Francouzská národní knihovna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m r2.7.1) (Robot: Měním el:Εθνική βιβλιοθήκη της Γαλλίας→el:Εθνική Βιβλιοθήκη της Γαλλίας |
rozšířeno podle fr wiki - verze č. 87145040 |
||
Řádek 1:
[[File:Bercy, Paris 01.jpg|thumb|upright=1.3|Letecký pohled na nové sídlo knihovny (vlevo) naproti [[Parc de Bercy|parku Bercy]]]]
'''Francouzská národní knihovna''' ([[francouzština|francouzsky]]
[[File:France, Paris II Bibliothèque nationale de France, BnF, Site Richelieu, Salle Labrouste 1854-1875.jpg|thumb|left|Hlavní čítárna v sídle ''Richelieu'']]
Její nová ústřední budova, postavená z podnětu prezidenta [[François Mitterrand|Françoise Mitterranda]], se nalézá v [[Paříž]]i ve [[13. obvod (Paříž)|13. obvodu]] na [[rive gauche|levém břehu]] řeky [[Seina|Seiny]]. Byla postavena podle návrhu [[Dominique Perrault|Dominiqua Perraulta]] a má podobu čtyř věží s půdorysem ve tvaru písmene L, jež připomínají otevřené knihy a obklopují obdélníkovou centrální plochu. ▼
== Sídla ==
▲
Mimo hlavní město má knihovna další sídla v [[Avignon]]u (oddělení umění a divadla) v [[Bussy-Saint-Georges]] (technologické centrum) a v [[Sablé-sur-Sarthe]] ([[konzervace|konzervační]] a [[digitalizace|digitalizační]] centrum).
[[File:Salle du musée du cabinet des médailles (BNF).jpg|thumb|Kabinet medailí v sídle ''Richelieu'']]
== Sbírky a činnost ==
Knihovna je rozdělena do 14 oddělení a několika sbírek, uchovávaných převážně na čtyřech místech v Paříži. Knihovna rovněž provozuje [[digitální knihovna|digitální knihovnu]] ''[[Gallica]]'', která zpřístupňuje více než 1 800 000 textových, obrazových nebo zvukových dokumentů.
Knihovna uchovává 14 miliónů knih a tisků (10 miliónů v Tolbiacu), z čehož je přes 12 000 [[inkunábule|prvotisků]] a její sbírky jsou každoročně obohaceny o zhruba 150 000 svazků povinných výtisků a nákupem. Kromě tištěných knih její sbírky čítají několik miliónů [[periodikum|periodik]], zhruba 250 000 rukopisů, z nichž je 20 000 [[iluminace|iluminovaných]] (což z ní činí v této oblasti největší knihovnu světa), [[mapa|mapy]], [[rytina|rytiny]], [[fotografie]], [[partitura|partitury]], [[mince]] a [[medaile]], zvukové dokumenty, videa, multimédia, digitální databáze, umělecké předměty aj. Většina údajů je zpřístupněna internetově v centrálním [[katalog]]u a ve specializovaných katalozích. ''Site François-Mitterrand'' je rovněž pověřeno shromažďováním francouzských rozhlasových a televizních děl.
Úkolem knihovny je vedle shromažďování, uchovávání (konzervování, restaurování) rovněž výzkumná a osvětová činnost. Knihovna proto každoročně pořádá výstavy pro veřejnost, vědecké konference a přednášky a kulturní akce jako koncerty apod.
== Historie ==
Národní knihovna má svůj původ v královské knihovně, kterou v roce [[1368]] založil [[seznam francouzských panovníků|francouzský král]] [[Karel V. Francouzský|Karel V.]] přezdívaný Moudrý v [[Palais du Louvre|Louvru]] ve věži Fauconnerie. Její inventář, který pořídil první královský [[Knihovnictví|knihovník]] Gilles Mallet obsahoval 917 rukopisů.
Na začátku roku [[1989]] bylo pozváno 244 nejvýznamnějších světových architektů do [[:Architektonická soutěž|architektonické soutěže]] o projekt budovy národní knihovnu. Byl pro ni vybrán pozemek ve východní části Paříže na břehu Seiny. Výbor "Association pour la Bibliotheque de France" vybral ze zaslaných návrhů dvacet z nichž nejlepší čtyři byly předloženy k posouzení prezidentu [[François Mitterrand|Mitterrandovi]]. Jednalo se o projekty předložené [[Dominique Perrault|D. Perraultem]], [[Jan Kaplický|Janem Kaplickým]], [[James Stirling (architekt)|Jamesem Stirlingem]] a [[Philip Chaix|Philipem Chaixem]]. Z nich vyšel jako vítězný návrh 36-letého francouzského architekta Perraulta.▼
[[File:Boullée, Etienne-Louis - Project for a library.jpg|thumb|left|Nerealizovaný projekt knihovny ([[1785]])]]
Za vlády [[Karel VI. Francouzský|Karla VI.]] ([[1380]]-[[1422]]) byla knihovna zbavena některých rukopisů a po smrti krále dokonce zmizela během nadvlády Angličanů. Zatímco [[Karel VII. Francouzský|Karel VII.]] ([[1422]]-[[1461]]) uprchl do [[Bourges]], zbytky knihovny zakoupil v roce [[1424]] za 1220 [[livre|liber]] [[Jan z Lancasteru]], a po jeho smrti v roce [[1435]] byly knihy rozptýleny. Ze 100 svazků jich bylo 60 opět nalezeno a jsou dnes uloženy v oddělení rukopisů.
