce 32 metrů). Na jižní straně ke katedrále přiléhá gotická křížová chodba s rajskou zahradou, přístupná denně zdarma. Věž je oddělena Dómským náměstím ''Domplein''.
 
* Katedrála je stavebně spojena s renesanční budovou univerzity, původně zvanou Akademie ([[Academiegebouw]]). Univerzitu založil roku [[1636]] [[hrabě Jan von Nassau|hrabě Jan Nasavský]], jehož socha stojí jihozápadně od chrámu. Uvnitř je Univerzitní muzeum.
 
* Chrám sv. Petra ([[Pieterskerk]]) je stavebně nejstarší z utrechtských kostelů. Založil ho v 11. století biskup Bernold jako [[Románský sloh|románskou]] [[bazilika|baziliku]] se dvěma věžemi v západním průčelí. V románské kryptě se dochoval jeho hrob s kamenným náhrobkem. Dvojici věží zničila roku [[1674]] větrná smršť. Uvnitř chrámu je expozice archeologických nálezů z doby římské.
 
[[Soubor:Catharijnekerk - interieur.JPG|thumb|right|Interiér katedrály sv.  Kateřiny]]
* Nizozemský [[metropolitní chrám]] - katedrála [[Kateřina Alexandrijská|svaté Kateřiny]] je gotické síňové trojlodí, které bylo dokončeno v polovině 16.  století. Mezi léty [[1580]] a [[1815]] chrám patřil protestantům, poté byl navrácen římskokatolické církvi. V roce 1853 po obnovení utrechtské arcidiecéze se stal metropolitním chrámem. V [[relikviář]]i pod hlavním oltářem je umístěna část ostatků [[svatý Vilibrord|svatého Vilibrorda]].
 
* Muzeum ''Catharijneconvent'' je nejstarší zdejší muzeum náboženského umění, založené v přilehlých budovách bývalého konventu ženského kláštera sv. Kateřiny. Obsahuje bohaté sbírky chrámového sochařství a malířství od doby románské přes gotické oltářní archy, památky renesanční a barokní, dále světské portréty, krajinomalbu a zátiší, z nichž mnohé malby jsou díly Utrechtské školy malířů Zlaté éry.
Suterénní prostory zaujímá chrámová klenotnice, s desítkami zlatnických a textilních památek liturgie a kultu. Nejstarší a nejvzácnější je Kodex [[Ansfridus z Utrechtu|Ansfrida z Utrechtu]] ze 2. poloviny 10. století se stříbrnou zlacenou vazbou posázenou drahokamy. Další část expozice je věnována počátkům nizozemské kartografie.
 
* Národní muzeum hudebních nástrojů ([[Museum Van Speelklok tot Pierement]]) vystavuje různé mechanické strojky, hrací hodiny, zvonkohry a další hudební nástroje typické pro Nizozemí.
 
* Ústřední muzeum ([[Centraalmuseum]]) je typické národní muzeum, založené roku [[1838]] jako první světská veřejná sbírka starého umění a historie, dnes největší utrechtské muzeum, doplněné o sbírky nového umění až do současnosti.
 
* Středem města prochází [[vodní kanál]] ''Oudegracht'' (v překladu ''Starý kanál'').
== Vzdělání ==
[[Soubor:Academiegebouw-utrecht-the-netherlands.png|thumb|Univerzita v Utrechtu z věže Domtoren]]
Utrechtská univerzita, založená roku [[1636]], je největší nizozemskou univerzitou, k roku 2004 tam studovalo celkem 26  787 studentů. Sídlí ve středu města, ale patří k ní i budovy na východě Utrechtu (univerzitní campus De Uithof). Utrechtská univerzita se nacházela na 39. místě (7. v Evropě) v ratingu prestižních univerzit z roku 2006.<ref>[http://www.online-universities.us/top500universities.htm Top 500 World Universities]</ref>
 
== Sport ==