Carská vrata: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Význam
m WPCleaner v1.22 - Opraven odkaz na rozcestník - Eucharistie / Opraveno pomocí WP:WCW - Název jako odkaz - Opravy pravopisu a typografie
Řádek 1:
[[Soubor:Gorskii 03976u.jpg|thumb|Carská vrata farního [[Fjodorovský kostel (Jaroslavl)|kostela Fjodorovské Bohorodičky]] v Jaroslavl na fotografii [[Sergej Prokudin-Gorskij|S. M. Prokudina-Gorského]] z roku 1911]]
 
'''Carská vrata''' nebo též '''Královská''' nebo '''Svatá brána''' a podobně, rusky '''Царские врата''' (''Carskije vrata'') je dvoukřídlá branka ležící proti [[prestol]]u v [[oltář]]i, jsou to [[de facto]] hlavní dveře [[ikonostas]]u v [[Pravoslaví|pravoslavném]] nebo [[řeckokatolická církev|řeckokatolickém]] chrámu. Carská brána vede do [[oltář]]ní části [[chrám]]u a symbolizuje [[Ráj|rajskou]] bránu. Carskými vraty může procházet pouze [[kněz]].
 
== Dějiny ==
Ve starokřesťanských a [[středověk]]ých [[chrám]]ech bylo [[kněžiště]] vždy odděleno od kostelní lodi zvláštní chórovou přepážkou, tzv. [[templon]]em nebo [[lektorium|lettnerem]].. Po tridentském koncilu byla přepážka z katolických kostelů odstraněna, zachovala pouze v [[pravoslaví|pravoslavné církvi]] (resp. později též v [[řeckokatolická církev|církvi řeckokatolické]].
 
Postupem času se přepážka přeměnila v [[ikonostas]] s carskými vraty. Na templon byly postaveny sloupy s architrávy, na nějž se zavěšovaly [[ikony]]. Ve vrcholném středověku se templon zvýšil a zhotovoval se jak z kamene, tak ze dřeva - [[ikonostas]].<ref>''Encyklopedie Byzance'', Praha 2011, s.214-215 214–215</ref>
 
== Ikony na Carských vratech ==
Řádek 12:
 
== Význam Carských vrat při bohoslužbě ==
Carská vrata mají v [[Pravoslaví|pravoslavné]] bohoslužbě veliký symbolický význam. Samotný název „carská vrata («Царские врата» nebo „svatá vrata“ «Святые врата») vychází z toho, že přes ně symbolicky vchází [[Ježíš Kristus|Král slávy Pán Ježíš Kristus]] při podávání [[Svaté dary|Svatých darů]], a sestupuje jimi při [[EucharistieSvaté přijímání|přijímání]] věřících. Na rozdíl od severních a jižních vrat [[ikonostas]]u (tzv. [[diákonJáhen|diákonská]]ská vrata), otevírají se Carská vrata pouze při slavnostních procesích nebo jiných částech bohoslužby, popsaných v [[Tipikon]]u.
 
Když při bohoslužbě [[jerej]] nebo [[Jáhen|diákon]] otevírá Carská vrata, přítomný lid se uklání. Rovněž pak se věřící obvykle [[Znamení kříže|pokřižují]] a pokloní, kdykoli procházejí okolo vrat. Při [[archijerej]]ské bohoslužby je povoleno Carská vrata otevírat i zavírat [[Podjáhen|hypodiákonům]] a dokonce i [[ponomar]]ům, ačkoli ti při tom mohou stát pouze z boku, nikoli před samotným [[prestol]]em.
 
Do Carských vrat smí vstupovat pouze [[kněz]], a i ten pouze v době bohoslužby. Mimo dobu bohoslužby a bez služebního roucha smí do oltáře či z oltáře přes [[Carská vrata]] vstupovat pouze [[achijerej]].
 
Uvnitř oltáře za Carskými dveřmi je specilání závěs - [[katapetasma]], která se zcela nebo částečně otevírá v určité části bohoslužby dané stanovami.
 
==Reference ==
<references />
[[Soubor:Russia-Moscow-Kremlin_Museums_Exhibitions-3.jpg|thumb|left|200px|Královská brána. Expozice v muzeu [[Moskevský kremlKreml|Moskevského kremlu]]]]
 
== Externí odkazy ==