Teprve od vlády [[Ludvík XI.|Ludvíka XI.]] ([[1461]]-[[1483]]) si královská knihovna udržela kontinuitu bez rozptylování sbírek. Knihovna byla na čas převezena na [[zámek Amboise]] za vlády [[Karel VIII. Francouzský|Karla VIII.]] ([[1483]]-[[1498]]), poté na [[zámek Blois]] za [[Ludvík XII.|Ludvíka XII.]] ([[1498]]-[[1515]]), který jí dal skutečný význam, když k ní připojil knihovnu [[Seznam aragonských králů|aragonského krále]] v [[Neapol]]i a rukopisy z [[milán]]ské knihovny rodin [[Viscontiové|Visconti]] a [[Sforzové|Sforza]]. V roce [[1544]] byla spojena s knihovnou na [[Zámek ve Fontainebleau|zámku Fontainebleau]], kterou v roce [[1522]] založil [[František I. Francouzský|František I.]] ([[1515]]-[[1547]]). Ten také stanovil [[filosofie|filozofa]] [[Guillaume Budé|Guillauma Budé]] hlavním knihovníkem a v roce [[1537]] nařídil pro knihovnu právo povinného výtisku.
[[File:Bibliothèque nationale de France (site Richelieu), Paris - Salle Ovale.jpg|thumb|Oválný sál]]
V roce [[1568]] knihovnu nechal přestěhovat zpět do Paříže [[Karel IX. Francouzský|Karel IX.]] ([[1560]]-[[1574]]), který založil Kabinet medailí. Knihovna se několikrát stěhovala. Za panování [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha IV.]] ([[1589]]-[[1610]]) sídlila v [[Latinská čtvrť|latinské čtvrti]] v [[Lycée Louis-le-Grand|koleji Clermont]] v roce [[1595]] a ve [[Klášter Cordeliers|františkánském klášteru]] v roce [[1604]]. V roce [[1622]] za vlády [[Ludvík XIII.|Ludvíka XIII.]] ([[1610]]-[[1643]]) sídlila v koleji Saint-Côme a její správa byla svěřena ministru [[Jean-Baptiste Colbert|Colbertovi]], který jmenoval knihovníkem Pierra de Carcavi. V roce [[1666]] se knihovna přestěhovala do ulice ''Rue Vivienne'' do dvou domů v blízkosti ministrova paláce. Pod jeho ochranou prodělala za vlády [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] ([[1643]]-[[1715]]) významný rozvoj a v roce [[1692]] byla otevřena pro veřejnost. Královský knihovník Jean-Paul Bignon získal v roce [[1720]] od královského [[regent]]a [[Filip II. Orléanský|Filipa II. Orléanského]] ([[1715]]-[[1722]]) povolení rozšířit knihovnu do části bývalého [[Jules Mazarin|Mazarinova]] paláce [[Hôtel de Nevers]] v ''Rue de Richelieu'', kde založil pět oddělení, která odpovídají dnešnímu ''Site Richelieu''. V roce [[1733]] za vlády [[Ludvík XV.|Ludvíka XV.]] ([[1715]]-[[1774]]) architekt Robert de Cotte a poté jeho syn uzavřeli dvěma [[křídlo (architektura)|křídly]] hlavní nádvoří.
Za [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] byla knihovna [[znárodnění|znárodněna]] a její sbírky se výrazně rozrostly o [[konfiskace|zkonfiskovaný]] majetek šlechty, klášterů a [[Pařížská univerzita|univerzitních kolejí]] i přes zrušení práva povinného výtisku v letech [[1790]]-[[1793]]. V roce [[1833]] se knihovna rozrostla do sousedního paláce [[hôtel Tubeuf]]. V roce [[1868]] rozšířil architekt Henri Labrouste budovy včetně hlavní čítárny, [[1875]]-[[1912]] proběhlo další rozšíření (architekt Jean-Louis Pascal) a naposledy v roce [[1936]]. Kromě toho se ke knihovně připojily i další celky jako [[Bibliothèque de l'Arsenal]] v roce [[1934]] a [[Bibliothèque-musée de l'Opéra]] v roce [[1935]]. V roce [[1964]] získala knihovna novou budovu nedaleko svého historického sídla. I přes to všechno dosáhla knihovna nasycení, takže prezident François Mitterrand navrhl vybudovat nové sídlo knihovny.
Od roku [[1979]] je část sbírek týkajících se umění a divadla umístěna v Maison Jean Vilar v [[Avignon]]u a v roce [[2008]] byla k národní knihovně připojeno národní centrum dětských knih [[La Joie par les livres]].
▲Na začátku roku [[1989]]
Knihovna byla pro veřejnost otevřena [[20. prosinec|20. prosince]] [[1996]] a po přestěhování historických fondů z bývalé centrály Richelieu byl [[8. říjen|8. října]] [[1998]] otevřena i studovna pro vědecké pracovníky.
== Externí odkazy ==
{{Commons|Bibliothèque nationale de France}}
* {{fr}} [http://www.bnf.fr/fr/acc/x.accueil.html Oficiální stránky knihovny]
* {{fr}} [http://catalogue.bnf.fr/jsp/recherchemots_simple.jsp?nouvelleRecherche=O&nouveaute=O&host=catalogue Hlavní katalog]
* {{fr}} [http://archivesetmanuscrits.bnf.fr/ Specializovaný katalog archivu a rukopisů]
* {{fr}} [http://multimedia.bnf.fr/visiterichelieu/promenade/ps.htm Virtuální prohlídka sídla ''Richelieu'']
{{Geo dms|48|50|1|N|s|2|22|33|E|v|type:landmark}}
Řádek 20 ⟶ 49:
[[Kategorie:Knihovny v Paříži]]
[[Kategorie:13. obvod (Paříž)]]
[[Kategorie:2. obvod (Paříž)]]
[[Kategorie:Francouzská národní knihovna| ]]
[[Kategorie:Moderní architektura v Paříži]]
| |||