Velkopolské povstání: Porovnání verzí

V roce [[1795]] po třetím [[dělení Polska]] přestal zcela existovat nezávislý polský stát. Jeho území bylo rozděleno mezi [[Ruské impérium|Rusko]], [[Německé císařství|Prusko]] a [[Rakouské císařství|Rakousko]]. Se začátkem [[První světová válka|první světové války]] začali Poláci opět doufat v obnovení své nezávislosti. Prvním pokusem bylo loutké [[Polské království (1916-1918)|Polské království]], které vzniklo na území, obyvané Poláky, zabránézabráném Rusku. Němci a Rakušané zde vytvořili dva tzv. Generální gouvernementy, německý se sídlem ve [[Varšava|Varšavě]] a rakouský se sídlem v [[Lubin]]u. V čele státu nestál král, ale byla zvolena tříčlenná regenská rada. Politickou a vojenskou moc ve státě aletak stále drželi okupační síly. Po porážce Německa v první světové válce se Poláci chopili možnosti a regenti vyhlásili 7. října 1918 nezávislost Polska. To stejné ale provedli politici i v rakouském gouvermentu Polska. Nakonec se tak do v čela státu musel postavil generál [[Józef Piłsudski]] a byla vyhlášena [[republika]]. Obě vlády, jak ve Varšavě, tak i Lubinu, následně vyhlásily podřízenost generálovi a sami se rozpustily.

Nově vzniklý stát chtěl obnovit svoje hranice z dob [[Polsko-litevská unie|Polsko-litevské unie]], ale velká část tohoto území byla stále součástí poraženého Německa, Rakouska nebo ležela v občanskou válkou zmítaném Rusku. Stejný případ bylo území Velkopolska, které se stalo součástí Německa v roce [[1772]] jako provincie [[Poznaňsko]] s hlavním průmyslovým městem [[Poznaň]]. [[Poláci]] na území provincie tvořili většinu s 60% obyvatelstva.

Na podzim 1918 se poznanští Poláci začali intenzivně připravovat na povstání proti Němcům. Velkým impulzem pro jejich snahy o odtržení od [[Německé císařství|Německého císařství]] byla abdikace německého císaře [[Vilém II. Pruský|Viléma II.]] 9. listopadu [[1918]] a vyhlášení německé [[Výmarská republika|Výmarské republiky]]. Německo se následně začalo topit v revoluci, a Poláci tak mohli využít oslabení jejichněmeckých mocipozic a začít ve velkém provádět akce k odtržení Velkopolska od Německa. Vznikla tzv. ''Vrchní lidová rada'' (polsky: Naczelna Rada Ludowa), která měla revolucipovstání řídit a po převzetí moci zatupovat funkci vlády. Rada ke své činnosti dostala 20. listopadu 1918 posvědcení od vlády ve Varšavě. polská vládaa následně varšavská vláda vypověděla diplomatické vztahy s Německem.

Povstání oficiálně začalo po patriotické řeči známého polského pianisty [[Ignacy Jan Paderewski|Ignacy Paderewského]] v Poznani 27. 12. 1918. Povstalci se okamžitě zmocnili železniční stanice a pošty v Poznani. Boje se rychle rozhořely po celém Poznaňsku a Poláci slavili první úspěchy při obsazení Szamotuły, Środy Wielkopolské, Pniewy a Opalenice. Do čela tzv. ''Velkopolské armády'' se postavil kapitán [[Stanisław Taczak]]. Němečtí vojáci, kteří byli demoralizovaní podepsáním německé kapitulace, nemohli účinně zadržet revoluční vlnu, která se přehnala přes celé [[Velkopolsko]]území. Samotná německá vláda, která měla spoustu práce s potlačením komunistického [[povstání spartakovců]] v [[Berlín]]ě, nemohla místním Němcům nikterak pomoci.

Dne 8. ledna 1919 Rada se vyhlásila jako řídící orgán vojska a policie ve Velkopolsku a den na to převzala oficiálně moc nad administrativou celého regiónu. Úřady byly polonizovány a protipolští němečtí úřednící propuštěni. V půlce ledna [[1919]] se podařilo Polákům obsadit téměř celé Velkopolsko a rada požádala polskou delegaci v Paříži vedenou [[Roman Dmowski|Romanem Dmowskim]], aby vyjednala na [[Pařížská mírová konference 1919|Pařížské mírové konferenci]] s Němci příměří. V únoru 1919 zasedli Poláci a Němci v Berlíně k jednání, ale ke shodě nedošlo. Němečtí zástupci nebyli ochotni obstoupit Velkoposlko Poláků a ti zase nehodlali vyklidit dobytá území. Boje mezi německou armádou a polskými povstalci tak pokračovaly do půlky února 1919. Skočily až na nátlak [[Trojdohoda|dohodových států]], kdy nejvíce se zasadila o zastavení bojů Francie, pozdější nejvilvnějšínejvlivnější polský spojenec.

Velkopolská armáda byla oficiálně Dohodou vyhlášena jako spojenecká armáda [[Trojdohoda|dohodových států]] (stejně jako například [[Československé legie]] v Rusku). V následných regionálních volbách, konaných v březnu 1919, ztratili Němci drtivou většinu křesel na radnicích, a tak faktickou moc nad územím. V červnu 1919 bylo díky [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvě]] oficiálně připojeno Velkopolsko k nově vzniklé [[Druhá polská republika|Druhé polskéPolské republice]]. Polákům taktéž připadla část [[Pomořansko|Pomořanska]], a tak tak bylo celkově přičleněno k polskému státu území o rozloze 53  800 km². V srpnu [[1919]] se Vrchní lidová rada sama rozpustila.