Stal se zakladatelem Herodovské dynastie. Měl dva syny Herodose a Fasaela. Herodes se stal již v 25 letech správcem [[Galilea|Galileje]]. Antipatros II byl také významný vojevůdce a správce Idumey. K moci mu pomohl bratrovražedný boj o trůn Judského království. Antipatros se dokázal postavit na správnou stranu a společně s vojsky Římana [[Pompeius|Pompeia Velikého]] pomohl k znovunabytí trůnu Hyrkanosovi II, kterému chtěl uzmout moc jeho mladší bratr Aristobúlos II. Hyrkanos po tépoté defakto předal moc Antipatrovi z vděčnosti za pomoc při dobývání trůnu a sám se věnoval pouze kněžským záležitostem. Antipatros se stal správcem (prokurátorem) Judeje. Antipatros byl i vynikající diplomat, sedával u jednoho stolu s Pompeiem Velikým a následně i s jeho soupeřem [[Julius Caesar|Gaiem Caesarem]]. Vždy se dokázal přidat k té správné straně. Pomohl i Kleopatře v jejím boji o [[egypt]]ský trůn s jejím bratrem. Nakonec však zemřel jako oběť intrik. Byl zřejmě otráven přívrženci Antigona z rodu Hasmoneovců (syn Aristobulose II) v dalším pokusu o násilné sesazení Hyrkanose II. Syn Aristobúla II, Antigon, za pomoci parthské armády se pokusil dobýt trůn. Antigon za příslib bohaté kořisti a 500 žen z nejlepších židovských rodin přivedl do země parthské vojsko a oblehl Jeruzalém. Antipatros byl otráven, Hyrkanos upadl do zajetí, přičemž přišel o uši a Herodes přišel v bitvě o svého milovaného bratra Faseose a sám se i s jeho rodinou zachránil na poslední chvíli. Když ho dohonili parthské oddíly, svedl s nimi vítěznou bitvu a svůj majetek a rodinu, manželku Miriammé a sestru Salome, matku Kypru a celý svůj dvůr ukryl ve skalní pevnosti [[Massada]], do té doby pokládané za nedobytnou. Sám se neprodleně vypravil hledat pomoc do Říma. Do celé záležitosti se tedy nakonec opět vložili Římané. Herodes odplul přes rozbouřené zimní moře v r. 40 př. n. l. do Říma požádat o pomoc svého přítele [[Marcus Antonius|Marka Antonia]]. V tomto sporu se o judský trůn římský senát na přímluvu Marka Antonia přiklonil na stranu Hyrkanose, prokurátorem Judeje se však stal Herodes Veliký, I., syn Antipatrose II.
