Narodil se v rodině vysokých státních úředníků původem z [[Konstantinopol]]e. Po studiu v [[Nikaia|Nikaii]] nastoupil na dvoře [[Byzantský císař|císaře]] [[Jan III. Dukas Vatatzés|Ioanna III. Vatatza]] jako vychovatel jeho syna [[Theodoros II. Laskaris|Theodora II. Laskarise]]. Po téPoté, co Theodor nastoupil na trůn, byl Georgios jmenován [[Logothetos|logothetem]] a [[praitor]]em a jeho úkolem bylo dohlížet na císařské oddíly v [[Makedonie (provincie)|Makedonii]]. Po dobytí Konstantinopole jej [[Michael VIII. Palaiologos]] povýšil na [[Megas logothetos|megas logotheta]]. Ještě za svého působení v Nikaii byl pověřen vedením [[Diplomacie|diplomatických]] poselství. V roce [[1274]] se z pověření císaře zúčastnil [[Druhý církevní koncil v Lyonu|2. církevního koncilu]] v [[Lyon]]u, kde se jménem svým i císařovým zavázal uznat postavení [[papež]]e jako hlavy celé církve. Po návratu do Konstantinopole jej císař pověřil vedením a obnovením vysoké školy, na které učil [[Filosofie|filosofii]] a [[Matematika|matematiku]]. Zde se také věnoval tvorbě spisů. Tím nejvýznamnějším bylo historické dílo nazvané ''Chronike syngrafe'', v němž navázal na dílo [[Nikétas Chróniátes|Nikety Chroniata]] a zabýval se zde dobou mezi léty [[1203]] a [[1261]].
V jeho stopách pak pokračoval jeho syn [[Konstantinos Akropolites]], zakladatel kláštera při chrámu [[Anastasis]] a autor ikony Matky Boží s dítětem (dnes v [[Treťjakovská galerie|Treťjakovské galerii]] v [[Moskva|Moskvě]]).
